Anthonyho byt musel vypadat zabydleně, což naznačovalo, že v něm bydlí už desítky let. „Je to inteligentní muž, bydlí v pěkné části Londýna, v Maida Vale, v bytě v rezidenčním bloku. Všechny jsou dost velké a honosné, vysoké stropy a tak,“ poznamenává Francis. „Pro Anthonyho domov jsme zvolili žlutou barevnou paletu a šlo nám o to, aby architektura bytu zůstala po celý film stejná, ale chtěli jsme všechny ty jemné rozdíly, kterých si nemusíte hned všimnout. Ale v hloubi duše si uvědomíte, že něco je jinak a něco se změnilo.“ Francis říká, že chtěl postupně přejít ke sterilní a studenomodré barevné paletě ve scénách, kdy se kulisy převlékají za pečovatelský dům: „Právě taková studená, tvrdá světle modrá, s tvrdým osvětlením.“

Popisuje celkové uspořádání scény jako jakýsi labyrint s dlouhou chodbou spojující jednotlivé místnosti. „Ta chodba je klíčová, protože se v celém filmu objevuje poměrně často – vidíte dlouhé záběry na chodbu,“ říká a dodává, že důležitou roli hrají také dveře: „Například obývací pokoj měl tři vchody a jeho pracovna dva. Jídelna měla dva, kuchyně dva. Dávalo to spoustu možností, jak lidi tak trochu zmást i co se týče dispozice bytu. To byla vlastně docela zábava.“

Tento příběh poprvé vyšel 6. ledna v časopise The Hollywood Reporter. Pro předplatné klikněte zde.