Co je to lymfangiografie?

Lymfatický systém je síť cév, která po těle transportuje čirou tekutinu zvanou lymfa. Součástí lymfatického systému jsou také žlázy (nazývané lymfatické uzliny) a orgány. Lymfangiografie je zobrazovací technika, která slouží k získání přesných informací o rozsahu a umístění lymfatických cév a lymfatických uzlin.

Jak zákrok probíhá?

Zákrok se provádí pod fluoroskopií. Intervenční radiolog vám mezi prsty na nohou vstříkne modré indikační barvivo, což způsobí, že se na horní části každého chodidla objeví tenké namodralé čáry. Jedná se o vaše lymfatické cévy. V lokální anestezii intervenční radiolog provede řez do jedné z větších modrých čar na každém chodidle a zavede jehlu nebo katétr (tenkou úzkou trubičku) do cévy. Do cévy pak bude vstříknuto kontrastní barvivo, díky čemuž budou cévy při zobrazování lépe viditelné.

Intervenční radiolog bude pomocí fluoroskopu, který promítá obraz na televizní monitor, pozorovat, jak se barvivo šíří Vaším lymfatickým systémem, po nohou, tříslech a podél břišní dutiny. Lékař pořídí rentgenové snímky, aby zaznamenal případné abnormality, a další rentgenové snímky pořídí následující den.

Proč se provádí?

Lymfangiografie může být použita k diagnostice přítomnosti řady typů rakoviny a také k určení, zda se rakovina rozšířila. Tento postup lze také použít k usměrnění léčby, protože ta často závisí na pochopení rozsahu onemocnění a na nasměrování záření do přesných míst. Kromě toho lze lymfangiografii použít k posouzení toho, jak účinně chemoterapie a radioterapie léčí metastazující rakovinu.

Lymfedém je stav, při kterém se v těle hromadí nadbytečná lymfatická tekutina. Lymfangiografie může lékaři pomoci určit, zda pacient s lymfedémem netrpí jiným onemocněním, které může tento stav vyvolat.

V ojedinělých případech se tento postup používá před operací, aby se získala přesná představa o struktuře lymfatických cév pacienta.

Jaká jsou rizika?

Komplikace související se samotnou technikou jsou obvykle malé a zahrnují infekci nebo krvácení způsobené při zavádění jehly nebo hadičky přes kůži. U pacientů se také mohou vyskytnout alergické reakce na různé látky používané při zákroku, které však obvykle nejsou závažné. Také expozice záření je sice nízká, ale vyšší než při běžném rentgenovém vyšetření.

Také existuje riziko, že kontrastní látka používaná při zákroku, která je na bázi oleje, pronikne do žilního systému a způsobí ucpání cévy.

Méně často se u pacientů může vyskytnout přecitlivělost na kontrastní látky, krvácení z plic nebo potíže se štítnou žlázou.

Bibliografie

1. Guermazi A, Brice P, Hennequin C, Sarfati E. „Lymphography: an old technique retains its usefulness,“ Radiographics 23 (6): 1541-60 (2003).
2. Castellino RA, Billingham M, Dorfman RF. „Lymfografická přesnost u Hodgkinovy choroby a maligního lymfomu s poznámkou o ‚reaktivní‘ lymfatické uzlině jako příčině většiny falešně pozitivních lymfogramů 1974,“ Invest Radiol 1990; 25:412-422.

.