Mozkové blány jsou třívrstvé tkáňové obaly, které mají ochrannou, podpůrnou a metabolickou úlohu. Nacházejí se mezi mozkem a lebkou a mezi míchou a páteřními obratli a jsou vybudovány z volných a hustých pojivových tkání.
Jsou to tři blány, které
obklopují mozek a míchu: vnější tvrdá blána (dura mater),
měkká blána (pia mater), která je bohatá na krevní cévy, a vnitřní
pojivová blána (arachnoidea mater), která udržuje mozek ponořený v
cerebrospinálním moku (1).
Dura mater
Nejvzdálenější membránou je dura mater. Je tvořena pevnou pojivovou tkání a zcela uzavírá mozek a míchu. Skládá se ze dvou vrstev:
- Vnější, periostální vrstva vystýlající
vnitřní stranu kostí lebky a páteřního kanálu, bohatě zásobená
krevními cévami a nervy, - vnitřní, meningeální vrstva, jejíž
vnitřek je pokryt jednovrstevným mezenchymálním epitelem (2).
Meningeální vrstva je spojena s „pavučinou“ Arachnoidea, od níž ji odděluje spatium subdurale. Spatium epidurale s. extradurale se nachází mezi oběma vrstvami dura mater.
Je zvláště výrazný v oblasti medullae spinalis, kde je vyplněn tukovou tkání a plexus venosus vertebralis internus anterior a posterior. V lebce je epidurální prostor virtuální a existuje pouze v oblasti velkých cév dura mater.
Po odstranění mozkových hmot z lebky jsou pozorovány silné přepážky, které vytvářejí duplikatury dura mater a vznikají prorůstáním meningeální vrstvy tvrdé pleny do lebeční dutiny. Tyto přepážky oddělují jednotlivé části mozku, podpírají je a zajišťují tak jejich stálou polohu při různých pohybech a polohách hlavy.
Některé přepážky jsou umístěny sagitálně (falx cerebri a falx cerebelli) a některé transverzálně (tentorium cerebelli, cavum trigeminals a diaphragma sellae).
Falx cerebri (falx cerebri) je duplikatura dura mater umístěná mezi mozkovými hemisférami, vložená do fissura interhemispherica. Přední část falxu se připojuje anteriorně ke crista gali ossis ethmoidalis.
Její horní okraj je konvexní a směřuje dozadu podél vnitřní strany střechy lebky k segmentu zvanému protuberantia occipitalis internal. Horní okraj se rozděluje a zachycuje se o okraje sulcus sinus sagittalis superioris, čímž vzniká stejnojmenná žilní dutina, sinus sagittalis superior.
Dolní okraj falx cerebri je konkávní a volný. Nachází se podél horní, konvexní strany corpus callosum a obsahuje sinus sagittalis inferior. Jeho základna se nachází vzadu a je umístěna nízko a spojuje se v mediální linii s tentorium cerebelli.
Falx cerebelli (falx cerebelli) je mediálně umístěná duplikace dura mater vložená mezi mozkové hemisféry. Nachází se pod tentorium cerebelli. Zadní okraj tohoto septa je konvexní a je vnitřně připojen ke crista occipitalis, přední okraj je volný a konkávní.
Tentorium cerebelli je duplikát dura mater umístěný v příčné rovině. Je umístěno přímo pod mozkovými laloky mozečku a rozděluje lebeční dutinu na dvě části: horní část (mozkový kostěný lalok), v níž se nachází telencephalon a diencephalon, a dolní část (mozkový kostěný lalok).
Zadní okraj tentoria je konvexní a váže se k okrajům sulcus sinus transversi, čímž zahrnuje sinus transversus. V místě, kde sulcus sinus transversi přechází v sulcus sinus sigmoidei, se okraje tentoria přibližují k hornímu okraji pyramid spánkových kostí.
V některých patologických případech, které vedou ke zvýšení intrakraniálního tlaku (intrakraniální hypertenze), může dojít k naražení ostrých okrajů incisurae tentorii na mezencefalon nebo k zachycení gyru cinguli (transtentoriální nebo nekalkulovaná incisurace), což vede k závažným neurologickým komplikacím, někdy s letálním koncem.
Úzký prostor mezi mezencefaly a okraji tentoria je jedinou komunikací mezi subtentoriální a supratentoriální oblastí subarachnoidálního prostoru.
Mozkomíšní kůra pomalu cirkuluje kolem mezencefala směrem nahoru k hornímu okraji cerebri falx, kde je vstřebávána do žilní krve sinus sagittalis superior přes granulationes arachnoideae.
Diaphragma sellae je duplikatura
tvrdé pleny mozkové proložená mezi processus clinoidei anteriores a
tuberculum sellae, předním a horním okrajem dorsum sellae a
processus clinoidei posteriores. Hypofýza se nachází pod
diaphragma sellae ve fossi hypophysialis kosti klínové. V
prostřed diaphragmae sellae je otvor, kterým prochází
infundibulum, na které je napojena neurohypofýza.
Trigeminální dutina (cavitas
trigeminalis) je duplikatura tvrdé mozkové pleny, která se nachází v oblasti
impressio trigeminalis na přední straně pyramidy spánkové
kosti. Má tvar tříprsté rukavice obsahující kořeny nervus
trigeminus (radix motoria a sensitiva), ganglion trigeminals a počáteční
části tří větví nervus trigeminus (těmi jsou nervus
ophtalmicus, nervus maxillaris a nervus mandibularis).
Arachnoidea mater
Arachnoidea mater je tenká elastická membrána tvořená kolagenem a elastickými vazivovými vlákny lemovaná z obou stran endotelem. Spolu s pia mater tvoří měkkou membránu neboli leptomeninx.
Je charakteristická nepřítomností cév a nervů. Od durae mater je oddělena subdurálním prostorem (spatium subdurale). Pod arachnodeae mater se nachází subarachnoidální prostor vyplněný mozkovým mokem (liquor cerebrospinalis) (3).
Subarachnoidálním prostorem procházejí četné jemné vazivové trabekuly, které spojují arachnoideu a pia mater.
Ve vypouklých místech, tj. v oblasti mozkového zakřivení, se tyto dvě blány částečně srostly, zatímco v oblasti mozkových brázd a trhlin se rozcházejí, protože pia mater se noří do brázd a trhlin a arachnoidea je přemosťuje jako pavučina, odtud její název (často se nazývá „pavoučí síť“).
V subarachnoidálním prostoru se nacházejí mozkové cévy (circulus arteriosus cerebri a jeho větve) a počáteční části všech nervů.
Pia mater
Pia mater je vnitřní mozková plena, která se nachází přímo u povrchu mozku a míchy. Představuje viscerální vrstvu leptomeninu. Navazuje na všechny vnější formy mozku a míchy, s nimiž je úzce spojena. Je tvořena kolagenními pojivy a je bohatě vaskularizovaná (4).
Na mozkovně pia mater
encephali pokrývá všechny gyri cerebri a vstupuje do mozkových brázd (sulci
cerebri). V mozečku pokrývá pia mater jeho povrch, zanořuje se pouze
do hlubších štěrbin (fissurae cerebelli), zatímco z
vnitřního povrchu vysílá vnitřní výběžky
, které pouze částečně obklopují mozečkové brázdy (cerebellar sulci).
Měkká plena míchy (pia mater spinalis) se táhne od týlního otvoru k druhému bedernímu obratli. Z vnější strany je v kontaktu s mozkomíšním mokem, kterým procházejí jemné trabekuly, které spojují pia mater s arachnoideou.
Současně je pia mater spojena s dura mater prostřednictvím arachnoidey tzv. ozubenými spoji, vědecky nazývanými ligg. denticulata. Tyto spoje mají trojúhelníkový tvar se základnou připojující se k pia mater laterálně k míše, mezi přední a zadní kořeny míšních nervů, a špičkou končící na vnitřní vrstvě dura mater.
Meningeomy – nádory mozkové blány
Tyto nádory vyrůstají ze střední vrstvy mozkových blan, tj. arachnoidea mater. Meningomy představují nejčastější typ primárních mozkových nádorů, tvoří přibližně 30 % všech mozkových nádorů a 25 % mozkových nádorů dospělých, přičemž méně často postihují děti (2 %). Nejčastěji se vyskytují u starších pacientů, s nejvyšším výskytem mezi 70. a 80. rokem života, a jsou 3krát častější u žen než u mužů.
Většinou jsou intrakraniální, většinou
jsou lokalizovány v předním mozku a mozečku, přičemž asi 10 % z nich je
spinálních.
Mohou to být pomalu rostoucí nádory nízkého stupně
nebo rychle rostoucí nádory vysokého stupně. Většinou jsou benigní (stupeň I), ale některé
jsou atypické. Ty III. stupně jsou agresivní a anaplastické.
Závěr
Mozkové pleny neboli meningy
obklopují a chrání mozek. Existují tři různé meningy. Jsou to
dura mater, pia mater a arachnoidea mater. Měkký obal neboli pia mater je
umístěn přímo na gliích. Na něm se nachází arachnoidea mater,
a vnější, tvrdý obal neboli dura mater se nachází nad arachnoideou.
Pia mater je vnitřní výstelka, která kopíruje tvar mozku a obaluje všechny záhyby, výběžky a brázdy. Zcela obklopuje nervové kořeny. Arachnoidea mater se nachází mezi těmito třemi obaly a je pokryta endotelem.
Od tvrdého obalu je oddělena subdurální dutinou, která je vyplněna likvorem. Tvrdý obal je na vnější straně. Je to tuhý vláknitý vak, jehož úkolem je pokrýt mozek pro jeho ochranu. Je velmi tuhý a různě tlustý.
- Purves D, Augustine GJ, Fitzpatrick D, et al. editors. Neuroscience. Vydání druhé. Sunderland (MA): Sinauer Associates; 2001. Meninges: The Meninges. Nalezeno online na adrese: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK10877/
- Marina Protasoni et al. The collagenic architecture of human dura mater. J Neurosurg. 2011 Jun; 114(6): 1723-1730. Publikováno online 2011 Feb 4. doi: 10.3171/2010.12.JNS101732 Nalezeno online na adrese:
- Adeeb N. et al. The pia mater: a comprehensive review of literature. Childs Nerv Syst. 2013 Oct;29(10):1803-10. doi: 10.1007/s00381-013-2044-5. Epub 2013 Feb 5. Found online at: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23381008