Ramadán, islámský svatý měsíc půstu, je muslimy na celém světě dodržován a slaven již více než 14 století. V sedmém století prorok Mohamed prohlásil, že islám stojí na pěti pilířích a že půst v ramadánu je jedním z nich. Dnes téměř čtvrtina světové populace označuje nebo dodržuje půst během denního světla, čímž vzdává velkou úctu islámskému měsíci, v němž byla Prorokovi zjevena svatá kniha islámu, Korán.

Co znamená ramadán?

Ramadán doslova znamená „prudké horko“ a označuje spalující letní měsíc, kterému byl původně přisuzován. Byl součástí předislámského arabského kalendáře dávno před příchodem islámu do Mekky, svatého města v dnešní Saúdské Arábii, v sedmém století.

Muslimové přijímají ramadán jako devátý měsíc islámského lunárního kalendáře. Pozorování měsíce – praxe pozorování nového měsíce v první noci každého islámského měsíce pouhým okem – je tradice, která přetrvala dodnes, kdy muslimové po celém světě s očekáváním a vzrušením čekají na zrození ramadánového měsíce.

Postní praxe byla známá již předislámským Arabům, jak se zmiňuje Korán: „Vy, kdož věříte, půst je vám předepsán, jako byl předepsán těm, kdož byli před vámi, abyste měli na paměti Boha.“ (Korán 2:183)

Právě během ramadánu došlo k prvnímu zjevení Koránu. Stalo se tak v roce 610 n. l., kdy se Muhammad uchýlil do jeskyně na hoře Híra na předměstí Mekky, aby zde v ústraní rozjímal. Načasování tohoto prvního zjevení se přikládá zvláštní význam jako „noci moci“: „Zjevili jsme jej (Korán) v noci moci. A co vám vysvětlí, co je to noc moci? Noc moci je lepší než tisíc měsíců.“ (Korán 97:1-4)

• Mohla středověká Anglie konvertovat k islámu?“

Korán byl proroku Muhammadovi zjeven v průběhu 23 let a verše nařizující muslimům postit se celý měsíc ramadán přišly v druhé polovině tohoto období. Během prvních 12 let v Mekce čelila muslimská menšina mučení, tyranii a pronásledování ze strany vládnoucího pohanského kmene Kurajšovců, přičemž mnozí přišli o život. Přeživší muslimové se v roce 622 n. l. přestěhovali do více než 300 km vzdálené Medíny. O dva roky později byly zjeveny verše o půstu v ramadánu a prorok Mohamed zavedl praktiky svatého měsíce ve svatyni jejich nového domova.

Jak začaly praktiky ramadánu?

Raná muslimská komunita se probouzela k jídlu před svítáním, známému jako suhúr, a zdržovala se jídla, pití a manželských vztahů až do západu slunce, kdy přerušila půst (iftár), obvykle na datlích. Kromě duchovní disciplíny a zvýšeného uctívání kladl půst velký důraz na zlepšení chování, jak uvedl prorok Muhammad: „Pokud se člověk během půstu nevyvaruje falešných řečí a falešného chování, pak je Bohu jedno, jestli se zdrží jídla a pití.“

Prorok Muhammad začal v posledních letech svého života vykonávat dodatečné noční modlitby v ramadánu zvané taraweh. Jeho společníci se k němu začali připojovat v mešitě, a jak jejich počet rostl, začal se Prorok obávat, že to budou považovat za povinnost, a tak pokračoval v modlitbách sám doma. Deset let po Prorokově smrti viděl vůdce muslimů chalífa Umar, že se muslimové rozptýlení po mešitě modlí extra noční modlitby v oddělených skupinách, a zavedl sborovou modlitbu, aby sjednotil jejich uctívání. Od té doby se stala shromážděná taráve charakteristickým rysem ramadánu, jehož prostřednictvím se recituje celý Korán.

Jedním z konkrétních dietních výdobytků, který věřícím pomáhal vykonávat dlouhé noční modlitby, byla káva – pravděpodobně odvozená od arabského slova qahwa, které původně znamenalo víno, nebo od quwwa, což znamená moc nebo sílu. Když se káva ve 14. nebo 15. století začala pěstovat v Jemenu, byla nejprve konzumována v zawiyách neboli duchovních centrech a pomáhala muslimům zůstat bdělí při nočním ramadánovém bdění.

• Přečtěte si více o historii světových náboženství

Jak se v průběhu dějin měnilo slavení ramadánu?

Ačkoli se základní rituály a význam ramadánu od roku 622 nezměnily, rozšíření islámu po celém světě dodalo celosvětovému prožívání ramadánu strukturu a rozmanitost. V osmanských dobách budili v Turecku lidi k předvečernímu jídlu bubeníci a podobně v Maroku se po ulicích potuloval nafar (městský hlasatel) oblečený v tradičním marockém hábitu a kožených pantoflích, který burcoval lidi za zvuku nějakého nástroje, například rohu, trubky nebo dud. Tito speciální ramadánoví vyvolávači se vyskytovali také v Sýrii a v budoucím Tunisku a Alžírsku.

V Egyptě, se symbolem posvátného měsíce stala ramadánová lucerna neboli fanoos, která pravděpodobně vznikla za dynastie Fátimovců v 10.-12. století – snad proto, aby symbolizovala duchovní světlo a požehnání, které ramadán přináší. Dnes můžeme vidět složité lucerny osvětlující domy, obchody a lemující ulice. V Egyptě také údajně vzniklo „dělo iftar“ neboli „midfa al-iftar“, kdy se vystřelením z děla dramaticky oznamoval čas přerušení půstu. Tato tradice údajně vznikla zhruba před 200 lety, i když někteří historici ji kladou ještě dále do mamlúckého období 15. století, kdy sultán v Káhiře zkušebně střílel z nového děla v době modliteb při západu slunce. Místní obyvatelé si mysleli, že tím sultán signalizuje čas přerušení půstu, a když viděli, jakou radost to jeho lidu přináší, zavedl sultán tento rituál jako každodenní ramadánovou rutinu.

Ramadán vstoupil také do sféry poezie a zaujal fantazii súfijských básníků, působil jako jejich múza, když psali milostné básně k posvátnému měsíci. Slavný perský muslimský mystický básník a učenec 13. století Džaláluddín Rúmí napsal: „Ó měsíční milá, měsíc ramadán nadešel. Přikryj stůl a otevři cestu chvály.“

• Přečtěte si o historii muslimských bohoslužeb v Británii

Prorok Mohamed stanovil, že muslimové mají v tomto měsíci živit chudé. Ke konci ramadánu byl zakát-al-fitr neboli „almužna na přerušení půstu“ povinností každého schopného muslima a rovnala se porci datlí nebo ječmene, která se dávala přímo do rukou chudých. Postupem času se tento směnný systém proměnil v peněžní a nyní muslim dává mešitám nebo charitativním organizacím minimálně 5 liber, které se jejich jménem rozdělují mezi chudé.

Povinně se zakát al-fitr rozděloval před svátkem přerušení půstu, známým jako Íd ul-fitr, kterým se ramadán uzavírá. Prorok Muhammad jej určil jako den společenství a oslav, který začíná zvláštní společnou modlitbou. Bylo tradicí začít tento den konzumací něčeho sladkého, což dalo vzniknout oblíbené přezdívce „Sladký svátek“ nebo „Sladký Íd“. V Prorokově době začínal Íd ráno prostou snídaní z datlí, ale šíření islámu po různých zemích se od skromných začátků odchýlilo a dalo vzniknout různým sladkým pokrmům. Například sheer-kurma, mléčný dezert z vermicelli, ořechů a datlí, který je oblíbený na indickém subkontinentu, nebo cambaabur, somálský ídový chléb potřený cukrem a jogurtem.

• Vztah Británie s islámem byl dlouho vnímán jako problematický, ale to není celý příběh…

To, co původně praktikovala asi stovka prvních muslimů v sedmém století, dnes napodobuje 1. světová válka.8 miliard lidí po celém světě, kteří pokračují v následování prorocké tradice a zároveň slaví ramadán svým vlastním kulturně jedinečným způsobem.

Remona Aly je novinářka a hlasatelka se zaměřením na víru, životní styl a identitu. Je také ředitelkou komunikace nadace Exploring Islam Foundation.

V roce 2020 se v závislosti na pozorování Měsíce očekává, že ramadán začne ve čtvrtek 23. dubna večer a skončí v sobotu 23. května.

Tento článek byl poprvé zveřejněn na HistoryExtra v dubnu 2020

.