Nikdo kromě vás nechce vidět vaše domácí videa. Bojující herec, scenárista, producent a režisér Mark Webber by to měl mít na paměti po vlažných reakcích na svůj upřímný, ale bezvýznamný Konec lásky.
V hlavní roli filmu vystupuje pan Webber, který si říká křestním jménem, a jeho dvouletý syn Isaac Love, který se jmenuje Isaac. Autobiografický námět a tón filmu byl inspirován rozchodem pana Webbera s Isaacovou matkou. Chlapcova matka na plátně zahynula při autonehodě, z níž se Mark dodnes nevzpamatoval. Žongluje tak s rolemi rádoby newyorského herce, který touží, ale nedaří se mu prorazit na hollywoodské filmové scéně, a svobodného otce s milujícím, ale náročným dítětem, které musí vychovávat. Má tak málo peněz a času, že je nucen vzít dítě s sebou na konkurz k Amandě Seyfried, která hraje sama sebe.
Snaží se Isaaca obléknout a nakrmit, kupuje mu hračky za peníze, které nemá. Vyčerpaný a zoufalý ze spánku, kterého se mu nikdy nedostává, bojuje s osamělostí, nejistotou a potřebou citové podpory. Trapné pokusy o seznámení se soucitnými ženami se ukazují jako beznadějné. Jedné svobodné matce, která vede denní stacionář, se Isaac líbí a zdá se, že má pro Markovy potřeby pochopení, ale on se na ni hned na prvním rande vrhne a řekne jí, že ji miluje, čímž ji pošle na útěk. Setkání se starou láskou z New Yorku ztroskotá, když zjistí, že je to nezaměstnaný smolař s dítětem. Při vzácných příležitostech, kdy je na pokraji svobody, je vždy třeba brát ohled na dítě. K tlaku sehnat si práci, splatit dluhy a vyvážit svůj život odpočinkem, relaxací a povinnostmi, na které je příliš mladý, aby je zvládl sám, se přidá Markův odtah auta a vystěhování spolubydlících kvůli neplacení nájemného. Nemůžete si pomoct, ale soucítíte s ním, přesto si nakonec uvědomíte, že Markův život je zastavený dokudrama a stejně tak i film. Je to dost dobrý režisér na to, abyste se chtěli podívat, co by dokázal s podstatnější látkou a lepším scénářem.
Pokud vás někdy zajímalo, jaké to je sledovat dvouleté dítě, které ukradne dospělým celý film přímo pod nosem, tohle je vaše šance. Isaac je ukecaný, zvídavý a nebojácný malý herec, který svému tátovi očividně bezmezně věří. Vztah pana Webbera se synem je citlivou charakterovou studií mezi mužem a dítětem, která má jemné nuance a je prokládána improvizovaným naturalismem. Líbí se mi scény, které se odvíjejí v dlouhých jednotlivých záběrech v reálném čase. Film se rozpačitě vydává směrem k samoúčelné sentimentalitě, když Mark vezme Isaaca na návštěvu matčina hrobu a snaží se ho naučit významu smrti, ale i v těchto trapných chvílích udržuje diváka v obraze jeho posedlost realismem. Opravdu jsem se chtěl s tím malým chlapcem setkat, uklidit jeho zaneřáděný domov a udělat něco pro to, aby nemusel žít v otcově autě. Zároveň jsem chtěl, aby pan Webber nabral tempo a dal se do toho, místo aby odbočil na hollywoodský večírek pro vlezlou a zbytečnou dvacetiminutovou vycpávku a představil nám lidi jako Michael Cera a Jason Ritter, mimo jiné kamarády, kteří se zastaví, aby pomohli. Nevím, proč se film jmenuje Konec lásky, protože bez ohledu na to, jakým překážkám pan Webber čelí, jeho oddanost Isaacovi nikdy nezmizí.
Jsou tu krásné a dojemné věci, ale v delším časovém horizontu je to spíš jako sledovat hodinu a půl něčího víkendového výletu na Knott’s Berry Farm.