Mínojci, Každý příslušník neindoevropského národa, který vzkvétal (cca 3000-c. 1100 př. n. l.) na ostrově Kréta v době bronzové. Základem jejich hospodářství a moci bylo moře. Jejich vyspělá kultura se sídlem v Knóssu byla pojmenována po legendárním králi Mínosovi. Představovala první vysokou civilizaci v egejské oblasti. Mínojci měli velký vliv na mykénskou kulturu řeckých ostrovů a pevniny. Mínojská kultura dosáhla svého vrcholu kolem roku 1600 př. n. l. a vyznačovala se svými městy a paláci, rozšířenými obchodními kontakty a používáním písma (viz Lineární písmo A a Lineární písmo B). Její umění zahrnovalo propracované pečetě, keramiku a zejména živé fresky zdobící stěny paláců, které zobrazovaly náboženské i světské výjevy včetně bohyň odrážejících matriarchální náboženství. Ruiny paláce dokládají dlážděné ulice a vodovod. Známými motivy minojského umění jsou had (symbol bohyně) a býk a skákající tanečnice, které mají rovněž mystický význam.
