A. Narození a působení Vládce z Betléma

1. Narození a působení Vládce z Betléma. (1-2) Z pokorných a ponížených v Izraeli pochází Vládce.

Teď se shromážděte do vojska,
ó dcero vojska;
on nás obléhá;
bude bít izraelského soudce holí po tváři.
„Ale ty, Betléme efratský,
ačkoli jsi malý mezi tisíci Judy,
však z tebe mi vyjde
Ten, který bude vládcem v Izraeli,
jehož vycházení je odedávna,
od věků.“

a. Obléhal nás: Micheáš oznámil, že Izrael bude pokořen cizími mocnostmi, a dokonce i jeho soudci budou snášet urážky.

b. Ale ty, Betléme efratský… z tebe mi vyjde ten, který bude vládcem v Izraeli: V nadcházejícím čase ponížení pod cizími mocnostmi Bůh vzbudí velkého Vládce ze skromného místa – z Betléma.

i. Betlém byl dobře známý jako rodné město Davida, největšího izraelského krále, přesto nikdy nebyl velkým ani vlivným městem. Mezi tisíci izraelskými městy bylo skutečně malé. Přesto si ho Bůh vybral jako místo narození Mesiáše, vládce v Izraeli.

ii. Tento úryvek z Micheáše 5 citovali velekněží a učitelé Zákona, když se Herodes ptal na Mesiášovo narození (Mt 2,5-6).

iii. Betlém znamená Dům chleba a Ježíš je Chléb života (Jan 6,35). „A nyní k tomu slovu Efrata. To bylo staré jméno tohoto místa, které si Židé zachovali a oblíbili. Jeho význam je ‚plodnost‘ nebo ‚hojnost‘. Ach, dobře se Ježíš narodil v domě plodnosti, neboť odkud přichází má plodnost a tvá plodnost, můj bratře, než z Betléma? Naše ubohá neplodná srdce nikdy nevydala jediný plod nebo květ, dokud nebyla napojena Spasitelovou krví.“ (Spurgeon)

c. Jehož vycházení je odedávna, od věčnosti: Toto slavné zaslíbení se naplnilo v Ježíši Kristu a Micheášův prorocký hlas prohlásil, že ačkoli Ježíš přišel z Betléma, nezačal tam. Jeho vycházení je od věčnosti.

i. Bible nám říká, že Ježíš je Alfa i Omega, počátek i konec (Zjevení 22,13). To znamená, že Ježíš byl od samého počátku. Nikdy neexistovala doba, kdy by Ježíš neexistoval.

ii. Než se Ježíš narodil v Betlémě, existoval jako druhá osoba Trojice(J 17,5; 17,24). Tyto pasáže nám říkají, že existoval vztah lásky, společenství a společné slávy, který Otec a Syn sdíleli na věčnosti v minulosti. Jméno „Ježíš“ nebylo známo jako jméno pro druhou osobu Trojice, dokud ho anděl Gabriel neoznámil Marii (Lk 1,31). Věčný Syn však existoval dříve, než se zjevil jako „Ježíš“.

iii. Před Betlémem byl Ježíš stvořitelem všech věcí (Kol 1,16-17; Jan 1,1-3). „On byl dříve než všechny věci. Jako je Stvořitelem všech věcí, tak je Věčný a není součástí toho, co bylo stvořeno. Všechno bytí kromě Boha bylo stvořeno. Cokoli nebylo stvořeno, je Bůh. Ježíš je však Stvořitelem všech věcí, proto je Bohem, neboť nemůže být součástí svého vlastního díla.“ (Clarke)

iv. Ve Starém zákoně se Ježíš zjevoval jako zviditelněný Bůh neboli Hospodinův anděl. Ve Starém zákoně je mnoho případů, kdy se ukazuje, že se jednotlivci setkali s Hospodinem tváří v tvář(Genesis 16,7-13, Genesis 18, Genesis 32,24-32, Jozue 5,13-15, Soudců 6,11-24, Soudců 13,8-24, Daniel 3). V každé situaci je osoba nazvána jinak, ale ve všech případech je jasně označena jako samotný Hospodin, který se však zjevuje v lidské podobě.

v. Od věčnosti zahrnoval Boží plán věků Ježíše (1Pt 1,20; Ef 1,4).

vi. Vědomí, že Ježíšovo vycházení je od věků, od věčnosti, nám ukazuje několik důležitých věcí:

– Ukazuje nám Ježíšovu slávu, že je mnohem víc než člověk.

– Ukazuje nám Ježíšovu lásku, že pro nás zanechal slávu nebe.

– Ukazuje nám Ježíšovu přirozenost, že by ke svému božství přidal i lidství.

– Ukazuje nám Ježíšovu sympatii, že zůstává plně člověkem a plně Bohem.

2. (3-5a) Vládce slouží svému stádu.

Proto se jich vzdá,
až do doby, kdy porodí rodička;
tedy se zbytek jeho bratří
vrátí k synům Izraele.
A on se postaví a bude pást své stádo
v síle Hospodinově,
ve velebnosti jména Hospodina, svého Boha;
a oni zůstanou,
neboť nyní bude veliký
až do končin země;
a tento bude mít pokoj.

a. On je vydá, dokud nepřijde čas: Micheáš předvídal budoucí čas, který se částečně naplnil v babylonském vyhnanství a návratu, ale nakonec se naplní ve Velkém soužení a obnově Izraele. V obou těchto obdobích, kdy se Hospodin bude zdát vzdálený od Izraele, dokud nebude připraven čas obnovy

b. Tehdy se zbytek jeho bratří vrátí… Bude stát a pást své stádo v síle Hospodinově: Po době zkoušky Izraele Hospodin slavně obnoví. Vládce narozený v Betlémě bude něžně pečovat o své stádo v síle Hospodinově.

c. Zůstanou, neboť nyní bude veliký až do končin země: Velikost Vládce z Betléma se stane postavením jeho lidu. Zůstanou pro jeho velikost.

d. Tento se stane pokojem: Nejde jen o to, že Vládce z Betléma přináší pokoj; On je pokoj. Jak napsal Pavel o Ježíši v Efezským 2,14: On je náš pokoj.

3. (5b-6) Vládce vysvobodí Jákoba z Asýrie.

Když Asyřan přijde do naší země,
a když bude šlapat po našich palácích,
postavíme proti němu
sedm pastýřů a osm knížecích mužů.
Zpustoší mečem asyrskou zemi,
a zemi Nimrodovu u jejích vchodů;
tak nás vysvobodí od Asyřana,
když přijde do naší země
a když vstoupí do našich hranic.

a. Až Asyřan přijde do naší země: Po vzoru proroků Micheáš ve svém proroctví smísil blízké a vzdálené věky. Asyrská hrozba měla brzy přijít proti oběma královstvím, ale Micheáš také použil myšlenku Asyřana pro jakýkoli pohanský národ nebo říši, která se postaví proti Božímu lidu.

b. Postavíme proti němu sedm pastýřů a osm knížecích mužů: Ačkoli by proti Božímu lidu vytáhli jeho nepřátelé, pod Božím požehnáním proti němu povstanou vůdcové. Bůh často jedná tímto způsobem, aby nás vysvobodil od našich nepřátel.

B. Triumf Jákobova ostatku

1. Vítězství Jákobova ostatku. (7-9) Zbytek je velký a triumfuje.

Jakobův zbytek
bude uprostřed mnoha národů,
jako rosa od Hospodina,
jako déšť na trávě,
který se nezdržuje na nikoho
ani nečeká na syny lidské.
A zbytek Jákobův
bude mezi pohany,
uprostřed mnoha národů,
jako lev mezi lesní zvěří,
jako mladý lev mezi stády ovcí,
který, když projde,
obojí pošlape a roztrhá na kusy,
a nikdo ho nevysvobodí.
Tvá ruka se pozvedne proti tvým protivníkům,
a všichni tvoji nepřátelé budou vyhlazeni.

a. Zbytek Jákoba bude… jako rosa od Hospodina: Až Bůh vysvobodí Sijón, nebude to malé vysvobození. Rozšíří se jako rosa a déšť na trávu.

b. Jako mladý lev mezi stády ovcí: Až Bůh vysvobodí Sijón, nebude to slabé vysvobození. Posílí Izrael tak, že zvítězí nad svými nepřáteli jako lev nad ovcemi. To má své konečné naplnění v tisícileté zemi, kdy se říká, že lev bude ležet s beránkem – ale přesto je lepší být lvem!“

2. (10-15) Hospodin je vyvýšen mezi ostatky.

„V onen den,“ praví Hospodin,
„vyhubím tvé koně z tvého středu
a zničím tvé vozy.
Vyhubím města tvé země
a rozvrátím všechny tvé pevnosti.
Vyhladím z tvých rukou čarodějnictví,
a nebudeš mít věštce.
Vyhladím i tvé vyřezávané obrazy,
a tvé posvátné sloupy z tvého středu;
nebudeš už uctívat dílo svých rukou;
vyrvu z tvého středu tvé dřevěné obrazy;
tak zničím tvá města.
A vykonám pomstu v hněvu a zuřivosti
na národech, které neslyšely.“

a. Vyhubím tvé koně… města tvé země… tvé pevnosti… tvá kouzla… tvé vytesané obrazy… tvé posvátné sloupy: Na obnoveném Sijónu Hospodin nedopustí žádnou z modloslužeb, kterým se Izrael kdysi oddával. Místo toho všechny tyto věci odřízne, ať už jsou v podstatě dobré (koně nebo města), nebo ve své podstatě zlé (čarodějnictví… posvátné sloupy).

b. Vykonám pomstu… na národech, které neslyšely: Bůh bude dbát nejen na čistotu Izraele; v tisícileté zemi budou muset i národy chodit před ním v čistotě.

.