Lee Tilghmanová říká, že její instagramoví sledující přišli k Lee From America kvůli obsahu kapajícího jídla. Přišli kvůli máslovým žloutkům, hrudkám lepkavého arašídového másla a tahini, které je na zeleninu nakapané jako stříkající obraz Jacksona Pollocka. Přišli si pro rady, jak vyrovnávat hladinu hormonů pomocí „semenného cyklu“ a zvládat příznaky syndromu polycystických vaječníků pomocí stravy, dozvědět se něco o spánkové hygieně a olejovém tréninku, péči o rostliny a adaptogenech, meditaci a stanovování záměrů. Přišli si pro #spon – nebo se mu alespoň nemohli vyhnout: legíny Outdoor Voices, které Lee nosila na ranní jógu, „vrstvené nízkosacharidové koktejly“ vyrobené ve spolupráci se Subaru, které na vrcholu své kariéry prodávala více než 370 000 sledujících.

Rada bych si myslela, že jsem Lee následovala z jakési rodící se touhy po sebezdokonalování: z víry, že jednoho dne si také začnu dělat hliněné masky v podpaží a sypat si do jogurtu čerstvé kakaové kousky, a všechny ty naznačené dary – duševní čistota, fyzická kondice, celistvost těla i ducha – budou následovat. Pravdou je, že se znám dost dobře na to, abych věděla, že bych tyhle věci nikdy nedělala, a následování Lee ve mně často vyvolávalo pocit vyčerpání a více než malé úlevy, že jsem někdo jiný než ona. Pokud jsem do Leeiny propracované wellness cesty investovala, bylo to z jiných důvodů než z naděje, že se její záliba v józe a meditaci rozplyne.

Možná jsem měla své vlastní motivace prozkoumat mnohem dříve než v únoru 2019, kdy Lee zmizela z mého feedu a spolu s ní zmizelo i lepkavé porno o jídle a wellness. Trvalo pět měsíců, než se na Instagram vrátila, v červenci, zdánlivě jako změněný člověk. Nejbezprostřednější vizuální proměnou byly pravděpodobně její vlasy.

„Jeden z mých followerů mi řekl, že vypadám jako Jim Carrey, a já na to: ‚Ehm, jo, já vím, ukázala jsem kadeřníkovi fotku Jima Carreyho,'“ říká Lee Tilghmanová a rukou si projíždí čerstvý střih ve tvaru misky z filmu Blbý a blbější, který předvedla na svém prvním Instagramu po pauze. „Tolik lidí mi říká: ‚Udělej si vlasy na stranu! A já na to: ‚Ne, miluju tu misku.‘ Je to tak strohé a upřímné. Je to jako: Tady jsem.“

Lee, kterou jsem znala z Instagramu, žila v břichatých crop topech; dnes je zachumlaná do chlupatých růžových ponožek, rozevlátých růžových manšestráků a pytlovitého bílého roláku, na krku jí visí zlatý náhrdelník ve tvaru prsou. Její široké oříškové oči, které v jejích příspěvcích na Instagramu září zpovědní intenzitou, si mě skepticky prohlížejí, když mi jednoho lednového rána podává ruku u dveří svého bytu v losangeleské čtvrti East Side. Je to pozdrav hodný dvou cizích lidí, i když jeden z nich má pocit, že toho druhého zná už léta.

Její záchranářský pes Samson krouží kolem našich nohou, Lee se pouští do prohlídky svého nového domova a žádá jen, abychom nezaznamenávali její ložnici, označuje ji za „posvátný prostor“, který nikdy nezveřejňuje na Instagramu. (O několik týdnů později však sdílela příběh „ranní rutiny“ ze své ložnice ve spolupráci s opalovacím krémem Supergoop)

Leeini příznivci odhalí jemné domácí rozdíly mezi jejím starým a tímto bytem. To první mělo bohémskou, kutilskou atmosféru s přetékající spletí rostlin a polštářovým meditačním koutkem – místo, které zjevně vyžadovalo neustálou ostražitost, aby zůstalo připravené k fotografování. Její nový byt naopak vypadá jako představa značky o vkusné, generické tisícileté estetice: vybledlý perský koberec, moderní umění v bledých dřevěných rámech, hrubé pletené deky. Zdá se, že se udržuje snadněji než její starý byt, kde podle jejích slov rostlo přes 50 rostlin, než většinu z nich rozdala. „Spousta těch věcí mi připomínala temné místo, kde jsem se nacházela,“ říká a choulí se jako slimák pod tlustým bílým přehozem na gauči v obývacím pokoji, Samson se jí tulí k noze.

„Temné místo“, na které Lee naráží, je její porucha příjmu potravy, o které nedávno mluvila v článku pro Teen Vogue o rostoucím odporu k wellness. Stejně jako řada jejích kolegů z řad wellness influencerů, kteří se zřekli svého životního stylu (a značek, které je proslavily), nyní říká, že její zaměření na wellness bylo ve skutečnosti nezdravým způsobem, jak kontrolovat svou váhu. „Za posledních několik měsíců se toho hodně změnilo,“ napsala bez bližších podrobností, když se letos v červenci vrátila na Instagram, „a uvidíte, že se to bude odrážet v mé další práci.“ Z dalších sedmi fotografií, které zveřejnila, byly tři se Samsonem; osmá byla reklama. Její popisky, obvykle tak mnohomluvné, se zdály být řídké a zdrženlivé.

Mnoho jejích fanoušků, zejména těch, kteří její wellness tipy začlenili do svého života, bylo zmateno a raněno obratem, který jako by přišel odnikud. „Přijde mi prostě velmi neautentické budovat platformu a komunitu vrhající světlo na velmi relativní témata, se kterými se mnozí z nás potýkají, jen proto, aby se prodala,“ napsal jeden ze sledujících. „Tolik mi chybí,“ napsal další. „Kéž bych mohla změnit všechny tyhle nové změny.“

„Lidé si říkají: „Teď říkáš, jak ti máme věřit?“,“ krčí rameny Lee. „A je to jako – lidé se mění.“

Před její pauzou byly příspěvky Lee From America, na které jsem klikala nejrychleji, ty, které poskytovaly malé záblesky temnoty: o její fázi bezstarostné newyorské party-girl (od té doby smazané) nebo odkazy na její boj s duševním zdravím. Skutečnost, že Lee nechala své následovníky nahlédnout do těchto zranitelných zákoutí své psychiky – nebo se tak alespoň tvářila -, z ní částečně dělala postavu, kterou stálo za to sledovat, a mě zaujal stín visící nad těmito jasně osvětlenými obrazy jejího života. Během její pauzy jsem se přistihla, že kontroluju její kanál a přemýšlím, jestli je v pořádku. Ta nejmorbidnější část mého já doufala, že ať už prochází čímkoli, nakonec se vrátí a začne o tom psát.

Předtím, než Lee byla Lee z Ameriky, byla Lee Tilghmanová z Fairfieldu v Connecticutu. Joseph’s University ve Filadelfii, kde studovala tvůrčí psaní a vedla blog For the Love of Peanut Butter (Z lásky k burákovému máslu) o tom, jak se zotavuje z vážného období anorexie, kvůli kterému na konci střední školy skončila v léčebně. Po nějaké době si však uvědomila, že blog je vlastně způsob, jak zůstat blízko své poruše příjmu potravy, a tvrdě se přehoupla novým směrem, přičemž příchod tohoto nového Leeho oznámila piercingem ve rtu od Marilyn Monroe: „Přerušila jsem blog, obarvila jsem si vlasy na fialovo. Začala jsem kouřit cigarety,“ říká. „Začala jsem pracovat na farmách. Řekla jsem si: „Seru na kapitalismus. Snažila jsem se najít sama sebe.“ (Později řekla časopisu Cut, že se tyto věci staly v různých okamžicích jejího života, a popírá, že by kdy měla antikapitalistické sklony.)

Na těch farmách se nenašla; nebo pokud ano, rozhodla se zbavit i tohoto svého já. Po absolvování vysoké školy v roce 2012 získala práci ve finančnictví na Manhattanu, kde se ponořila do noční scény EDM. Jediné stopy po Lee Raverové dnes existují ve zběsilých tanečních videích, v nichž se jí třepotají končetiny a které občas zveřejňuje na svých příbězích. (V minulosti mluvila o tom, že během svého působení v New Yorku měla nezdravý vztah k alkoholu a drogám, nyní je střízlivá). Pracovala jako šéfka marketingu pro skupinu restaurací a zároveň si bokem založila blog o jídle, a to zrovna v době, kdy se vlna wellness začala zvedat.

Lee From America začala fungovat jako blog a Instagram v roce 2014. Lee přišla s názvem poté, co na Instagramu narazila na někoho, jehož handle byl něco jako „John From Poland“ („Říkala jsem si: Hej, zajímalo by mě, jestli je ‚Lee From America‘ obsazené?“). V roce 2017 se to pořádně rozjelo; odhaduje, že v tom roce získala kolem 100 000 sledujících. „Celý den jsem kontrolovala počet svých sledujících, jako bych kontrolovala akcie nebo váhu,“ říká. „Když rostete tak rychle, je to elektrizující.“

To, co začalo převážně jako aspirační smoothie bowls, začalo brzy rozšiřovat své chapadla do esoteričtějších koutů světa wellness a její nedostatek formálních pověření byl jen dalším prodejním argumentem. V roce 2016 jí byl diagnostikován PCOS; neochotná přejít na hormonální antikoncepci, která může u některých žen pomoci zmírnit příznaky, se stále více stávala jedním z nejhlasitějších hlasů v online komunitě, která se snaží zvládat příznaky pomocí fitness a stravy. Zveřejňovala sponzory pro sledování plodnosti (od té doby smazané) a vychvalovala přednosti „cyklování semínek“, což je wellness trend, který zahrnuje konzumaci různých semínek během menstruačního cyklu ve snaze vyrovnat přirozenou produkci estrogenu a progesteronu v těle. (Není to sice vědecky podložené, ale některé ženy tvrdí, že to pomáhá při zdravotních problémech, jako je PCOS a chronická únava.) Když narazila na téma, které rezonovalo s členy jejího publika, jejich „lajky“ a podpůrné komentáře ji motivovaly k tomu, aby se zdvojnásobila a učinila z této věci větší součást své značky. Lee byla zapojena do dynamické smyčky zpětné vazby se svými stoupenci – guru šířila moudrost svým akolytům, její akolyté na oplátku žádali o další moudrost.

V době, kdy si uvědomila, že má problém, nebyla Lee From America malým vysokoškolským blogem, ale wellness gigantem, oplývajícím spoluprací s velkými značkami, jako jsou Adidas, Nordstrom a Alaska Airlines. Být nemocná byl dobrý byznys.

A co my – diváci Leeiny one-woman show? I když jsme přesně nevěděli, jak Lee trpí, v hloubi duše jsme museli tušit, že je jí všechno, jen ne dobře. Bylo to vidět na jejím kanálu a blogu, od příspěvků o její minulosti s kontrolou těla a záchvatovitým přejídáním (od té doby smazaných) až po pravidelné záchvaty pochybností o sobě samé a úzkosti (ačkoli tato přiznání byla umístěna nikoli jako volání o pomoc, ale jako druh radikální upřímnosti, která jí pomáhala jít kupředu). Proč jsme tedy vůbec uvěřili mýtu, že Lee našla nějakou cestu, kterou bychom měli následovat?“