Klíčová slova

Hypnická bolest hlavy, flunarizin, kofein, indometacin

Úvod

Hypnická bolest hlavy (HH) je primární bolest hlavy popsaná Raskinem v roce 1988 a charakterizovaná opakovanými nočními epizodami bolesti hlavy, které periodicky budí spícího pacienta (1). Ve druhém vydání klasifikace Mezinárodní společnosti pro bolesti hlavy byl tento syndrom zařazen do oddílu 4.5, do skupiny „Jiné primární bolesti hlavy“ (2) (tabulka 1). Patofyziologie HH je dosud neznámá. Předpokládá se, že HH je spektrální porucha překrývající se s jinými primárními bolestmi hlavy. Podle jiných autorů by se mohlo jednat o určitý podtyp clusterové bolesti hlavy (3). Byly popsány symptomatické případy způsobené ischemickou příhodou pontinní retikulární formace a meningeomem zadní jámy (4-5).

Popisujeme šest pacientů s hypnickou bolestí hlavy podle klasifikace HIS-II a iniciálně léčených flunarizinem. U všech případů byla vyloučena strukturální léze provedením magnetické rezonance mozku.

Pacienti a metody

Vybrali jsme šest pacientů (3 ženy a 3 muže), u kterých byla na naší klinice diagnostikována hypnická bolest hlavy, splňovali kritéria HIS-II pro hypnickou bolest hlavy a jiné možné příčiny jejich bolestí hlavy byly vyloučeny. Všichni pacienti byli zpočátku léčeni flunarizinem.

Případy

Případ 1

51letý muž, roční anamnéza bolesti hlavy každou noc, v různou hodinu, bolest hlavy byla velmi silná a pulzujícího charakteru. Bolest hlavy se objevuje pouze během spánku a pacienta budí. Nebyly zaznamenány žádné autonomní příznaky, jako je slzení, ptóza, rinorea, fotofobie nebo fonofobie. Fyzikální a neurologické vyšetření bylo normální. Magnetická rezonance mozku byla normální. Poté byl podáván flunarizin 2,5 mg jednou denně před spaním a bolesti hlavy téměř zcela vymizely.

Případ 2

Padesátiletý muž s anamnézou hypertenze léčené enalaprilem si stěžoval na opakované záchvaty bolesti hlavy, které se probouzely dvakrát týdně. Bolest byla tupá frontotemporální, bilaterální, mírné intenzity a objevovala se spolehlivě kolem 4. hodiny. Během bolestí hlavy nebyly přítomny žádné autonomní ani fokální neurologické příznaky. Během dne neměl žádné příznaky. Vyšetření a magnetická rezonance mozku byly zcela normální. Byl nasazen flunarizin, který účinně zmírnil bolest hlavy.

Případ 3

Sedmašedesátiletá žena byla vyšetřena kvůli záchvatům tupé bolesti hlavy po dobu 6 měsíců, které se objevovaly téměř každou noc a začínaly asi 60 min po nástupu spánku. Bolest byla holokraniální a intenzivní. Nebyly hlášeny žádné autonomní příznaky. Neurologické, fyzikální vyšetření a magnetická rezonance byly zcela normální. Délka trvání bolesti hlavy byla 15-30 min. Po podání flunarizinu 2,5 mg v předchozí době spánku symptomatologie zcela ustoupila.

Případ 4

Na naši ambulanci byla přijata 63letá žena. Stěžovala si na silné noční nepulzující holokraniální záchvaty bolesti hlavy bez jakýchkoli autonomních příznaků nebo nevolnosti či zvracení. V době vyšetření se záchvaty vyskytovaly 4-6krát měsíčně po dobu 11 měsíců. Neurologické vyšetření a magnetická rezonance mozku byly normální. Při užívání flunarizinu v dávce 5 mg na noc se stala asymptomatickou.

Případ 5

Muž, 52 let, s 2 roky trvající pulzující bolestí hlavy, která se objevovala vždy ve 3 hodiny ráno a trvala 30 min. Bolest byla referována do bitemporálních oblastí a měla střední intenzitu. Všechna vyšetření včetně magnetické rezonance mozku a analýz byla normální. Flunarizin v dávce 2,5 mg/den způsobil zlepšení frekvence bolestí hlavy a žádný jiný lék nepřinesl žádný prospěch.

Případ 6

Žena, 74 let, s roční anamnézou tupé jednostranné bolesti hlavy vpravo, která pacientku budila každou noc, asi 1 hodinu po nástupu spánku. Nebyly přítomny žádné autonomní příznaky. MRI mozku a fyzikální a neurologické vyšetření byly zcela normální. Flunarizin 2,5 mg na noc zpočátku snížil frekvenci, ale vyžadoval flunarizin 10 mg bez zlepšení, poté byla léčena indometacinem, který se stal asymptomatickým.

Diskuse

HH je vzácná rekurentní bolest hlavy, která se vyskytuje výhradně během spánku a obvykle se jedná o bolest hlavy s pozdním nástupem. Ačkoli frekvence bolestí hlavy, lokalizace a kvalita bolesti jsou u jednotlivých pacientů variabilní, je u každého pacienta vždy podobná. U pacientů s HH je nutné vyloučit sekundární příčiny, protože se jedná o bolest hlavy v bdělém stavu. Někteří autoři prokázali, že nástup záchvatů HH je téměř u všech pacientů spojen se spánkem REM (3, 7, 8).

Popisujeme šest pacientů splňujících diagnostická kritéria HISII pro HH léčených flunarizinem. V literatuře se v léčbě HH používají různé léky, nejčastěji se používá lithium, které také vykazovalo nejlepší průměrnou účinnost (3). Flunarizin, kofein a indometacin však mohly dosáhnout podobných poměrů a mají lepší profil nežádoucích účinků (3, 6-10). Podle našeho názoru je flunarizin velmi dobrou alternativou v profylaktické léčbě HH. Účinnost flunarizinu byla mírná pouze u jednoho z našich pacientů. Podle vývoje našich pacientů se domníváme, že flunarizin je dobrou terapeutickou možností u HH a nízké dávky (2,5 mg na noc) by mohly být dostatečné.

1. Raskin, NH. Syndrom hypnické bolesti hlavy. Headache 1988; 28: 53-536.
2. Podvýbor pro klasifikaci bolestí hlavy Mezinárodní společnosti pro bolesti hlavy. The international classification of headache disorders, 2nd edn. Cephalalgia 2004; 24 Suppl. 1: –160.
3. Evers, S., Goadsby, PJ. Hypnic headache (Hypnické bolesti hlavy): Clinical features, pathophysiology, and treatment (Klinické rysy, patofyziologie a léčba). Neurology 2003; 60: 90–909.
4. Peatfield, RC., Mendoza, ND. Posterior fossa meningioma presenting as hynic headache (Meningeom zadní jámy prezentující se jako hynická bolest hlavy). Headache 2003; 43: 1007-1008.
5. Moon, H-S., Chung, C-S., Kim, H-Y., Kim, D-H. Syndrom hypnické bolesti hlavy: zpráva o symptomatickém případu. Cephalalgia 2003; 23: 67– 674.
6. Perez-Martinez, DA., Berbel-Garcia, A., Puente-Munoz, AI., Saiz- Diaz, RA., de Toledo-Heras, M., Porta-Etessam, J., Martinez-Salio, A. Cefalea hípnica: un nuevo caso. Rev Neurol. 1999; 28: 883-884.
7. Pinto, CAR., Fragoso, YD., Souza Carvalho, D., Gabbai, AA. Syndrom hypnické bolesti hlavy: klinické aspekty u osmi pacientů v Brazílii. Cephalalgia 200 ; 2;: 82–827.
8. Evers, S., Rahmann, A., Schwaag, S., Lüdemann, P., Husstedt, I-W. Hypnické bolesti hlavy – první německé případy včetně polysomnografie. Cephalalgia 2003; 23: 2–23.
9. Morales-Asin, F., Mauri, JA., Iñiguez, C., Espada, F., Mostacero, E. The hypnic headache syndrome: report of three new cases. Cephalalgia 1998; 18: 15–158.
10. Ivañez, V., Soler, R., Barreiro, P. Syndrom hypnické bolesti hlavy: případ s dobrou odpovědí na indometacin. Cephalalgia 1998; 18: 22–226.