V počátcích síťování byla počítačová síť určena pouze k přenosu dat. Postupem času byly vynalezeny technologie VOIP neboli Voice-Over-IP a počítačové sítě musely být navrženy tak, aby přenášely i hlasový provoz. Pokud jedna síťová struktura přenáší jak datový, tak hlasový provoz, označuje se jako konvergovaná síť.
Hlasový provoz a datový provoz
Při návrhu sítě je důležité určit, jaký typ provozu bude sítí procházet. Na základě typu provozu lze síť sestavit s důrazem až na čtyři různé charakteristiky sítě:
- Šířka pásma – Maximální kapacita konkrétní sítě. Měří se v „bitech za sekundu“ (bps, kbps, mbps, gbps atd.).
- Propustnost – Aktuální rychlost provozu protlačovaného sítí. Měří se v „bitech za sekundu“ (bps, kbps, mbps, gbps atd.).
- Latence – Doba, za kterou se dostanete z jednoho bodu sítě do druhého. Měří se v „milisekundách“ (někdy se měří jako Round Trip Time, RTT).
- Jitter – Rozdíl v latenci v síti mezi „rušnými časy“ a „pomalými časy“.
Tyto čtyři atributy lze upřednostnit, abyste optimalizovali síť pro typ provozu, který má přenášet.
Síť, která přenáší převážně datový provoz, se bude starat převážně o šířku pásma a jen mírně o latenci a jitter. Pokud přenášíte 100 gb (100 000 000 000 bitů) dat rychlostí 10 mbps (10 000 000 bitů za sekundu), bude vám to trvat 10 000 sekund (2 hodiny, 45 minut) – dalších 1-3 sekund v důsledku latence a/nebo jitteru si většinou nevšimnete.
Síť, která přenáší převážně hlasový provoz, se bude starat převážně o latenci a jitter a jen středně o šířku pásma. Pokud s někým hovoříte v „reálném čase“, není velikost hlasových paketů nijak zvlášť velká (tj. nevyžaduje vysokou propustnost), ale to, aby se každé „slovo“ dostalo na druhý konec co nejrychleji, je rozhodující. Představte si, jak frustrující by byl telefonní hovor, kdyby se každé slovo zpozdilo o několik sekund. Efekt by byl velmi frustrující.
Legacy Networks
Pro zohlednění různých priorit bylo starším řešením vybudovat dvě nezávislé sítě: jednu optimalizovanou pro přenos datového provozu a druhou optimalizovanou pro přenos hlasového provozu:
To umožnilo oddělit hlasový a datový provoz, ale vyžadovalo to dvojnásobné vybavení pro vybudování sítě.
Konvergovaná síť
Jak však síťové vybavení postupovalo ve výkonu a funkčnosti, bylo odvětví schopno provozovat datový i hlasový provoz na stejných síťových zařízeních (směrovače, přepínače atd.). To bylo označováno jako konvergovaná síť – jediná síťová struktura, která může přenášet hlasový i datový provoz:
Síťová struktura samozřejmě stále musí upřednostňovat různé charakteristiky pro hlasový nebo datový provoz, proto musí být síť schopna rozlišit hlasový provoz od datového.
Primární metodou, jak mohou síťová zařízení identifikovat různé typy provozu, je použití různých sítí IP. Telefonům VOIP (Voice Over IP) by byla přidělena určitá sada adres IP a počítačům by byla přidělena jiná sada adres IP.
Síťové zařízení by pak použilo různé priority pro provoz na základě adres IP, ze kterých pochází, pomocí funkce známé jako QoS neboli Quality of Service.
Konvergovaná síť pomocí VLAN
Výše uvedený obrázek používá dva různé přepínače a dvě rozhraní na směrovači pro datový a hlasový provoz, aby byly vizuálně znázorněny různé sítě IP. Stejného efektu však lze dosáhnout i s jedním přepínačem a jedním rozhraním směrovače pomocí VLAN:
Na výše uvedeném obrázku konvergované sítě jsou telefony VOIP i PC zapojeny do stejného přepínače, ale přesto jsou logicky odděleny v různých sítích IP pomocí VLAN: Hlasová VLAN a Datová VLAN.
.