Dnes budu mluvit o jazykových rodinách! Když to řeknu, věřím, že většina z vás bude na určité úrovni intuitivně tušit, co tím myslím. Kdybychom porovnali pár běžných slov, která se vyskytují například ve španělštině a italštině, zjistili bychom, že jsou si často velmi podobná nebo v některých případech dokonce totožná. Podívejte se na to:
| Španělština | Italština | Anglický překlad |
| vivir | vivere | žít |
| boca | bocca | ústa |
| tú | tu | ty |
Podobně, kdybychom se podívali na švédštinu, dánštinu a norštinu:
| švédština | dánština | norština | překlad do češtiny |
| leva | leve | leve | live |
| mun | mund | munn | mouth |
| du | du | du | ty |
Vidíš tu podobnost? Možná si teď říkáte, proč tomu tak je. Inu, protože jsou příbuzné!“
V lingvistickém světě jsou příbuzné jazyky takové, které mají tolik společného, že nemůžeme tvrdit, že je to způsobeno pouze rozsáhlým kontaktem a/nebo výpůjčkami. Říkáme, že tyto jazyky jsou si natolik podobné, že nelze najít jiné rozumné vysvětlení než to, že pocházejí ze společného zdroje: takříkajíc z mateřského jazyka. V případě španělštiny a italštiny je tímto mateřským jazykem latina, zatímco v případě švédštiny, dánštiny a norštiny je tímto jazykem stará severština.
No, bylo by vhodné, kdyby to tím skončilo, že? Ale samozřejmě to tak není. Jako každá rodina má i matka matku a další příbuzné, například sourozence a bratrance. Například staroseverština má své vlastní sestry: Stará horní němčina, stará fríština, stará angličtina atd., které mají stejnou matku: Protogermánština. To je germánská jazyková rodina.
Španělština a italština mají také své sestry: Francouzština, portugalština, rumunština atd. a jejich společnou matkou je latina. To je románská jazyková rodina, odvozená z vulgární latiny. Latina má však samozřejmě i své vlastní sestry, například umbrijštinu a osmanštinu, a spolu se svými sestrami tvoří latinský jazyk italickou jazykovou rodinu.
Připadá vám to trochu zmatené? No, to je pochopitelné a já to ještě nakopnu tím, že dodám, že italická jazyková rodina s jazyky jako španělština a italština a germánská jazyková rodina s jazyky jako švédština a dánština mají vlastně stejnou matku: Protoindoevropština (nebo jen indoevropština).
Matka je v tomto případě veeeelmi stará a vlastně nemáme žádný důkaz o tom, jak vypadala! Indoevropština je rekonstruovaný jazyk, častěji známý jako protojazyk (jak jste si možná všimli, matku germánské rodiny nazýváme protogermánština, což znamená, že je to také rekonstruovaný jazyk). Nikdy nebyl slyšet, nikdy nebyl zaznamenán a nikdo jím nemluví. Tak jak o ní sakra můžeme něco vědět, že? No, to souvisí s něčím, čemu se říká srovnávací metoda, kterou si vysvětlíme v jiném příspěvku.
Stejně jako lidské rodiny lze i jazykové rodiny znázornit v podobě rodokmenu:*
Je to jasné? No, nerad vám to říkám, ale toto je extrémně zjednodušená verze využívající pouze příklady z těchto dvou podrodin. „Skutečný“ strom indoevropské jazykové rodiny vypadá poněkud více takto:1
Jak vidíte na výše uvedeném stromu, některé jazyky, u kterých byste to nikdy nečekali, jsou ve skutečnosti příbuzné. Jako příklad uveďme standardizovanou hindštinu a němčinu. Zde jsou některá společná slova v obou jazycích:
| němčina | hindština | anglický překlad |
| Mädchen | लड़की (ladakee) | dívka |
| Hallo | नमस्ते (namaste) | hello |
| Hlad | भूख (bhookh) | hlad |
Pohled na tato slova, je nepravděpodobné, že byste dospěli k závěru, že tyto dva jazyky jsou příbuzné. Při pohledu na jazykový strom však můžete vidět, že lingvisté dospěli k závěru, že jsou. Nyní pravděpodobně zíráte na obrazovku a říkáte si „cože?“, ale skutečně, oba jazyky jsou potomky indoevropštiny, a jsou tedy příbuzné.
I když je indoevropština zjevně velkou skupinou jazyků, není jedinou (a dokonce ani největší). Podíváme-li se na indoevropskou jazykovou rodinu trochu blíže, všimneme si, že do ní nejsou zahrnuty jazyky jako mandarínština a finština. Ty patří do jiných rodin, v tomto případě do čínsko-tibetské, respektive ugrofinské (nebo uralské, záleží na vaší definici) jazykové rodiny.
Celkově dnes na světě existuje přibližně 130 jazykových rodin. Některé jsou příbuzné, jiné ne, stejně jako my. Největší rodinou je nigerokonžská jazyková rodina, do níž patří (podle údajů z roku 2009) 1532 jazyků. (Indoevropština je na chudém čtvrtém místě s přibližně 439 jazyky.)2
Pohled na jazyky je tedy tak trochu jako pohled na vlastní rodokmen: každá matka bude mít matku (nebo otce, chcete-li, ale tradičně je lingvisté nazývají matkami a dcerami). Některé větve budou mít sourozence, bratrance, sestřenice, bratrance z druhého kolena atd. Některé se svým příbuzným nebudou podobat vůbec (nebo jen málo) a některé si budou nápadně podobné. Tak to prostě v rodinách chodí, ne?“
Takže teď jsme se dostali do bodu, kdy mohu odpovědět na otázku v nadpisu: Je angličtina románský jazyk?
Ačkoli je to hodně diskutovaná otázka (najděte si ji na Googlu a přesvědčte se sami), jednoduchá odpověď zní: ne, není. Alespoň ne pro lingvistu. Možná teď sedíte doma a jste čím dál zmatenější, protože spoustu anglických slovíček lze vysledovat až do latiny (slovo „vocabulary“ je vlastně jedním z těchto slov).
Ale když lingvisté říkají, že nějaký jazyk je románský, máme na mysli vztah znázorněný ve stromové struktuře, tj. jazyk má za matku latinu. Angličtina tedy, přestože převzala podstatnou část své slovní zásoby z latiny (a později z latinského jazyka francouzštiny), není sama o sobě dcerou latiny. Angličtina je dcerou pragermánštiny, je tedy germánským jazykem.
Latina i pragermánština jsou však dcerami indoevropštiny. Latina a angličtina jsou tedy jednoznačně příbuzné, ale jejich vztah se podobá spíše vztahu milované tety než matky (kdyby vás, víte, milovaná teta odmítala uznat jako člověka, pokud ji nenapodobíte).
Koneckonců jazyky jsou jako každá jiná rodina: některé vztahy jsou silné, některé slabé, některé blízké, některé ne.
Nalaďte si příští týden, kdy se Riccardo ponoří do další větve jazykových rodin: konstruovaných jazyků.
Poznámky a zdroje
* Zde použitá struktura, zobrazující jazyky jako rodiny v rodokmenech, byla dlouho kritizována za to, že jednoduše neukazuje mnoho informací, jako jsou kontaktní situace, kontinuita dialektů a doba, kdy se jazyky mluvilo. Byla však použita k tomu, aby začínajícím studentům snadno a srozumitelně ukázala, že některé jazyky jsou si navzájem příbuzné a jak spolu souvisejí. Kanál historické lingvistiky však tuto kritiku uznává a rád o ní bude diskutovat v samostatném příspěvku nebo prostřednictvím osobní komunikace.
1Poskytla Encyklopedie starověkých dějin (publikováno 19. ledna 2013). https://www.ancient.eu/image/1028/
2Lewis, M. Paul (ed.), 2009. Etnologie: Jazyky světa, šestnácté vydání. Dallas, Texas: SIL International. Online verze: http://www.ethnologue.com/16. (Rodinný rejstřík je dostupný přes http://www.ethnologue.com/16/family_index/).