Biografie

Rodiče Gerarda Mercatora byli Hubert a Emerentia Kremerovi. Hubert Kremer obdělával půdu a byl také ševcem, tedy ševcem. Hubert a Emerentia byli lidé nízkého postavení, ale Hubert měl bratra Gisberta, který získal vzdělání na univerzitě v Louvain a byl knězem v Rupelmonde. Právě v hospici svatého Jana v Rupelmonde, kde byl Gisbert knězem, se narodil Gerard. Byl sedmým dítětem Huberta a Emerentie, kteří se několik týdnů po narození vrátili do rodného Gangeltu.
Prvních pět let svého života žil Gerard s rodiči v těžkých podmínkách v Gangeltu. Příjmy rodiny nestačily na zajištění více než základních životních potřeb a většinu jejich stravy tvořil chléb, protože na nic jiného neměli. V roce 1511, krátce před Gerardovým narozením, si Hubert pronajal dům v Rupelmonde a v roce 1518 se vydali z Gangeltu do Rupelmonde, aby začali nový život. Gerard začal v Rupelmonde chodit do školy krátce poté, co se tam rodina usadila. Ve škole se učil latinu, náboženství a počty. V sedmi letech už uměl plynně mluvit a číst latinsky.
Gisbertův vliv znamenal, že pro Gerarda a jeho bratry bylo přirozené usilovat o kariéru v církvi, a skutečně se touto cestou vydali i jeho dva nejstarší bratři. Podmínky v Rupelmonde se však začaly zhoršovat počátkem dvacátých let 15. století, kdy došlo k obrovskému zvýšení daní na financování války mezi Habsburky a Francií. Lutherem započatá reformace přerostla v roce 1525 v revoluci. Těžká doba a tvrdá práce, kterou musel vynaložit, aby se pokusil uživit svou rodinu, se podepsaly na Hubertovi, který zemřel v roce 1526 nebo 1527. Gerardovým poručníkem se stal jeho bratr Gisbert.
Gisbert chtěl pro Gerarda co nejlepší vzdělání, a tak ho kolem roku 1527 poslal na výchovu k Bratrům společného života do ‚sHertogenbosche v Nizozemsku. Během pobytu tam Gerardovi zemřela matka a on si zvolil nové jméno. Jeho jméno „Kremer“ znamená v němčině „kupec“ a někdy se mu říkalo „Cremer“, což je nizozemský ekvivalent. Jako nové jméno si zvolil Mercator, což je latinský výraz pro „obchodníka“, a dal si plné jméno Gerardus Mercator de Rupelmonde.
Dne 29. srpna 1530 se Mercator imatrikuloval na univerzitě v Louvain a nastoupil do kurzu humanitních věd a filozofie. Studoval na Hradě, jednom ze čtyř výukových domů univerzity, který nabízel dvouleté studium umění založené téměř výhradně na Aristotelově učení. V roce 1532 získal v Louvain magisterský titul a rozhodl se nepokračovat ve vyšším stupni studia. Již tehdy cítil, že chce zpochybnit Aristotelovy názory, což však bylo v té době v Louvain stejně kacířské jako zpochybňování názorů katolické církve.

Po ukončení studia začal mít Mercator vážné starosti, jak sladit popis vzniku vesmíru uvedený v Bibli s popisem Aristotela. Později napsal (viz např. ):

Ale když jsem viděl, že Mojžíšova verze vzniku světa se v mnoha ohledech dostatečně neshoduje s Aristotelem a ostatními filosofy, začal jsem mít pochybnosti o pravdivosti všech filosofů.

Téměř jistě to vysvětluje, proč se rozhodl raději opustit univerzitu, než aby studoval na vyšším stupni, protože se již rozhodl, že se nechce stát filosofem. Když procházel touto osobní krizí, procestoval řadu míst včetně Antverp a Mechelenu. Cesty mu příliš nepomohly v jeho náboženských starostech, ale vzbudily v něm hluboký zájem o geografii, kterou považoval za předmět, jenž by mohl nejlépe vysvětlit strukturu světa, který stvořil Bůh.
Mercator se v roce 1534 vrátil do Louvain, kde nyní studoval matematiku u Gemma Frisia. Protože však Mercator neměl v tomto oboru žádné vzdělání, brzy zjistil, že kurzy matematiky jsou nad jeho síly. Gemma Frisius si uvědomil, že se Mercator chce naučit matematiku, aby ji mohl použít v kosmografii, a poradil mu, jak se nejlépe naučit matematiku, kterou potřebuje znát, a dal mu knihy, které mohl studovat doma. Jakmile ho Gemma Frisiusová nasměrovala na správnou cestu, Mercator rychle postupoval v porozumění matematice a měl z ní radost. Dozvěděl se také o aplikacích matematiky v geografii a astronomii, které mu připadaly „nesmírně příjemné“. Později napsal (viz např. J Babicz in ):-

Od mládí byl pro mě zeměpis hlavním předmětem studia. Když jsem se jí věnoval, po uplatnění úvah přírodních a geometrických věd se mi postupně zalíbil nejen popis Země, ale i struktura celého stroje světa, jehož četné prvky dodnes nikdo nezná.

Mercator se v této době vyučil rytcem a nástrojařem u Gasparda Van der Heydena (známého též jako Gaspar à Myrica). V této době se však Mercator nejen učil, ale také vyučoval. Měl stálý příjem z výuky matematiky pro studenty v Louvain, k čemuž získal povolení od univerzity. Přivydělával si také výrobou mimořádně kvalitních matematických přístrojů, které prodával.
V letech 1535-1536 sestrojil Mercator ve spolupráci s Van der Heydenem a s Gemmou Frisiusem v Louvain terestrický glóbus. Glóbus si objednal císař Karel V., aby (viz například ):

… proslavil matematiku … zachoval paměť starých království a událostí a … seznámil příští generace s naší dobou a naší říší, v níž … bylo objeveno velmi mnoho ostrovů a oblastí neznámých v dřívějších staletích …

Papírové proužky, které byly pro glóbus vytištěny, byly vytištěny pomocí měděných, nikoli dřevěných bloků, což byl první tisk s použitím této látky. O geografickou práci se zasloužil především Gemma Frisius, zatímco Mercatorova úloha spočívala v roli rytce. Díky mědi namísto dřeva, na kterou byly vyryty názvy míst, názvy regionů a zeměpisné popisy, obsahoval vytištěný glóbus mnohem více informací než všechny, které byly zkonstruovány dříve.

V září 1536 se Mercator oženil s Barbarou Schellekensovou a 31. srpna 1537 se jim narodilo první dítě, syn Arnold. Měli šest dětí, te dcery a tři syny. V roce 1537 zkonstruoval Mercator ve spolupráci s Van der Heydenem a s Gemmou Frisiusem hvězdný glóbus. Tentokrát se Mercator a Van der Heyden jevili jako rovnocennější spolupracovníci, přičemž Gemma Frisius u glóbu tvrdil, že jej vytvořili (viz například ):-

Gemma Frisius, lékař a matematik, Gaspard Van der Heyden a Gerard Mercator z Rupelmonde.

Mercator vytvořil svou první mapu, kterou byla mapa Palestiny, v roce 1537 :-

Mercator znal Palestinu lépe než kterékoli místo mimo Nízké země. Vyrůstal s jejími zázraky a zjeveními. Znal její historii. Palestina byla předmětem první mapy, kterou většina jeho generace kdy viděla. A stejně jako biblické mapy jeho chlapeckých let měla i ta jeho zobrazovat cestu popsanou ve čtvrté knize Mojžíšově.

První mapa světa, kterou Mercator vytvořil, používala projekci zásluhou Oronce Finea a vyšla v roce 1538. Tato mapa je pozoruhodná tím, že jako první znázornila Ameriku jako oblast táhnoucí se od severních oblastí k jižním a dala Severní Americe toto jméno.
Mapa Flander, kterou Mercator vytvořil v roce 1540, vznikla na objednávku pro politické účely. Je třeba si uvědomit, že mapy mohou vysílat důležité signály o regionech, které pokrývají, a stávající mapa regionu zdůrazňovala Gent na úkor Antverp a dalších měst. To naznačovalo nezávislost Flander a Mercatorova mapa byla objednána, aby tento dojem napravila. Ve skutečnosti Mercator vytvořil mapu s vysokou přesností na základě údajů z průzkumu Flander provedeného metodou triangulace, kterou popsal Gemma Frisius.
Mercator měl dlouhodobý plán vytvořit mapu světa vytvořením jednotlivých map různých regionů. V rámci tohoto projektu se v létě roku 1540 pustil do práce na mapě Evropy. S mapou světa však bylo mnoho problémů, neboť rychlý nárůst informací pocházejících z průzkumu Země znamenal, že mapy rychle zastarávaly. Často se také objevovaly protichůdné informace z nepřesných průzkumů, což stavělo tvůrce mapy před téměř nemožný úkol rozhodnout, které údaje jsou správné. Mercator si uvědomil příčinu některých nesprávných údajů; námořníci předpokládali, že když budou sledovat určitý směr podle kompasu, budou se pohybovat po přímce, ačkoli to nebyla pravda. Uvědomil si, že loď plující ke stejnému bodu kompasu bude sledovat křivku zvanou loxodrom (nazývanou také loxodroma nebo sférická šroubovice), křivku, kterou nedávno studoval Pedro Nunes, což byl matematik, kterého Mercator velmi obdivoval. Nový glóbus, který vytvořil v roce 1541, byl první, na němž byly zobrazeny loxodromy.

Mercator byl v únoru 1544 zatčen a obviněn z kacířství. Důvodem bylo zčásti jeho protestantské přesvědčení, zčásti skutečnost, že cestoval tak daleko, aby získal údaje pro své mapy, že to vzbudilo podezření. Strávil sedm měsíců ve vězení na hradě Rupelmonde. Jiní, kteří byli zatčeni ve stejné době, přiznali, že nevěří, že Kristovo tělo je fyzicky přítomno v hostii při přijímání, a nevěří v očistec. Byli upáleni na hranici nebo pohřbeni zaživa. Ani po mučení se nenašlo nic, co by Mercatora spojovalo s ostatními „kacíři“. Mercatorův dům byl prohledán a jeho věci zabaveny, ale nenašlo se nic usvědčujícího, co by ukazovalo, že byl něčím jiným než dobrým katolíkem.
Z vězení byl propuštěn v září 1544, především díky silné podpoře lovaňské univerzity. Po propuštění se vrátil ke své rodině do Louvain, ale jejich finanční situace už byla zoufalá. Je pravděpodobné, že byl nucen uhradit náklady svého věznění sám, stejně jako mnozí jiní v této době. Usilovně pracoval na konstrukci matematických přístrojů, které slíbil sestrojit před svým zatčením. John Dee přijel do Louvain v roce 1548 a rychle se spřátelil s Mercatorem. Dee, který s Mercatorem strávil tři roky, později napsal:

Bylo zvykem našeho vzájemného přátelství a důvěrného vztahu, že během celých tří let ani jeden z nás nepostrádal přítomnost toho druhého tolik jako tři celé dny.

V této době Mercator pracoval na nebeském glóbu stejné velikosti jako jeho pozemský glóbus z roku 1541, který dokončil v roce 1551. Polohy hvězd byly opraveny na jejich pozice v roce 1550 s využitím Koperníkova modelu vesmíru. V roce 1552 se Mercator přestěhoval do Duisburgu, kde si otevřel kartografickou dílnu. Vzhledem k tomu, že se ve městě plánovala výstavba nové univerzity, předpokládal pohotovou poptávku po mapách, knihách, glóbech a matematických přístrojích.
V Duisburgu Mercator dokončil svůj projekt na vytvoření nové mapy Evropy do října 1554. Jednalo se o velkou mapu o rozměrech 1,6 × 1,3 metru, která byla nakreslena pomocí nové projekce vymyšlené Johannesem Stabiem. Tím se Mercator znovu stal předním evropským tvůrcem map a kromě chvály pro svou vědeckou hodnotu měla mapa i značnou obchodní hodnotu. Mercator si zajistil příjem a s rodinou se přestěhoval do velkého domu v nejbohatší čtvrti Duisburgu. Jeho přítel ho v té době popsal (viz ):-

Ačkoli jedl a pil velmi málo, udržoval vynikající stůl, dobře vybavený potřebami civilizovaného života… Vždy se snažil pomáhat těm, kteří byli chudí a měli méně štěstí než on, a … pěstoval a pěstoval pohostinnost. Kdykoli byl pozván magistrátem na hostinu nebo přáteli na večeři nebo sám pozval přátele, byl vždy veselý a duchaplný …

V letech 1559 až 1562 vyučoval v Duisburgu matematiku v nové škole, která měla studenty připravit na vstup na plánovanou novou univerzitu. Když byly plány na univerzitu v roce 1562 zrušeny, Mercator ukončil své učitelské povinnosti ve škole a předal je svému druhému synovi. Následovaly další mapy: v roce 1564 mapa Lotrinska a v roce 1564 mapa Britských ostrovů. Stejně jako některé předchozí zakázky byly i tyto mapy požadovány pro politické účely, přičemž druhá jmenovaná mapa měla být katolickou mapou, která měla být použita proti protestantské královně Alžbětě.
Mercator byl jmenován dvorním kosmografem vévody Viléma z Cleve, rovněž v roce 1564. V tomto období začal zdokonalovat novou mapovou projekci, pro kterou je nejlépe znám. Mercatorovu projekci, která nese jeho jméno, poprvé použil v roce 1569 pro nástěnnou mapu světa na 18 samostatných listech s názvem:

Nové a úplnější zobrazení pozemské zeměkoule vhodně upravené pro její použití v navigaci.

Mercatorova projekce měla tu vlastnost, že linie zeměpisné délky, šířky a kosočtverce se na mapě zobrazovaly jako přímky. Na mapu napsal:

… rozprostřel na rovině povrch koule tak, aby polohy všech míst odpovídaly na všech stranách navzájem jak co do skutečného směru a vzdálenosti, tak co do skutečných zeměpisných délek a šířek.

Byl také první, kdo použil termín „atlas“ pro soubor map. Slovo atlas použil:

… na počest Titána Atlase, mauritánského krále, učeného filozofa, matematika a astronoma.

Mercator vydal opravené a aktualizované verze Ptolemaiových map v roce 1578 jako první část svého „atlasu“. Jeho „atlas“ pokračoval další sérií map Francie, Německa a Nizozemska v roce 1585. Ačkoli projekt nebyl nikdy dokončen, Mercator vydal v roce 1589 další sérii včetně map Balkánu (tehdy nazývaného Sclavonia) a Řecka.
5. května 1590 postihla Mercatora mrtvice, která mu ochromila levou stranu těla. Byl frustrovaný z toho, že již nemůže pracovat, pomalu se zotavoval, ale trpěl velkou frustrací z toho, že nemůže pokračovat ve svých mapových projektech. V roce 1592 byl opět schopen drobné práce, ale jeho oči už byly téměř slepé. Koncem roku 1593 ho postihla druhá mrtvice, která ho připravila o schopnost mluvit, a přestože statečně bojoval a částečně se mu vrátila schopnost mluvit, třetí mrtvice už byla pro starého muže příliš. Některé mapy, které byly v době jeho smrti neúplné, dokončil a vydal jeho syn v roce 1595.
Mercatorův odklon od Ptolemaiových metod měl pro geografii stejný význam jako Koperník pro astronomii.
.