Margaret Leighton, (nar. 26. února 1922, Barnt Green, poblíž Birminghamu, Worcestershire, Anglie – zemřela 13. ledna 1976, Chichester, Západní Sussex), anglická divadelní a filmová herečka, známá svou všestranností v klasických i současných rolích.
Leightonová debutovala na jevišti jako Dorothy ve hře Směj se se mnou (1938) v Birmingham Repertory Theatre a poté studovala na divadelní škole sira Barryho Jacksona v Birminghamu. Během svého působení v prestižním anglickém divadle Old Vic si vysloužila uznání kritiky, v Londýně debutovala jako dcera krále trollů ve hře Peer Gynt (1944) a v New Yorku se poprvé představila jako lady Percyová ve hře Jindřich IV. 1. část (1946). Leightonová působila několik let soustavně v Londýně i na Broadwayi. Doma k jejím významným rolím patřily Celia Coplestoneová v The Cocktail Party (1950) a Orinthia (po boku Magnuse Noëla Cowarda) v obnoveném představení The Applecart (1953); v New Yorku získala cenu Tony (Antoinette Perryová) za Separate Tables (1956) a další za The Night of the Iguana (1962).
Ačkoli se Leightonová proslavila na jevišti, připomínáme si ji také díky několika skvělým výkonům na filmovém plátně; mezi nejlepší z jejích více než dvaceti filmů patří Úžasné srdce (1949), Winslow Boy (1948), Zvuk a běs (1959), Bláznivá ze Chaillot (1969) a The Go-Between (1970). Za poslední jmenovaný film byla oceněna Britskou společností filmového a televizního umění jako nejlepší herečka ve vedlejší roli. K výjimečným televizním výkonům patřily její role slečny Havishamové v inscenaci Velká očekávání z roku 1974 a královny Gertrudy v inscenaci Hamleta (1970), za kterou získala cenu Emmy. Leightonová se objevila na festivalech ve Stratfordu nad Avonou i v Chichesteru; naposledy hrála s Alecem Guinnessem ve hře Sláva a štěstí v Londýně (1975).