Italský fašismus zpočátku prosazoval variantu mediteranismu, která podobně jako Sergiho kmen mediteranismu zastávala názor, že středomořské národy a kultury spojuje společné historické a kulturní pouto. Zpočátku se tato varianta většinou vyhýbala explicitním rasovým konotacím; její stoupenci často odmítali biologický rasismus a místo toho zdůrazňovali spíše význam kulturních než rasových aspektů středomořských národů. Implicitně však tato forma mediterianismu upozaďovala středomořskou rasu a středomořské kultury jako nadřazené severozápadním a „nordickým“ evropským skupinám, včetně severozápadoevropských, germánských a nordických národů. Tato „obranná“ forma mediteranismu vznikla především jako reakce na tehdy populární teorii nordicismu, rasovou teorii oblíbenou v té době mezi severozápadoevropskými a germánskými rasovými teoretiky, jakož i rasovými teoretiky severozápadoevropského původu v zemích, jako jsou Spojené státy, která považovala nordické národy, včetně některých Italů a dalších středomořských národů, za rasově podřízené nordickým, árijským nebo germánským národům.
Benito Mussolini ve svém projevu v Boloni v roce 1921 prohlásil, že „fašismus se zrodil…. z hluboké, odvěké potřeby této naší árijské a středomořské rasy“.11 V tomto projevu Mussolini hovořil o Italech jako o středomořské větvi indoevropské árijské rasy, a to ve smyslu lidí s indoevropským dědictvím, nikoli ve známějším nordickém smyslu, který prosazovali nacisté.39 Italský fašismus zdůrazňoval, že rasa je vázána na duchovní a kulturní základy, a určil rasovou hierarchii založenou na duchovních a kulturních faktorech.:39 Mussolini výslovně odmítal představy o existenci biologicky „čistých“ ras v moderní době.
Italský fašismus důrazně odmítal nordicistické a nacistické pojetí árijské rasy, které idealizovalo „čisté“ árijce jako lidi s určitými fyzickými rysy, které byly definovány jako nordické, jako je světlá pleť nebo světlé vlasy, tedy rysy neobvyklé u Středomořanů a Italů a často olivově zbarvených příslušníků tzv.“:188 Antipatie Mussoliniho a dalších italských fašistů vůči nordicismu byla kvůli existenci takových teorií ze strany německých a anglosaských nordicistů, kteří považovali středomořské národy za rasově degenerované.:188 Nordicismus i biologický rasismus byly v té době často považovány za neslučitelné s filozofií raných italských fašistů; nordicismus ve své podstatě podřazoval Italy a další středomořské národy pod Němce a Severozápadoevropany v jím navrhované rasové hierarchii a raní italští fašisté včetně Mussoliniho často považovali rasu spíše za kulturní a politický vynález než za biologickou realitu nebo považovali fyzickou rasu za něco, co lze překonat prostřednictvím kultury. V projevu proneseném v Bari v roce 1934 Mussolini zopakoval svůj postoj k nordicismu: „
Vliv nacistického Německa a „nordicismus“ mediteranismuRedakce
Od konce třicátých let do druhé světové války se italští fašisté v postoji k mediteranismu rozcházeli. Původně se nacistické nordicistické rasové teorie vyskytovaly pouze u malého počtu okrajových italských fašistů, většinou germanofilů, antisemitů, antiintelektuálů a severních Italů, kteří se považovali za nordické nebo germánské lombardské rasové dědictví; u většiny ostatních italských fašistů zůstával nordicismus a „nacistický árijismus“ v rozporu s italskými fašistickými teoriemi o velikosti středomořského národa. Avšak v roce 1938, kdy se spojenectví mezi fašistickou Itálií a nacistickým Německem upevňovalo a kdy politika a teorie nacistického Německa stále více ovlivňovaly myšlení italských fašistů, začalo mnoho italských fašistů přijímat novou formu mediteranismu, variantu, která mísila nacistický nordicismus s původním mediteranismem. Na rozdíl od jiných forem mediteranismu tato forma vycházela z nacismu a tvrdila, že Italové jsou součástí „bílé rasy“ nebo „bílé árijské rasy“, a využívala bílý supremacismus k ospravedlnění kolonialismu.
V roce 1938, pouhých několik měsíců před vytvořením aliance Ocelového paktu s nacistickým Německem, vytvořila fašistická italská vláda italské rasové zákony a oficiálně, ale postupně uznala a přijala rasový mýtus o tom, že Italové mají nordické dědictví a jsou nordicko-středomořského původu. Podle Deníku Giuseppeho Bottaie Mussolini na setkání se členy fašistické strany prohlásil, že předchozí politika zaměřená na středomořství má být nahrazena zaměřením na árijství.:188 Jak italský historik Renzo De Felice ve své knize La storia degli ebrei italiani sotto il fascismo (1961), tak William Shirer v knize The Rise and Fall of the Third Reich (1960) naznačují, že Mussolini přijal italské rasové zákony a obrátil se k nacistickým rasovým teoriím částečně proto, aby uklidnil své nacistické německé spojence, a nikoli proto, aby uspokojil skutečné antisemitské nálady mezi italským lidem.
S nárůstem vlivu pronordistického nacistického Německa v Evropě a s tím, jak fašistický italský režim usiloval o jednotu s nacistickým Německem, dal fašistický režim dříve okrajovým italským nordistům významné pozice v Národní fašistické straně (PNF), což původním středoevropanům ve straně přitížilo.:188, 168, 146 Významní (a dříve okrajoví) nordicisté jako Julius Evola odmítali mediteranismus a zejména Evola odsuzoval Sergiovo spojování Jihoevropanů se Severoafričany jako „nebezpečné“ :168 Evola odmítal biologický determinismus pro rasu, ale byl zastáncem duchovního nordicismu.:168 V přímém rozporu s dřívějšími nebo původními formami mediteranismu, které zastávaly myšlenku společného původu nebo kultury všech obyvatel Středomoří, Manifest rasových vědců (1938) prohlásil, že středomořští Evropané jsou odlišní od středomořských Afričanů a středomořských Asiatů, a odmítl tvrzení, že evropští Mediteránci jsou příbuzní středomořským semitským nebo hamitským národům.
V roce 1941 předložili mediteranisté PNF vlivem Giacoma Acerba komplexní definici italské rasy.146 Tyto snahy však byly zpochybněny Mussoliniho podporou nordistických osobností jmenováním přesvědčeného duchovního nordisty Alberta Luchiniho do čela italského rasového úřadu v květnu 1941 a také tím, že se Mussolini koncem roku 1941 začal zajímat o Evolův duchovní nordicismus.:146 Acerbo a mediteranisté v jeho Vysoké radě pro demografii a rasu se snažili přivést režim zpět k podpoře mediteranismu důsledným odsouzením pronordicistického Manifestu rasových vědců.:146 Rada uznala árijce jako skupinu založenou na jazykovém základě a odsoudila Manifest za popírání vlivu předárijské civilizace na moderní Itálii s tím, že Manifest „představuje neospravedlnitelné a nedokazatelné popření antropologických, etnologických a archeologických objevů, k nimž došlo a dochází v naší zemi“.:146 Dále Rada odsoudila Manifest za to, že „implicitně“ připisuje germánským nájezdníkům na Itálii v podobě Lombardů „formativní vliv na italskou rasu v míře neúměrné počtu nájezdníků a jejich biologické převaze“:146 Nejvyšší rada tvrdila, že zjevná převaha starých Řeků a Římanů ve srovnání se starými germánskými kmeny činí nemyslitelným, že by italská kultura měla dluh vůči starým Germánům:146
.