Melphalan (americký obchodní název Alkeran) je chemoterapeutikum běžně používané při léčbě mnohočetného myelomu. Patří do skupiny léků známých jako alkylační látky, které inhibují syntézu DNA a RNA, což způsobuje smrt dělících se i nedělících se nádorových buněk. K léčbě MM se používá od 60. let 20. století.
Jak se používá?
V USA se melfalan nejčastěji používá při léčbě MM jako podmiňující látka při autologní transplantaci kmenových buněk. Podává se jako intravenózní infuze (IV) ve vysoké dávce k ablaci (vyhlazení buněk uvnitř) kostní dřeně, kde myelom roste, den předtím, než jsou pacientovi vráceny jeho vlastní krvetvorné (krvetvorné) kmenové buňky k obnovení funkce kostní dřeně.
Používá se také, nejčastěji mimo USA, jako perorální přípravek k léčbě myelomu v kombinaci s Velcade® a prednisonem (VMP) a v kombinaci s thalidomidem a prednisonem (MPT).
Možné nežádoucí účinky
Stejně jako většina tradičních chemoterapeutik, která zabíjí všechny rychle se dělící buňky v těle, způsobuje intravenózní podání vysokých dávek melfalanu běžně následující nežádoucí účinky:
- nevolnost
- zvracení,
- vředy na ústech
- vypadávání vlasů,
- vyrážka
- svědění
- neplodnost, a
- potlačení schopnosti kostní dřeně vytvářet nové krvinky, zejména bílé krvinky (což může způsobit zvýšené riziko infekce) a krevní destičky (což může způsobit zvýšené riziko krvácení).
Jako perorální přípravek podávaný v kombinované léčbě v nižších dávkách je melfalan dobře snášen a často se používá k léčbě starších a slabých pacientů.
Při dlouhodobém užívání však může melfalan vést k následujícím stavům:
- zjizvení plicní tkáně (plicní fibróza),
- závažná, potenciálně smrtelná forma respiračního onemocnění (intersticiální pneumonitida),
- zástava srdce,
- myelodysplazie nebo
- leukémie.