Všechny státy mají velmi specifické lhůty pro podání žaloby v případě újmy na zdraví obecně a žaloby pro zanedbání lékařské péče zvláště. Tyto lhůty se nazývají promlčecí lhůty. Promlčecí lhůty pro případy lékařského pochybení jsou poněkud složité, protože většina států vytvořila tří nebo čtyřdílnou promlčecí lhůtu pro případy lékařského pochybení. Přečtěte si, abyste se dozvěděli více.

Standardní lhůta

První částí promlčecí lhůty je standardní lhůta, která dává obětem lékařského pochybení určitý počet let – obvykle od dvou do šesti let v závislosti na státě – od okamžiku, kdy k pochybení došlo, na podání žaloby.

Pokud oběť nepodá žalobu v této lhůtě, ztrácí nárok na podání žaloby za zanedbání lékařské péče v souvislosti s danou událostí, pokud se na ni nevztahuje některá z výjimek vytvořených druhou a/nebo třetí částí promlčecí lhůty (podrobně se jim budeme věnovat níže).

Jestliže je tedy standardní lhůta pro promlčení ve vašem státě například tři roky, ztratili byste právo žalovat za zanedbání lékařské péče, pokud byste nepodali žalobu do tří let od data incidentu, pokud se neuplatní jedna z následujících výjimek.

(Chcete-li zjistit promlčecí lhůtu ve vašem státě, podívejte se na naši tabulku promlčecích lhůt)

Pravidlo zjišťování

Druhá část promlčecí lhůty se nazývá pravidlo zjišťování. Pravidlo zjišťování je výjimkou ze standardní lhůty. Státy přidaly pravidlo zjišťování, protože mnoho obětí lékařského pochybení ztrácelo právo podat žalobu pro lékařské pochybení, protože se ani nedozvěděly, že mají nárok na náhradu škody způsobené lékařským pochybením, až několik let po uplynutí standardní promlčecí lhůty.

Pravidlo zjišťování může být v jednotlivých státech formulováno různě, ale obecně umožňuje prodloužení promlčecí lhůty až do doby, kdy oběť lékařského pochybení buď skutečně zjistí, že se stala obětí lékařského pochybení, nebo kdy měla pochybení rozumně zjistit. Jeden ze států to popsal takto: Datum, kdy začíná běžet promlčecí lhůta, je datum, kdy se oběť: 1) dozvěděla nebo dostatečně dozvěděla, že byla poškozena, a 2) dozvěděla nebo dostatečně dozvěděla o příčině poškození.

Podrobněji o tomto důležitém právním konceptu viz Lawsuit Time Limit From „Discovery“ of Medical Malpractice.

Promlčecí lhůta pro nezletilé děti

Třetí částí promlčecí lhůty je lhůta pro nezletilé děti (děti mladší osmnácti let) nebo jejich rodiče či zákonné zástupce k podání žaloby pro zanedbání lékařské péče. Většina států má samostatnou lhůtu pro nezletilé děti v případech zanedbání lékařské péče. Podívejte se na odkazy na jednotlivé státy v naší výše uvedené tabulce promlčení, kde naleznete specifika pro daný stát.

Promlčecí lhůta

Čtvrtá a poslední část typické promlčecí lhůty se někdy nazývá promlčecí lhůta. Ne všechny státy mají promlčecí lhůtu v případech zanedbání lékařské péče, a pokud ji mají, ne všechny státy ji nazývají „promlčecí lhůtou“.

V každém případě promlčecí lhůta ukládá absolutní lhůtu pro nároky z titulu zanedbání lékařské péče bez ohledu na to, kdy je oběť zjistila. Příkladem promlčecí lhůty nebo promlčecí lhůty obsažené v promlčecí lhůtě v případě lékařského pochybení může být ustanovení, že žádná žaloba pro lékařské pochybení nesmí být podána po více než deseti letech od údajného lékařského pochybení.

Promlčecí lhůty v případě lékařského pochybení jsou složité. Pokud se domníváte, že jste se stali obětí lékařského pochybení, měli byste se neprodleně poradit s kvalifikovaným právníkem zabývajícím se lékařskými pochybeními, abyste se dozvěděli svá zákonná práva a ujistili se, že jste nepromeškali promlčecí lhůtu ve vašem státě.