Macquarie Island byl pro své geologické kvality v roce 1997 prohlášen za světové dědictví. Ostrov je vzácná, vyzdvižená část mořského dna na okraji dvou tektonických desek. Leží vedle jižního pokračování velkého novozélandského alpského zlomu a dochází na něm k častým zemským otřesům.
Je také domovem velkého množství ptáků a savců Jižního oceánu. Díky tomu se stal v 19. a na počátku 20. století hlavním cílem obchodních zájmů.
Ne na každého udělal první pohled na Macquarie Island dojem. V roce 1822 ho kapitán Douglass z lodi Mariner označil za „nejubožejší místo nedobrovolného a otrockého vyhnanství, jaké si lze vůbec představit; nic nemůže ospravedlnit žádného civilizovaného tvora, aby na takovém místě žil“.
Přes tvrdé zacházení s trestanci v koloniální éře Austrálie se správci zdráhali posílat je na ostrov Macquarie. V roce 1826 se v Hobart Town Gazette objevil citát:
Era pečetí
Objevení ostrova se připisuje kapitánu Fredericku Hasselboroughovi z brigy Perseverance. Ostrov spatřil 11. července 1810 během tulení plavby ze Sydney. Možná ho předešli Polynésané nebo jiní dřívější návštěvníci. Zaznamenal, že na ostrově viděl vrak „starobylé konstrukce“. Hasselborough pojmenoval místo po tehdejším guvernérovi Nového Jižního Walesu Lachlanu Macquariem.
Hasselborough se zajímal především o obrovské množství tuleňů na ostrově – zejména tuleňů kožešinových. V té době se počet tuleňů kožešinových na ostrově odhadoval na 200 000 až 400 000 kusů. Komerční reakce na jeho objev byla okamžitá. Během prvních 18 měsíců komerčního provozu bylo pro kožešiny zabito nejméně 120 000 tuleňů. O pouhých 10 let později byla populace téměř vyhubena.
Když populace tuleňů kožešinových nebyla schopna uživit kožedělný průmysl, zaměřila se komerční činnost na tuleně sloní. Tuleň tuleňů sloních obsahoval olej, který měl široké komerční využití. Do poloviny 40. let 19. století se počet tuleňů sloních snížil o 70 %.
Komerční využití se pak zaměřilo na plodnou populaci tučňáků na ostrově. Tučňáčí olej sice nebyl tak cenný jako tulení, ale měl alespoň tu výhodu, že se dal poměrně snadno získat. Poté, co byla touto činností zdevastována kolonie tučňáků královských v zátoce Lusitania, obrátila se pozornost k tučňákům královským na ostrově The Nuggets. V době největšího rozmachu průmyslu v roce 1905 zde zřízená továrna dokázala zpracovat najednou 2 000 tučňáků. Z každého tučňáka se vyrobilo asi půl litru oleje.
V tomto období byl spor mezi tasmánskou a novozélandskou kolonií o svrchovanost nad ostrovem vyřešen ve prospěch Tasmánie. Macquarie Island je nyní součástí tasmánské obce Huon.
Místo pro vědu
O ostrov Macquarie se vědci zajímali již od jeho objevení.
Ruská expedice vedená Thaddeusem von Bellinghausenem sbírala na ostrově v roce 1820 flóru a faunu. Po nich následovala americká průzkumná expedice Charlese Wilkese a dva novozélandští vědci, J. H. Scott a A. Hamilton. Joseph Burton strávil od roku 1896 tři a půl roku sbíráním vzorků při práci s těžaři ropy na ostrově. Vědci s kapitánem Robertem Scottem v roce 1901 a sirem Ernestem Shackletonem v roce 1909 také sbírali na ostrově vzorky.
V roce 1911 založil australský sir Douglas Mawson na ostrově první vědeckou stanici. Kromě geomagnetických pozorování a mapování ostrova zde byly prováděny studie botaniky, zoologie, meteorologie a geologie. Expedice na ostrov Macquarie také navázala první rádiové spojení mezi Austrálií a Antarktidou zřízením radioreléové stanice na Wireless Hill. Tato stanice mohla komunikovat jak s hlavní skupinou Mawsonovy expedice v Commonwealth Bay, tak s Austrálií.
V letech 1913-1915 pokračovala v meteorologických pozorováních zahájených Mawsonovou skupinou Meteorologická služba Commonwealthu. Přerušila je po ztrátě záchranné lodi Endeavour se všemi členy posádky a cestujícími v roce 1914. V roce 1915 navštívila ostrov v Rossově moři skupina Shackletonovy transantarktické expedice na lodi Aurora a Mawson se sem vrátil na palubě Discovery v roce 1930 s britskou, australskou a novozélandskou výzkumnou expedicí.
Ostrov byl v roce 1933 vyhlášen rezervací pro divokou zvěř
. Po zřízení Tasmánské národní služby pro parky a divokou přírodu v roce 1971 se ostrov Macquarie stal chráněnou oblastí. V roce 1972 byl povýšen na státní rezervaci a v roce 1978 byl přejmenován na přírodní rezervaci Macquarie Island. V roce 1998 byl ostrovu Macquarie udělen status světového dědictví.
Dne 21. března 1948 založila ANARE stanici Macquarie Island. Od té doby funguje nepřetržitě.