Představte si Jasona Bluma jako bourače – renovátora, který vybourá vnitřnosti a znovu postaví něco velkolepějšího a chytřejšího, než co existovalo předtím. Tváří v tvář ceně 22 000 dolarů za dvě letenky první třídou do Maroka si místo toho koupil celou řadu autobusových sedadel za 1 800 dolarů a následně si nechal za 500 dolarů vyrobit nafukovací matraci na míru, která je vhodná pro TSA a dá se přenášet. Vzal si bílou dodávku Chevy Astro za 25 000 dolarů a sedadla nahradil pohovkami, 36palcovou plochou televizí a modrým kobercem ozdobeným nápisem Blumhouse – jeho produkční společností, která vytváří hororové filmy. Blum tak může vyřizovat telefonáty, kontrolovat e-maily a promítat sestřihy, zatímco ho asistentka vozí po Los Angeles v jeho pojízdné kanceláři.
Blum uplatňuje podobný přístup i ve filmovém byznysu: zejména u krvavých filmů vyvolávajících noční můry, které se zdají být pro diváky kočkou v době, kdy se většina studií snaží naplnit kina. Blumhouse Productions chrlí horory za méně než 5 milionů dolarů za kus; pokud má film v kinech potenciál, zaplatí zhruba 25 milionů dolarů potřebných k uvedení do širokého kina a hodí si kostkou; pokud ne, společnost si náklady vynahradí přímým uvedením na video na vyžádání. Výhody jsou obrovské a nevýhody relativně žádné. Blum se do svého dnes již charakteristického modelu dostal v roce 2007 s filmem Paranormal Activity. Skákavý horor ve stylu domácího filmu s kamerou stál asi 15 000 dolarů. Nakonec překonal všechny rekordy a celosvětově vydělal téměř 200 milionů dolarů. Blum zopakoval vítězství mikrorozpočtu a mega zisku s filmy Insidious, Sinister a Očista. V roce 2014 s ním společnost Universal Pictures podepsala nejvzácnější desetiletou multiplatformní smlouvu. Blumhouse má na kontě dva nejvýdělečnější horory roku 2015 Insidious: Chapter 3 a The Visit M. Night Shyamalana.
Stát se králem hororových filmů nebylo pro Bluma, absolventa Vassaru, který bydlel na pokoji s Noahem Baumbachem, pozoruhodným režisérem, a studoval ekonomii a film, než prodal nemovitosti a šel pracovat jako spoluprezident akvizic Miramaxu, vždy ve hře. Jeho otec Irving Blum, který se zasazoval o díla Andyho Warhola, když všichni ostatní odvraceli hlavy od hedvábných pláten, se stal jedním z nejvýznamnějších obchodníků s uměním 60. let. Naučil se, že umění může být jiné a může vám také vydělat spoustu peněz.