Tento článek je součástí seriálu o:
Vojenství starověkého Říma
753 př. n. l. – 476 n. l.

Římská armáda (typy a hodnosti jednotek, legie, pomocné jednotky, generálové)

Římské námořnictvo (loďstva, admirálové)

Seznamy válek a bitev

Oddíly a tresty

Vojenská technika (castra, obléhací stroje, oblouky)

Taktika pěchoty

Hranice a opevnění (limes, Hadriánův val)

Maniple (latinsky: manipulus, doslova znamená „hrstka“) byla taktická jednotka římské legie převzatá od Samnitů během Samnitských válek (343-290 př. n. l.). Byl to také název vojenské insignie, kterou taková jednotka nosila.

Příslušníci manipulí, vnímaní jako vzájemní bratři ve zbrani, se nazývali commanipulares (singulár, commanipularis), ale bez domácí uzavřenosti mnohem menšího contubernia.

Historický původ

Manipulární systém byl přijat kolem roku 315 př. n. l., během druhé samnitské války. Členitý terén Samnia, kde se válka odehrávala, zvýraznil nedostatečnou manévrovatelnost vlastní formaci falangy, kterou Římané zdědili od Etrusků. hlavní bojové jednotky Etrusků a Latinů v tomto období tvořily hoplítské falangy řeckého typu, zděděné z původní řecké vojenské jednotky, falangy. Po sérii porážek, které vyvrcholily kapitulací celé legie bez odporu u Caudinu, Římané falangu zcela opustili a přijali pružnější manipulární systém, známý jako „falanga s klouby“.

Manipulární legie

Po dalších dvě stě let (až do mariánských reforem v roce 107 př. n. l.) byla římská armáda organizována do tří linií: hastati, principes a triarii. Ty byly rozděleny podle zkušeností, přičemž nejmladší vojáci v hastati nastupovali do prvního boje. Tam, kde byl odpor silný, se tato řada rozpustila zpět do římské linie a umožnila bojovat zkušenějším vojákům v principes. Principové zase mohli v případě potřeby ustoupit zoceleným triariům. Poslední situace vedla k římskému rčení „ad triarios redisse“, „ustoupit triariům“, což znamenalo, že věci dospěly do zoufalé situace. manipuly v každé linii se obvykle formovaly tak, že mezi každou manipulací a jejími sousedy byl prostor jednoho manipula a manipuly v každé z předních linií kryly mezery v linii za nimi, takže ustupující vojáci předních linií se mohli stáhnout, aniž by narušili ty za nimi. Zdroje se neshodují na počtu zúčastněných a s největší pravděpodobností se značně lišil, ale obecně přijímaný počet je 20 manipulací hastati a 20 manipulací principes po přibližně 120 mužích a 20 manipulací „triarii“ o poloviční síle, celkem 6 000 mužů.

K legii bylo připojeno také množství velmi lehkých střelců zvaných velites vyzbrojených oštěpy, kteří pocházeli z chudších vrstev římské společnosti, hrstka jízdních jezdců, pomocných oddílů (většinou jezdectva) získaných od italských spojenců Říma (socii) a velké množství nebojovníků.

Dril a bojové formace

Whenever this happens and they are attacked in the rear, universal disorder and confusion are inevitable. Recruits should therefore be constantly in the field, drawn up by the roll and formed at first into a single rank. They should learn to dress in a straight line and to keep an equal and just distance between man and man. They must then be ordered to double the rank, which they must perform very quickly, and instantly cover their file leaders. In the next place, they are to double again and form four deep. And then the triangle or, as it is commonly called, the wedge, a disposition found very serviceable in action. They must be taught to form the circle or orb; for well-disciplined troops, after being broken by the enemy, have thrown themselves into this position and have thereby prevented the total rout of the army. These evolutions, often practised in the field of exercise, will be found easy in execution on actual service.

Viz také

• Struktura dějin římského vojska

Primární prameny

• Mezi primární prameny k raně římské vojenské organizaci patří spisy Polybia a Livia.
• Primárním pramenem pro pozdější římskou vojenskou organizaci a taktiku je Epitoma rei militaris (uváděná též jako De Re Militari) od Flavia Vegetia Renata

.