Krysa hřivnatá, (Lophiomys imhausi), nazývaná též krysa hřebenatá, dlouhosrstý a huňatý východoafrický hlodavec, který se podobá dikobrazovi a je pojmenován podle hřívy dlouhých, hrubých černobíle pruhovaných chlupů, která začíná na temeni hlavy a přesahuje základnu ocasu. Krysa hřivnatá je velký hlodavec (až 2,7 kg) s dlouhým tělem (25 až 36 cm) a ocasem dlouhým 14 až 21 cm. Končetiny jsou krátké a uši malé. Jeho dlouhá, hustá, hedvábná srst je rozčleněna černými nebo bílými pruhy a skvrnami a spodní část těla je pokryta krátkou šedobílou srstí. Hříva je od zbytku srsti oddělena širokým bíle lemovaným pruhem chlupů, který pokrývá žláznatou oblast kůže, a hříva se při vyrušení zvířete vztyčí.

Krysař hřivnatý (Lophiomys imhausi).
Krysa hřivnatá (Lophiomys imhausi).

P.W. Hay-The National Audubon Society Collection/Photo Researchers

Krysa hřivnatá se vyskytuje v suchých lesích Jižního Súdánu, v Etiopii a v izolovaných horských lesích Tanzanie. V Etiopii žije v různých biotopech od hladiny moře až do výšky 3300 metrů. Přírodní historie tohoto jedinečného hlodavce nebyla dosud důkladně prozkoumána. Je noční a dobře šplhá, ale pohybuje se pomalu. Přes den se ukrývá mezi skalami, v dírách mrtvých stromů, mezi kořeny stromů a ve stěnách roklí. V přírodě tvoří jeho potravu listy, plody a jemné výhonky, v zajetí však přijímá kořenovou zeleninu, obiloviny, maso a hmyz. Potkan hřivnatý při přijímání potravy sedí na zadních a manipuluje s potravou předníma nohama. Obvyklé je zřejmě jedno mládě ve vrhu.

Potkan hřivnatý je jediným žijícím zástupcem podčeledi Lophiomyinae v čeledi myšovitých (Muridae) v rámci řádu hlodavců (Rodentia). Fragmenty lebky nalezené v Izraeli naznačují, že její současné geografické rozšíření je součástí rozsáhlejšího dřívějšího areálu a že se možná stále vyskytuje na Arabském poloostrově. I v minulosti byla diverzita rodu větší, jak naznačují fosilní fragmenty z Maroka představující další dva druhy z pliocénní epochy (před 5,3 až 2,6 miliony let). Možný předek krysy hřivnaté (Protolophiomys ibericus) byl objeven v nalezištích starých 6 až 7 milionů let v jižním Španělsku. Přestože většina těchto fosilií jsou fragmenty lebek, lze je snadno rozpoznat jako příbuzné krysy hřivnaté podle zrnitého kostěného výrůstku podobného čepičce nad horní částí celé lebky – struktury jedinečné pro příslušníky podčeledi Lophiomyinae.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.