Světlo hraje důležitou roli v životě všech oceánů. Na nejjednodušší úrovni zajišťuje jednu ze základních podmínek pro fotosyntézu a podporuje vývoj potravního řetězce. Některé druhy ryb, které žijí v temných částech oceánů, jsou na světle závislé i z hlediska přežití. Některé z těchto druhů, jako například lampionovité ryby, si dokonce vyvinuly vlastní umělé prostředky k výrobě světla.

Lampionovité ryby se tak nazývají podle zvláštních orgánů produkujících světlo, které se nacházejí v jejich kůži. Každý světelný orgán, známý jako fotofor, je napojen na nervovou soustavu živočicha, která snad spolu s nějakou formou hormonální kontroly diktuje sled blikání těchto orgánů. Kromě řady řad orgánů produkujících světlo podél boků (jejichž uspořádání a počet se liší podle druhu) mají některé lucerny, například ryby rodu Diaphus, také větší orgány před očima i pod nimi, spíše jako hornická lampa. První orgány vydávají při plavání mihotavý efekt, zatímco druhé jsou mnohem výkonnější a účinně osvětlují prostor bezprostředně před rybou. Některé druhy mají dokonce světelné orgány na ocase; jejich účelem je pravděpodobně fungovat jako falešné návnady pro potenciální predátory. Samotné oči jsou velké, mají velké čočky a zornice a velmi citlivé sítnice, což naznačuje, že zrak je pro tyto druhy důležitým smyslem.

Lanterničky (čeleď Myctophidae) jsou jednou z nejvýznamnějších skupin středně velkých ryb, kterých je známo asi 250-300 druhů. Většina z nich jsou malé ryby o délce 2-15 cm (0,8-10,4 palce). Běžně se vyskytují ve velkých hejnech. Tyto druhy žijí v hloubkách 655-3 280 stop (200-1 000 m) a podnikají noční migrace k hladině, aby se nakrmily, a během dne opět sestupují do hlubin. Jedním z vysvětlení tohoto chování je skutečnost, že v noci stoupá k hladině oceánu obrovské množství drobného planktonu; druhy, které se živí tímto bohatým zdrojem potravy, jako jsou lampionovité ryby, proto v této době získávají zhuštěný zdroj potravy. Lampenonožravé ryby také využívají toho, že při sběru planktonu nejsou samy; v této době jsou konzumovány i další drobné druhy, jako jsou např. amfipodi a kril. Tím, že se během dne stahují do šerých hlubin, mohou také snižovat riziko predace ze strany větších druhů.

Landuňka je schopna řídit intenzitu a frekvenci svých záblesků a je pravděpodobné, že přerušované blikání slouží dvojímu účelu. Mnoho menších organismů, jako je kril a kopinatci, jsou přitahovány zdroji světla a tím, že reagují na záblesky lampionové ryby, se nevědomky nabízejí jako potrava. Dalšími dvěma možnými funkcemi blikání jsou rozpoznávací a varovná funkce. Orgány produkující světlo se běžně vyskytují u druhů obývajících nejtemnější oblasti moře, kde tmavá voda může představovat problém při hledání partnera. Díky detekci a reakci na určitou pevně stanovenou frekvenci světelných záblesků si však lucerna může snadněji najít partnera.

.