2 Opět byl den, kdy synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina, a přišel mezi ně i satan, aby předstoupil před Hospodina.

2 I řekl Hospodin satanovi: „Odkud přicházíš? Satan Hospodinu odpověděl: „Z chození sem a tam po zemi a z chození po ní sem a tam.

3 Hospodin Satanovi řekl: „Uvažoval jsi o mém služebníku Jobovi, že na zemi není nikdo jemu podobný, muž dokonalý a přímý, který se bojí Boha a vyhýbá se zlému?“ Satan mu odpověděl: „Ne. A přece se drží své poctivosti, ačkoli jsi mě proti němu popudil, abys ho bez příčiny zahubil.

4 Satan Hospodinu odpověděl: „Kůži za kůži, ano, všechno, co člověk má, dá za svůj život.

5 Nyní však vztáhni ruku a dotkni se jeho kostí a jeho masa, a prokleje tě do tváře.

6 I řekl Hospodin Satanovi: „Hle, je v tvé ruce, ale zachraň mu život.

7 A tak vyšel Satan od Hospodinovy přítomnosti a ranil Jóba bolestivými vředy od chodidla nohy až po temeno.

8 Vzal mu hrnec, aby se jím oškrábal, a posadil se mezi popel.

9 Jeho žena mu řekla: „Ještě si zachováváš svou neporušenost, proklínej Boha a zemři.

10 On jí však řekl: „Mluvíš jako jedna z bláznivých žen. Cožpak dostaneme z Boží ruky dobré, a zlého se nám nedostane? V tom všem se Job svými rty neprohřešil.

11 Když se tři Jobovi přátelé doslechli o všem tom zlu, které ho postihlo, přišli každý ze svého místa: Elífaz Temanský, Bildad Šuejský a Zofar Naamatský, neboť se spolu domluvili, že přijdou truchlit s ním a potěšit ho.

12 Když zvedli oči do dálky a nepoznali ho, pozvedli hlas a plakali, roztrhli každý svůj plášť a sypali si prach na hlavu směrem k nebi.

13 Seděli tedy s ním na zemi sedm dní a sedm nocí a nikdo s ním nepromluvil ani slovo, neboť viděli, že jeho zármutek je velmi velký.

13