Představte si, že den co den pociťujete pálení, brnění a necitlivost nohou, které se postupem času zhoršují – a vaši lékaři nemohou najít jejich příčinu. Výraz „idiopatická“ znamená, že nelze určit žádnou příčinu; „senzorická“ odkazuje na typ nervu, v tomto případě na ty, které přenášejí nervové signály, jako je bolest nebo teplota; „poly“ znamená „mnoho“ a „neuropatie“ znamená onemocnění nervů. Jedná se tedy o stav s neznámou příčinou, který poškozuje více nervů; nejvíce postižené bývají nervy, které zajišťují citlivost nohou a chodidel.

Někdy se používají i jiné termíny, včetně kryptogenní neuropatie nebo chronické polyneuropatie neurčené příčiny. U některých lidí je neuropatie způsobena cukrovkou, zneužíváním alkoholu, léky nebo jinými stavy. Téměř v polovině případů je však senzorická polyneuropatie idiopatická.

Není příčina, není lék

Bez ohledu na to, který název se používá, je tento stav frustrující, nepříjemný a někdy vysilující. A bez identifikovatelné a reverzibilní příčiny neexistuje žádný lék. Ačkoli se běžně předepisuje řada léků, není jasné, které jsou nejúčinnější nebo nejbezpečnější. Lékaři proto obvykle doporučují období pokusů a omylů. Předepisuje se jeden lék za druhým, dokud se nenajde takový, který je účinný a nezpůsobuje nesnesitelné vedlejší účinky.

Naneštěstí může trvat mnoho měsíců nebo i déle, než se najde léčba, která funguje. Lékaři mají jen málo vodítek, aby věděli, s jakými začít. Proto je tak důležitý výzkum srovnávající možnosti léčby – a přesto bylo publikováno jen velmi málo srovnávacích výzkumů léčby idiopatické senzorické polyneuropatie.

Výzkumníci porovnávají čtyři způsoby léčby neuropatie

Výzkumníci publikující v časopise JAMA Neurology popisují výsledky unikátní studie, v níž bylo 402 lidem s idiopatickou senzorickou polyneuropatií náhodně přidělen jeden ze čtyř léků: duloxetin, mexiletin, nortriptylin nebo pregabalin. Po 12 týdnech každá osoba hodnotila své příznaky neuropatie na stupnici od 1 do 10, zaznamenávala případné vedlejší účinky a uváděla, zda lék přestala užívat kvůli vedlejším účinkům, ceně nebo z jiného důvodu.

Ačkoli je studie důležitá a velmi potřebná, její výsledky byly zklamáním.

• Žádný lék nebyl jasným vítězem nebo vysoce účinný. Pro tuto studii bylo klíčovým měřítkem, zda lék snížil nepříjemné pocity o 50 %. Nejúčinnějším lékem byl nortriptylin. Z účastníků studie užívajících tento lék 25 % uvedlo, že se jejich nepohodlí zlepšilo nejméně o 50 %. Nejméně účinnou léčbou byl pregabalin: pouze 15 % subjektů studie uvedlo tak velké zlepšení.
• Nežádoucí účinky byly běžné u všech léčebných postupů. Nejvyšší míru nežádoucích účinků měl nortriptylin, a to 56 %. Nejméně jich měl mexiletin, a to 39 %. Naštěstí žádný z nežádoucích účinků nebyl považován za závažný.
• Lidé často přestávali užívat přidělený lék. Nejméně přerušení léčby bylo u duloxetinu (37 %). Nejvyšší míra ukončení užívání byla u mexiletinu (58 %). Mezi uváděné důvody ukončení léčby patřily vedlejší účinky a náklady.

Studie nebyla dokonalá

Tato studie měla řadu důležitých omezení:

• Studie trvala pouze 12 týdnů. U onemocnění, které je obvykle celoživotní, by byly užitečnější dlouhodobější výsledky.
• Čtyři léky porovnávané v této studii byly vybrány proto, že působí různými způsoby. Další běžně předepisované léky však zahrnuty nebyly. Tato studie nám například neříká nic o tom, jak dobře by se osvědčil gabapentin, amitriptylin nebo karbamazepin.
• Studované osoby mohly být léčeny lékem, který užívaly před studií, i když u nich nezabíral.
• Míra odvykání od léčby zahrnovala faktory, které nesouvisely s tím, jak bezpečný nebo účinný byl daný lék. V tomto ohledu byly důležité zejména náklady na léky.
• Většina účastníků studie (85 %) byli běloši. Výsledky by mohly být jiné, kdyby byla do studie zařazena rozmanitější populace.

Výsledek

Přímé srovnání léčby idiopatické senzorické polyneuropatie – kterou mnozí nazývají jednoduše neuropatie – je velmi potřebné, proto je tato studie důležitá. Přesto je největším poselstvím tohoto výzkumu to, že mnoho současných léčebných postupů není příliš dobrých.

Obecně se zdá, že nortriptylin a duloxetin předčily ostatní léky v této studii, takže by byly dobrou volbou pro začátek spíše než pregabalin a mexiletin. Když však nejlepší léčba dobře funguje jen u čtvrtiny nebo méně pacientů a téměř polovina z nich ukončí léčbu během prvních 12 týdnů, je jasné, že je zapotřebí lepší, bezpečnější a levnější léčby.

Možná již máme lepší léčbu, která nebyla součástí této studie. Budeme potřebovat další srovnávací výzkum, abychom to věděli jistě.

Sledujte mě na Twitteru @RobShmerling

.