Loaded byl komerční počin zaměřený na rozhlasové hraní a název alba odkazuje na požadavek společnosti Atlantic, aby kapela vytvořila album „nabité hity“, přičemž slovo „loaded“ má dvojí význam, může znamenat také „plný drog“ nebo „opravdu sjetý drogami“. Zpěvák a baskytarista Doug Yule řekl: „Na albu Loaded byl velký tlak na výrobu hitového singlu, byla tam ta mentalita, co z toho je singl, jak to zní, když to zkrátíme na 3,5 minuty, takže to bylo v té době pro skupinu hlavní téma. A myslím, že na třetím albu se to do značné míry projevuje v tom, že spousta těch písní byla koncipována jako singly, a když si je poslechnete, můžete slyšet odvozeniny, jako že tohle je taková písnička ve stylu Phila Spectora nebo že tohle je písnička pro takového člověka.“

Reed byl kritický k výslednému mixu alba. Z Velvet Underground odešel 23. srpna 1970, ale Loaded vyšlo až o tři měsíce později, v listopadu. Po jeho vydání Reed v rozhovorech tvrdil, že bylo bez jeho souhlasu znovu sestříháno a přesekvencováno.

Jednou z Reedových bolestí, která z této neoprávněné reedice vyplynula, bylo vystřižení melodie „nebeského vína a růží“ ze skladby „Sweet Jane“. V původní nahrávce měla tato část poskytnout dokonale plynulý můstek k plnohodnotné plagální kadenci dvouakordové verze refrénu (dřívější refrény v písni mají čtyřakordový riff). V Reedových počátečních sólových vystoupeních tuto sloku zařazoval (viz např. American Poet), a to až do roku 1973, kdy ji běžně vynechával, protože v tvrdší rockové verzi se bridge hodí méně (jak je slyšet např. na Rock ‚n‘ Roll Animal). Kapela po Reedovi, vedená Yuleem, však píseň vždy hrála se zařazenou slokou. Retrospektiva Reedových nahrávek s Velvet Underground i jako sólového umělce NYC Man (The Ultimate Collection 1967-2003), kterou Reed sám sestavil, používá kratší verzi. Když byl Yule dotázán na zkrácené verze písní „Sweet Jane“ a „New Age“ a na Reedovo dlouhodobé tvrzení, že byly znovu upraveny bez jeho souhlasu, prohlásil, že Reed tyto písně ve skutečnosti upravil sám. „Upravil je on. Musíte pochopit, že v té době byla motivace… Lou byl, a my všichni jsme byli, zaměřen na jednu věc, a tou bylo být úspěšný, a to, co jste museli udělat, abyste byli úspěšní v hudbě, bylo, že jste museli mít hit, a hit musel být uptempo, krátký a bez odboček, v podstatě přímočarý, chtěli jste háček a něco, co ten háček živí, a to bylo všechno. Skladba „Sweet Jane“ byla zaranžována přesně tak, jak je na původním vydání Loaded, přesně z tohoto důvodu – aby to byl hit! ‚Who Loves The Sun‘ byla přesně takhle udělaná z toho důvodu, aby to byl hit.“

Reed se také cítil ukřivděný tím, že byl v titulcích na albu uveden až na třetím místě; a velkou fotografií Yuleho hrajícího na klavír; a tím, že všechny autorské zásluhy neprávem připadly kapele, a ne Reedovi samotnému. Novější vydání mnohé z Reedových obav uspokojilo: nyní je řádně uznán jako hlavní autor písní na albu; je uveden na prvním místě v sestavě kapely a od box setu Peel Slowly and See z roku 1995 je k dispozici další mix, který vrací skladbám „Sweet Jane“, „Rock & Roll“ a „New Age“ plné verze, které Reed původně napsal.

Ačkoli je uvedena na obalu, na albu se neobjevuje stálice Velvet Underground, bubenice Maureen Tuckerová, protože byla v té době těhotná. Bubenické povinnosti plnili především baskytarista Doug Yule, nahrávací inženýr Adrian Barber, sessionový hudebník Tommy Castanero a Yuleho bratr Billy. Reed to komentoval slovy: „Na Loaded nehrála Maureen, a to je pro spoustu lidí nejoblíbenější deska Velvet Underground, takže se nemůžeme příliš ztratit v mystice Velvet Underground…“. Pořád se tomu říká deska Velvet Underground. Ale ve skutečnosti je to něco jiného.“

Sterling Morrison měl ze zvýšené přítomnosti Yuleho na Loaded silné pocity, když řekl: „: „Album vyšlo dobře, co se týče produkce, je nejlepší, ale bylo by lepší, kdyby na něm byly opravdu dobré Louovy vokály ve všech skladbách“. Morrison sice na album přispěl kytarovými skladbami, ale zároveň navštěvoval City College of New York a svůj čas žongloval mezi nahráváním a výukou, takže většinu tvůrčího vkladu přenechal Reedovi a Yuleovi. Yule tvrdil, že „Lou se o mě hodně opíral, pokud jde o hudební podporu a vokální aranžmá. Na Loaded jsem toho udělal hodně. Tak nějak se to zvrhlo na rekreační nahrávání Loua a Douga“. Z deseti písní, které tvoří Loaded, se Yuleho vokály objevily ve čtyřech skladbách: „Who Loves the Sun“, která album otevírá, „New Age“, „Lonesome Cowboy Bill“ a „Oh! Sweet Nuthin'“. Kromě svých hlavních vokálních partů se Yule postaral o všechny basové, klavírní a varhanní party a nahrál také několik skladeb se sólovou kytarou. Kytarová sóla ve skladbách „Rock and Roll“, „Cool it Down“, „Head Held High“ a „Oh! Sweet Nuthin'“ hrál Yule.

Originální kopie alba nemají mezi prvními dvěma písněmi, „Who Loves the Sun“ a „Sweet Jane“, žádné ticho, přičemž první tón druhé z nich zazní přesně v okamžiku, kdy první zcela zanikne. Některé pozdější výlisky přerušují tento přechod vložením několika sekund ticha. Všechna CD Loaded zachovávají původní segment bez ticha.

Obal alba, jehož autorem je Stanislaw Zagorski, obsahuje kresbu vchodu do stanice metra Times Square, přičemž slovo „downtown“ je chybně napsáno jako „dowtown“.