Na začátku tohoto měsíce Národní galerie umění ve Washingtonu oznámila, že se zapsala do historie – vůbec poprvé koupila obraz od indiánského umělce.

Galerie zakoupila obraz I See Red:

Ačkoli muzeum již vlastní desítky děl na papíře od domorodých umělců (která byla vystavena jen zřídka, pokud vůbec někdy), nazývá je „prvním obrazem indiánského umělce, který se dostal do sbírky“.

Je třeba se ptát: proč trvalo tak dlouho, než národní muzeum získalo současné indiánské umění? „Dobrá otázka,“ říká osmdesátiletá Smithová deníku Guardian ze svého domu v Corrales v Novém Mexiku. „Kvůli lidovému vytváření mýtů jsou indiáni považováni za zmizelé. Pomáhá to uklidnit vinu vlády za nedokumentovanou genocidu, stejně jako ukradení celé země.“

Smithová, která je členkou národa Confederated Salish and Kootenai v Montaně, dodává, že akvizice přichází v dojemné historické době, vzhledem ke změnám ve světě.

„Můj obraz se ocitl v dokonalé bouři: „Black Lives Matter, smrt George Floyda, Covid-19, prezidentské volby, Siouxové ze Standing Rock, kteří dočasně získali odklad výstavby ropovodu, a k tomu přidejme nejvyšší soud, který řekl, že indiáni z kmene Creek existují a jejich smlouva je platná,“ říká. „To jsou možné důvody, které způsobily, že byl můj obraz zakoupen.“

Tento historický okamžik Smith nazývá prolomením kozlíkového stropu. „Mám smíšené pocity; říkám si, jak je možné, že jsem první indiánský umělec, jehož obraz sbírá Národní galerie?“

Odkazuje na další prestižní indiánské umělce, jejichž díla by také měla být ve sbírce Národní galerie, jako je Leon Polk Smith, malíř z Chickashy v Oklahomě, který spoluzakládal tvrdou abstrakci, Fritz Scholder, malíř pop-artu z Luiseño, a Kay WalkingStick, krajinářka z kmene Cherokee, které je 85 let.

„Jako bychom neexistovali, kromě filmů nebo jako maskoti sportovních týmů, jako jsou washingtonští Redskins nebo Cleveland Indians,“ říká Smith. „Doufám, že to znamená, že se teď budou intenzivně snažit vytvořit sbírku indiánského umění.“

Smith se narodil v roce 1940 v rezervaci Flathead v západní Montaně. Po studiu umění ve Washingtonu v roce 1960 zaznamenala v průběhu 70. let 20. století umělecký vzestup, když ve svých grafikách a abstraktních expresionistických obrazech, které jsou zaměřené na životní prostředí, spojila americkou reklamu, pop art, indiánskou identitu a historii.

Její díla vždy vyprávějí nějaký příběh. Browning of America se dotýká kulturního útlaku a ztráty životního prostředí, zatímco Untitled (Wallowa Waterhole) (Bez názvu) je poctou narození Lore Momadayové, dcery původního amerického spisovatele N. Scotta Momadaye, držitele Pulitzerovy ceny za beletrii.

Smithova díla také představují, jak jsou původní obyvatelé Ameriky v moderní kultuře odcizeni, a zároveň se dotýkají přehlížené historie. Její obraz Kmenová mapa nalepuje na mapu Spojených států jména indiánských kmenů – od Čerokíjů po Potawatomi a Chippewa. („Pojmenovala jsem jen polovinu států, ty, které nesou indiánská jména, a vynechala jsem všechny státy s evropskými názvy.“)

Její dílo z roku 1992, I See Red: Je to 11 stop vysoké dílo na plátně ve smíšené technice. Vzniklo jako reakce na pětisté výročí příchodu Kryštofa Kolumba do Ameriky a je k vidění v popartových galeriích East Building vedle děl Louise Bourgeoisové a Jaspera Johnse.

Smith odkazuje na Johnsův slavný obraz Target z roku 1958, který zobrazuje namalovaný terč. Zde jej obrací tak, aby představoval perspektivu původních Američanů, a to tak, že na korunu díla umisťuje terč pro hru se šipkami a navíc šipky aranžuje do tvaru per čelenky.

Na plátno pod ním umístila koláž s novinovými fotografiemi z Char-Koosta News (oficiální publikace rezervace Flathead, kde vyrůstala) ve vzorovaných řadách.

„Fotografie jsem umístila do lineárních řad, abych napodobila Oranžovou autonehodu Andyho Warhola, protože jsem prezentovala tragédii.“

Na díle je vedle fotografií domorodců z kmene Smithových, vzorovaných po celé ploše, nápis „Zničte mýtus“. „Mýtus je, že domorodí válečníci byli neustále ve válce jako Evropané,“ říká. „Jenže my jsme neměli koně, ocelové meče ani zbraně.“

Jako reflexe komerčního zneužívání indiánské kultury se zdá být aktuální. Zrovna minulý týden souhlasil washingtonský tým NFL, že po nátlaku sponzorů upustí od svého jména a loga.

„Tento problém existuje celý můj život,“ říká Smith. „V zemi je více než 2 000 středních škol, vysokých škol a dalších sportovních týmů, které mají indiánská jména, takže můj obraz by měl zůstat ještě nějakou dobu životaschopný.“

Sama vzpomíná na dobu, kdy byla studentkou, a pamatuje si, že jako mladá umělkyně nebylo indiánské umění považováno za „sběratelské“.

„Ti z nás, kteří chodili na vysokou školu, byli přehlíženi nebo diskvalifikováni jako neautentičtí, takže naše díla byla považována za zprzněná,“ říká. „Mnoho našich muzeí je plných starožitností, ale žádné současné umění vytvořené žijícími indiány.“

Tento moment by mohl znamenat posun muzeí ve sbírání většího množství indiánského umění. „Toužím po dni, kdy se historie původních obyvatel bude vyučovat na veřejných školách po celé zemi,“ říká Smith. „Jediným státem, kde se ve státních školních osnovách vyučuje historie a současný život původních obyvatel Ameriky, je Montana. To je šokující skutečnost.“

Smithová, která bude letos na podzim vystavovat v Garth Greenan Gallery v New Yorku, si nebere servítky, když popisuje nejtěžší část své kariéry umělkyně, která má za sebou více než 125 samostatných výstav a byla zařazena do více než 680 skupinových výstav. Její odpověď je jednoduchá: „

Pro dnešní mladé umělce vyvrací sen o umělecké hvězdě, která se řídí svým egem. „Nemyslete si ani na minutu, že když vidíte své jméno v novinách, tak jste to dokázali – to je dobré tak na 15 minut, jak podotkl Warhol.

„Zvláště když máme politické a rasové motivy pro zlepšení spravedlnosti, práv zvířat, práv žen a dětí a naší ohrožené planety, musíme stále mluvit, učit, malovat, psát a zůstat angažovaní. Nikdy nemůžeme odejít do důchodu.“

{{#ticker}}

{{vlevo nahoře}}

{{vlevo dole}}

{{vpravo nahoře}}

{{vpravo dole}}

.

{{#goalExceededMarkerPercentage}}

{{/goalExceededMarkerPercentage}}

{{/ticker}}

{{heading}}

{{#paragraphs}}

{{.}}

{{/paragraphs}}{{highlightedText}}

{{#cta}}{{text}}{{{/cta}}

Připomeňte mi to v květnu

Budeme vás kontaktovat, abychom vám připomněli, že máte přispět. Zprávu hledejte ve své schránce v květnu 2021. Pokud máte jakékoli dotazy ohledně přispívání, kontaktujte nás.

• Sdílet na Facebooku

.

• Sdílet na Twitteru
• Sdílet e-mailem
• Sdílet na LinkedIn
• Sdílet na Pinterestu
• Sdílet na WhatsApp
• Sdílet na Messenger

.