Matteo Ricci, SJ, byl misionář v Číně, který přinesl do Číny své matematické a astronomické znalosti a přizpůsobil se čínské kultuře.

Matteo Ricci vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v roce 1571. Vedle studia filozofie a teologie Ricci studoval matematiku, kosmologii a astronomii, tedy předměty, které mu dobře posloužily na jeho misii v Číně. V roce 1578 jezuité vyslali Ricciho na misi do Asie. V roce 1580 byl Ricci vyslán Alessandrem Valignanim, představeným jezuitských misií ve Východní Indii, aby se připravil na vstup do Číny.

Ricci se plavil do Macaa, portugalské kolonie v jižní Číně. Tam absolvoval intenzivní jazykový kurz, v němž dokonale ovládal čínštinu. Do Číny vstoupil Ricci v roce 1583 se svým jezuitským společníkem Michaelem Ruggierim a oblékl se nejprve do oděvu buddhistického mnicha a později jako konfuciánský mandarín. Ricciho cílem bylo přizpůsobit se čínským zvykům, aby byl přístupnější. Ricci s sebou přivezl také západní hodiny, hudební nástroje, matematické a astronomické přístroje a kosmologická, zeměpisná a architektonická díla s mapami a diagramy. Ty spolu s Ricciho fenomenální pamětí a matematickými a astronomickými schopnostmi přilákaly významné publikum mezi čínskou elitou.

V roce 1601 byl Ricci povolán na setkání s císařem K’ang-Hsi v Pekingu. Byl prvním takto pozvaným západním misionářem. Po devět let Ricci a další jezuité vedli dialog s příslušníky čínské inteligence. V těchto dialozích Ricci usiloval o vybudování čínsko-křesťanské civilizace.

V době své smrti v roce 1610 po sobě Ricci zanechal 2 500 čínských katolíků, z nichž mnozí patřili ke vzdělaným vrstvám. Zanechal po sobě také Pojednání o přátelství, Pojednání o mnemotechnice, čínský překlad Euklidových Elementů geometrie, knihu čínské apologetiky – Pravý smysl Pána nebes a Deset rozprav paradoxního muže.

Po Ricciho smrti byla některá jeho rozhodnutí zpochybněna církevními autoritami. Zpochybňováno bylo zejména to, že Matteo Ricci přijal čínský kult předků jako legitimní, neteologickou památku na své předky, kterou mohou praktikovat katoličtí konvertité. Pozdější misionáři, kteří nebyli tak vzdělaní v čínské kultuře, tento výklad zpochybnili a předložili svůj případ Vatikánu. Po desetiletích debat Vatikán v roce 1705 rozhodl, že čínská praxe obřadů uctívání předků je neslučitelná s katolickou doktrínou a je zakázána. Když to čínský císař uslyšel, zakázal v roce 1721 křesťanské misie v Číně a zavřel tak dveře, o jejichž otevření Ricci tak trpělivě usiloval.

Související odkazy

Matteo RicciKrátký videozáznam životopisu Mattea Ricciho, který připravila Catholic News Agency na počest čtvrtstého výročí jeho úmrtí v roce 1610.

dotMagis Blog PostsBlogové příspěvky o Matteu Riccim, SJ.

Vysvětlení Wikipedie ke sporu o čínské obřadySpor o čínské obřady byl spor v katolické církvi od 30. let 16. století do počátku 18. století o to, zda čínské lidové náboženské obřady a obětiny císaři představují modloslužbu.

Biografie Mattea Ricciho, SJArchivovaný článek o Matteu Riccim a jeho přínosu vědě v Číně. Stránka obsahuje také mnoho odkazů na články o dalších raných jezuitských vědcích, ale již není aktualizována.