„Spojili jsme se s ministerstvem zemědělského rozvoje, s ministerstvem technologií a ministerstvem obrany, abychom vytvořili systém detekce odlesňování v reálném čase“. Zpřísnila také tresty pro ty, kdo nezákonně odlesňují, a vymezila ohrožená území. „Vytvořili jsme 24 milionů hektarů chráněných území, uplatnili jsme 4 miliardy pokut a poslali jsme spoustu nelegálních dřevorubců do vězení“. Díky těmto opatřením Silva drasticky snížila míru odlesňování v době, kdy byla ministryní životního prostředí.

Brazílie, stejně jako mnoho dalších latinskoamerických zemí, byla hluboce rozdělena a politicky polarizována mezi levicí a pravicí a Silva je také kritická k tomu, jak tyto politické síly kooptovaly otázky životního prostředí do svých politických programů, což vnáší zmatek a podporuje neangažovanost.

„Některé tradičnější levicové sektory v Brazílii začaly v tomto kontextu polarizace vytvářet diskurz, že obrana životního prostředí je výhradně levicovou záležitostí“, a v důsledku toho se mnoho lidí nechtělo angažovat. „Tento diskurz však musíme překonat, protože péče o životní prostředí nemá žádnou politickou ideologii. Není ani levicová, ani pravicová.“

V Brazílii stojí před obranou deštných pralesů a vytvořením kultury politické mobilizace mezi občany mnoho výzev vzhledem k tomu, že levice byla zdiskreditována několika korupčními skandály a pravice má otevřeně autoritářské tendence. Lidé však musí vyjít do ulic na obranu amazonského pralesa, pokud chtějí, aby se věci skutečně změnily.

Poslední bod, který Silva zdůrazňuje: „Nyní více než kdy jindy potřebujeme udržitelný rozvoj, a ne takový, jakého jsme svědky nyní. To znamená, zemi, která je udržitelná z hlediska životního prostředí, politicky demokratická a sociálně rozvinutá.“

Pokud se nám nepodaří bojovat s tímto celkovým zmatkem a krizí hodnot, kterou v současné době v Latinské Americe trpíme, bude stále obtížnější tohoto udržitelného rozvoje dosáhnout.