12 Job odpověděl a řekl:

2 Není pochyb, ale vy jste lidé a moudrost s vámi zemře.

3 Ale já mám rozum jako vy, nejsem horší než vy; ano, kdo neví takové věci?

4 Jsem jako ten, kdo se posmívá svému bližnímu, kdo volá k Bohu, a on mu odpovídá; spravedlivému upřímnému se vysmívají

5 Ten, kdo je připraven uklouznout nohama, je jako lampa opovrhovaná v myšlenkách toho, kdo je v klidu.

6 Příbytkům lupičů se daří, a ti, kdo Boha popouzejí, jsou v bezpečí, do jejichž rukou Bůh hojně přivádí.

7 Ale ptej se nyní zvířat, a poučí tě, a nebeského ptactva, a poví ti:

8 Nebo mluv k zemi, a poučí tě, a mořské ryby ti to oznámí.

9 Kdo v tom všem nepozná, že to učinila ruka Hospodinova?“

10 V jeho ruce je duše všeho živého a dech všeho lidstva.

11 Což ucho nezkouší slova a ústa neochutnávají jeho pokrm?

12 U starců je moudrost a v délce dnů rozum.

13 U něho je moudrost a síla, má radu a rozumnost.

14 Hle, boří, a nemůže být znovu postaveno, zavírá člověka, a nemůže být otevřeno.

15 Hle, zadržuje vody, a vysychají, také je vypouští, a převracejí zemi.

16 U něho je síla a moudrost, jemu patří svůdce a podvodník.

17 Rádce odvádí zkažené a soudce činí blázny.

18 Rozvazuje pouta králů a přepásává jejich bedra opaskem.

19 Knížata odvádí zkažená a mocné svrhává.

20 Důvěřivým odnímá řeč a starcům bere rozum.

21 Na knížata vylévá pohrdání a sílu mocných oslabuje.

22 Hluboké věci objevuje ze tmy a stín smrti vynáší na světlo.

23 Rozmnožuje národy a hubí je, rozšiřuje národy a zase je zužuje.

24 Odnímá srdce předním lidem země a způsobuje, že bloudí na poušti, kde není cesty.

25 Tápou v temnotách bez světla a on je nutí potácet se jako opilý člověk.

27 Všichni se potácejí v temnotách bez světla.