Rapový hudebník a hudební producent

Narodil se 8. června 1977 jako Kayne Omari West; syn Raye (manželského poradce) a Dondy (profesorky) Westových. Vzdělání: Navštěvoval Americkou akademii umění a Chicagskou státní univerzitu.

Adresy: Nahrávací společnost -Roc-A-Fella Records, 825 Eighth Ave., New York, NY 10019. Webové stránky -http://www.kanyewest.com.

Kariéra

Producent pro chicagské rappery; začal produkovat pro národní hiphopové skupiny tím, že se podílel na albu Jermaine Dupriho Life In 1472, 1998; produkoval pět skladeb na albu Jay-Z The Blueprint, 2001; produkoval hity číslo jedna „Stand Up“ od Ludacrise a „You Don’t Know My Name“ od Alicie Keys, 2004; vydal album The College Dropout, 2004; vydal album Late Registration, 2005.

Ocenění: Cena Grammy za nejlepší rapové album, Recording Academy, za The College Dropout, 2005; cena Grammy za nejlepší rapovou píseň, Recording Academy, za „Jesus Walks“, 2005; cena Grammy za nejlepší R&B píseň, Recording Academy, za „You Don’t Know My Name“, 2005; cena BET za nejlepší mužský hiphopový umělec, 2005; cena BET za video roku, 2005; cena MTV Video Music Award za nejlepší mužský videoklip, za „Jesus Walks“, 2005.

Zajímavosti

Kanye West začal svou hudební kariéru jako producent pro špičkové hiphopové umělce, jako je Jay-Z, ale chtěl víc: chtěl také rapovat. Ačkoli se díky svému

středostavovskému původu a preppy oblečení zdál být nevhodný pro hiphopovou scénu, které dominovaly gangsterské osobnosti, Westův talent a odhodlání vedly k jeho obrovskému úspěchu. Jeho debutové album The College Dropout přepsalo pravidla hip hopu, oživilo sociálně uvědomělé texty a smíchalo je s nejmodernějšími komerčními party beaty. Než v srpnu 2005 vydal své druhé album Late Registration, stal se West jednou z největších hiphopových hvězd.

West se narodil 8. června 1977 Rayovi, bývalému Černému panterovi, který se stal oceňovaným fotografem a poté manželským poradcem, a Dondě, profesorce angličtiny. (Jeho jméno, vyslovované kahn-yay, znamená ve svahilštině „jediný“.) Rodiče se rozvedli, když mu byly tři roky; většinou žil s matkou, ale léto často trávil u otce. V deseti letech žil rok v Číně, když tam jeho matka učila angličtinu na univerzitě; vydělával si tím, že bavil lidi breakdance na ulici. Otec ho učil rasovému chování, zatímco matka mu pomáhala rozvíjet širokou slovní zásobu prostřednictvím slovních her. „Naučil jsem se myslet samostatně,“ řekl Jimu Farberovi z New York Daily News. „To je to, co spousta černých dětí nedostane.“

Na střední škole se West spřátelil s producentem No I.D., který spolupracoval s rapperem Commonem, než se z něj stala hvězda. Inspirován touto inspirací si West v patnácti letech pořídil samplovací klávesy a spoustu času trávil rapováním a tvorbou beatů ve své ložnici. Rok navštěvoval chicagskou The American Academy of Art na základě stipendia, poté přestoupil na Chicagskou státní univerzitu, kde vystudoval angličtinu. Studium však přerušil, aby se mohl věnovat hudbě, čímž zmařil naděje své matky, že získá několik titulů. „Bylo mi vtloukáno do hlavy, že vysoká škola je vstupenkou do dobrého života,“ řekla Donda Westová Gregu Kotovi z Chicago Tribune. „Ale některé kariérní cíle vysokou školu nevyžadují. Pro Kanyeho bylo natočení alba s názvem College Dropout spíše o odvaze přijmout to, kým jste, než následovat cestu, kterou vám vytyčila společnost. A to Kanye udělal.“

Místo toho začal West produkovat písně pro chicagské rappery. V roce 1998 se podílel na albu Life in 1472 atlantského producenta a nahrávací hvězdy Jermaina Dupriho. Z Chicaga se přestěhoval do Newarku v New Jersey a poté do Hobokenu v témže státě, blízko New Yorku. Jeho velký průlom nastal, když složil pět písní na Jay-Zho album The Blueprint z roku 2001. Tyto písně založily klíčovou část Westova producentského stylu: samploval klasické písně a zrychloval je, takže se měnily ve vysoké tóny. Obvykle šlo o soulové skladby, například Jackson 5 a Temptations, ale samploval také rockové The Doors z 60. let. West přiznal, že tento nápad dostal od RZA z Wu-Tang Clanu, ale v době, kdy samplování vyšlo v hiphopu z módy, to bylo stále dost neobvyklé, aby to zapůsobilo. Začal spolupracovat s dalšími špičkovými hiphopovými umělci na Jay-Zho labelu Roc-A-Fella. Od té doby West produkoval písně pro více než 40 umělců, včetně Scarface, Foxy Browna a DMX.

West byl přesvědčen, že umí rapovat i produkovat. V roce 2001 začal pracovat na svém vlastním albu. Když však poprvé požádal vedení společnosti Roc-A-Fella, aby mu umožnilo natočit vlastní hiphopové album, nebylo k němu vstřícné, protože neměl drsnou minulost ani image, která se od hiphopových hvězd téměř vyžadovala. „Kanye nosil růžovou košili s vyhrnutým límečkem a mokasíny od Gucciho,“ řekl Damon Dash, tehdejší výkonný ředitel Roc-A-Fella, Joshi Tyrangielovi z časopisu Time. „Všichni jsme vyrostli jako kluci z ulice, kteří museli dělat cokoli, abychom přežili,“ řekl Jay-Z Tyrangielovi. „Pak je tu Kanye, který se, pokud vím, nikdy v životě nepřetrhl. Nechápal jsem, jak to může fungovat.“

„Byl jsem naštvaný, protože mě jako rappera dlouho nebrali vážně,“ řekl West Kotovi z Chicago Tribune. „Ať už to bylo proto, že jsem neměl osobnost větší než život, nebo jsem byl vnímán jako člověk, který dělá beaty, jako rappera mě nerespektovali.“ Téměř tragická událost nakonec Westovi poskytla tvůrčí inspiraci pro jeho projekt. V říjnu 2002 usnul v Los Angeles za volantem auta a měl autonehodu, při které málem zemřel. Z nemocnice zavolal generálnímu řediteli společnosti Roc-A-Fella, požádal o bicí automat a vytvořil píseň „Through the Wire“ o své nehodě. Zamumlané vokály nahrál tři týdny po nehodě, zatímco měl čelist zadrátovanou. Píseň byla postavena na samplu z písně „Through the Fire“ od Chaky Khan. Pomohla mu přesvědčit společnost Roc-A-Fella, aby mu umožnila natočit album. West píseň použil jako svou vizitku a předával ji na mixážních kazetách, které vytvořil, aby ukázal, že umí rapovat i produkovat. „Smrt je to nejlepší, co se rapperovi může stát,“ zavtipkoval West pro časopis Time. „Skoro umřít taky není špatný.“

Během práce na albu West také vyprodukoval řadu hitů. Jeho triumf přišel na začátku roku 2004. Nejprve se dvě jím produkované písně dostaly na první místo: „Stand Up“ od Ludacrise a „You Don’t Know My Name“ od Alicie Keys. Další, včetně „Slow Jamz“, spolupráce s chicagským rapperem Twistou, a „Encore“ od Jay-Z, se rovněž staly singlovými hity. Poté se objevilo Westovo album The College Dropout, které se rychle stalo kritickým i komerčním úspěchem. Během prvního týdne od vydání se ho prodalo 440 000 kopií a za rok a půl téměř tři miliony. Skladba „Through the Wire“ se stala nejlépe hodnoceným videoklipem na MTV a MTV2.

Kritici i kolegové se upnuli na Westovu kombinaci populární party hudby s inteligentními, sociálně uvědomělými texty. Obdivovatelé, včetně herce a zpěváka Jamieho Foxxe (který se objevil ve skladbě „Slow Jamz“) a Darryla McDanielse z klasické rapové skupiny Run-D.M.C., prohlásili, že The College Dropout obnovil jejich víru v hip hop. Deník New York Daily News ‚ Farber označil album za „jednu z nejinformovanějších a nejpolitičtějších rapových desek od dob největší slávy Public Enemy a Jungle Brothers“. Píseň „All Falls Down“ zpochybňovala materialismus v černošské komunitě, zatímco „Jesus Walks“, kterou kritik Village Voice Hua Hsu označil za „zoufalé mistrovské dílo“, ohromila posluchače svým spásným poselstvím zahrnujícím dokonce i drogové dealery, svou rozpolceností („Chci mluvit s Bohem, ale bojím se, protože jsme spolu tak dlouho nemluvili,“ rapuje West) a explicitním vzdorem proti konvenčnímu názoru, že píseň o Bohu se v komerčních rádiích hrát nebude.

West ochotně přiznal, že mísí dvě strany hip-hopu: komerční stranu, které dominuje gangsta rap, a politicky uvědomělé rappery (kterých v té době bylo méně a byli méně populární než v počátcích hip-hopu). „Celou mou hudební teorií je poselství a melodie,“ řekl West Neilu Drummingovi z časopisu Entertainment Weekly. Zatímco ostatní političtí umělci jsou „jako olej z tresčích jater“, řekl West, on sliboval „lék proti kašli smíchaný s Kool-Aidem“. Farber z New York Daily News si povšiml, že ve Westově tvorbě chybí „gangsterská klišé“. „Nikdy jsem nikoho nezabil, takže o tom nerapuji,“ řekl Farberovi. „Každá píseň je inspirativní, abyste se cítili dobře.“ Chrisi Ryanovi ze Spin ‚s vysvětlil: „Jsem jeden z mála rapperů, který má oba rodiče a všechny prarodiče stále naživu. Můj otec byl Černý panter. Moji prarodiče se účastnili pochodů za občanská práva. Takže mám povinnost je reflektovat.“

Kelefa Sanneh z New York Times nazval The College Dropout „prvním velkým hiphopovým albem roku 2004“ a „koncepčním albem o odchodu ze školy, hravou sbírkou večírkových písní a 76minutovou orgií ohrnování nosu“. Sanneh napsal, že se West „vysmívá všem, kteří mu nevěřili: učitelům, vedoucím nahrávacích společností, policistům, dokonce i svému bývalému šéfovi v Gapu“.

Westovo obrovské ego, které mu dodalo sebevědomí vzepřít se hiphopovým stereotypům a nahrát album, se stalo velkou součástí jeho veřejné osobnosti. „Dělám hudbu kvůli tomu, abych se předváděl,“ řekl Ryanovi z časopisu Spin a vysvětlil, že se hudbou předvádí podobně, jako se někteří lidé chlubí svými auty. V rozhovoru si stěžoval na jednu recenzi, která jeho albu udělila známku B+. „Moje CD je tak dobré, že si lidé budou muset kupovat druhé a třetí kopie, protože je budou ostatní krást,“ pochlubil se Farberovi z New York Daily News. Někdy si West svou arogancí lidi znepřátelil, zejména poté, co odešel z předávání American Music Awards, rozzuřen tím, že přišel o cenu pro nejlepšího nového umělce ve prospěch country hvězdy Gretchen Wilsonové.

Na začátku roku 2005 získal West tři ceny Grammy: za nejlepší rapové album za album The College Dropout, nejlepší rapovou píseň za skladbu „Jesus Walks“ a nejlepší R&B píseň za spoluautorství skladby „You Don’t Know My Name“ od Alicie Keys. Po úspěchu Dropoutu založil West vlastní nahrávací společnost Getting Out Our Dreams (G.O.O.D.), módní řadu Pastel Clothing a nadaci Kanye West Foundation, která podporuje hudební vzdělávání na školách.

West údajně utratil 2 miliony dolarů za přípravu svého druhého alba, čímž překročil svůj produkční rozpočet. Mnohé překvapil spoluprací s producentem Jonem Brionem, který předtím spolupracoval převážně s alternativními písničkáři, jako jsou Fiona Apple nebo Aimee Mann. West se na novém albu snažil o větší muzikálnost: Některé skladby zdobí 40členné smyčcové soubory a 30členné sekce lesních rohů. Jako hosté se na albu podíleli Jay-Z, Foxx, R&B zpěvačka Brandy, Adam Levine ze skupiny Maroon 5 a rapper Nas.

Album Late Registration vyšlo koncem srpna 2005. V týdnu jeho vydání distributoři dodali do obchodů 1,6 milionu kopií. Bylo přijato s nadšenými recenzemi. Rob Sheffield z časopisu Rolling Stone mu dal pět hvězdiček a prohlásil, že je to „nepopiratelný triumf, nabitý zepředu i zezadu, tak rozsáhlý, že debut zní jako hrubý náčrt“. Časopis Time ho na své obálce označil za „nejchytřejšího muže v pop music“.

Na albu je píseň „Gone“ postavená na samplu Otise Reddinga a jednoduché klavírní melodii. Skladba „Diamonds From Sierra Leone“, postavená na samplu ústřední písně Shirley Bassey z filmu o Jamesi Bondovi Diamanty jsou věčné, protestuje proti prodeji „krvavých diamantů“, které vydělávají na konfliktech v Africe. „Gold Digger“ nabádá ženy, aby se držely mužů z dělnické třídy, kteří vytírají podlahy a servírují hranolky. Za vrchol byl považován jeho duet s Nasem „We Major“, a to jak pro souhru obou rapperů, tak pro vzrušující moment, kdy hudba utichne a West ji znovu spustí, přesvědčen, že píseň je tak dobrá, že může trvat i přes sedm minut.

Hudební publicisté si ve Westově tvorbě opět všimli mnoha kontrastů a smíšené inspirace a on to otevřeně přiznal. „Jsem dost vypočítavý,“ řekl Tyrangielovi v časopise Time, když stál v pražském kostele, kde natáčel klip k písni Diamonds From Sierra Leone. „Beru věci, o kterých vím, že oslovují špatné stránky lidí, a porovnávám je s věcmi, které oslovují jejich dobré stránky.“ Zmínil text v písni „Diamonds From Sierra Leone“ o ženě, o kterém přiznal, že je „hrubý“, a pak text, který následuje, o tom, jak ho jeho otec pokřtil. „Snaží se změnit tento žánr, a aby to dokázal, musí přimět lidi, aby jeho hudbu poslouchali,“ řekl McDaniels z Run-D.M.C. časopisu Time ‚s Tyrangiel. „Už si tak zvykli na tvrdost, na hloupost, že pokud se do toho musí trochu zapojit, aby byl relevantní, budiž.“

West projevil své politické vášně také při dvou benefičních vystoupeních v létě 2005. Nejprve vystoupil na koncertě Live 8, který měl zvýšit povědomí o chudobě a dluzích ve třetím světě. Poté, co koncem srpna zasáhl pobřeží Mexického zálivu ve Spojených státech hurikán Katrina, se West připojil k benefičnímu koncertu A Concert For Hurricane Relief. Koncert vysílala televize NBC čtyři dny po bouři, kdy země stále ještě sledovala děsivé zpravodajské záběry evakuovaných lidí, kteří uvízli a dokonce umírali v centru New Orleansu. West v přímém přenosu v celostátní televizi kritizoval reakci federální vlády na krizi. „George Bush se nestará o černochy,“ obvinil podle agentury Associated Press a dodal, že země je nastavena tak, „aby co nejpomaleji pomáhala chudým, černochům, těm méně majetným“.

S příchodem podzimu 2005 kritici psali, že se West zřejmě snaží osobně ztělesnit pop music. West zjevně toužil prolomit další stereotypy a hudební hranice a oznámil, že plánuje vyrazit na turné s rockovou skupinou U2 a možná také s Coldplay.

.