Abstrakt

Náchylnost tělesa k získání magnetického momentu při působení magnetického pole, H a , je jeho magnetická susceptibilita, χ Ξ M/H a , kde M je jeho magnetizace. V neracionalizované soustavě jednotek c.g.s. , kterou obvykle používají fyzikové a chemici při studiu této problematiky, je indukce B uvnitř tělesa dána vztahem B = H a + 4πM tak, že jeho permeabilita µ Ξ B/H a , je 1 + 4πχ v . Horní index v se zde používá k označení „veličiny na jednotku objemu (cm3)“. Dalšími běžně používanými základy pro výpočet a měření jsou gram a mol, kterým odpovídající susceptibility se zde označují χg a χ. Posledně jmenovaný symbol bez horního indexu se bude používat i v obecném případě (stejně jako je tepelná kapacita obecným protějškem měrného tepla, o němž bude pojednáno v následující kapitole). V soustavě c.g.s.-e.m.u., v níž se magnetická susceptibilita vyjadřuje v e.m.u. na jednotku hmotnosti, objemu atd., je jednotkou e.m.u. cm3; χ v je tedy bezrozměrná

.