Řecká mytologie >>Nymfy >>Hyády

HYÁDY byly nymfy pěti hvězd souhvězdí Hyády a dcery nebeského Titána Atlase. Poté, co byl jejich bratr Hyas zabit lvem, byly rozervané Hyády usazeny mezi hvězdy. Heliakální západ jejich souhvězdí v listopadu znamená v Řecku začátek období dešťů a podle toho byly nymfy pojmenovány „Dešťové“.

Podle Nonna byly Hyády stejné jako Lamidy, sestry boha Dionýsa. Byly také úzce ztotožňovány s Nysiades a Nymfai Naxiai, dalšími údajnými ošetřovatelkami boha. Hyády byly také příbuzné s Naiades Mysiai, jejichž příběh nahrazuje bratra jménem Hyas milencem jménem Hylas.

Rodina HYÁD

PŘÍBUZNÍ

ATLAS & PLEIONE (Hyginus Fabulae 192)
ATLAS & AITHRA (Musaeus Frag, Hyginus Astronomica 2.21, Ovidius Fasti 5.164)
HYÁS & BOIOTIA (Hyginus Astronomica 2. 3.)
HYÁS & BOIOTIA (Hyginus Astronomica 2. 3.).21)

Jména

PHAISYLE, KORONIS, KLEEIA, PHAIO, EUDORE (Hesiodova Astronomie 2)
PHAESYLA, KORONIS, AMBROSIA, POLYXO, EUDORA (Hyginus Fabulae 192)
AMBROSIA, EUDORA, AESYLE (Eustathius na Homérově Iliadě 1156)

ENCYCLOPEDIA

HY′ADES (Huades), tj. deštivé, jméno třídy nymf, jejichž počet, jména a původ popisují staří různým způsobem. Jejich rodiči byli Atlas a Aetra ( Ov. Fast. v. 169, &c.), Atlas a Pleione (Hygin. Fab. 192) nebo Hyas a Boeotia (Hygin. Poet. Astr. ii. 21 ); jiní nazývají jejich otcem Oceanus, Melisseus, Cadmilus nebo Erechtheus. (Hygin. Fab. 182; Theon. ad Arat. Phaen. 171; Serv. ad Aen. i. 748.) Thalés zmiňuje dva a Eurípidés tři Hyády (Theon, l. c.) a Eustathius (ad Hom. s. 1156) uvádí jména tři, totiž Ambrosia, Eudora a Aesyle. Hyginus (Fab. 182) zase uvádí Idotheu, Althaeu a Adrastu a Diodorus (v. 52) má Philii, Coronis a Cleis. Jiní básníci znali opět čtyři a Hésiodos (ap. Theon. l. c.) pět, totiž Faidru, Coronis, Kleiu, Faidra a Eudora. (Srov. pět různých jmen v Serv. ad Virg. Georg. i. 138; Hygin. Fab. 182, 192.) Společný počet Hyád je však sedm, jak se objevují v souhvězdí, které nese jejich jméno, totiž Ambrosia, Eudora, Pedile, Coronis, Polyxo, Phyto a Thyone neboli Dione. (Hygin. Poet. Astr. ii. 21 ; Hesych. s. v.) Logograf Ferexidés, který jich uvádí pouze šest, je nazývá dodonskými nymfami a ošetřovatelkami, které Zeus určil, aby vychovaly Dionýsa. V této funkci jsou také nazývány nymfami nysejskými. (Apollod. iii. 4. § 3; Ov. Fast. v. 167, Met. iii 314; Serv. ad Aen. i. 748; Eustath. ad Hom. s. 1155). Když Lykúrgos ohrozil bezpečnost Dionýsa a jeho druhů, Hyády s výjimkou Ambrosie uprchly s malým bohem do Thétidy nebo do Théb, kde ho svěřily Ino (nebo Juno), a Zeus jim projevil vděčnost za záchranu svého syna tím, že je umístil mezi hvězdy. (Hygin. Poet. Astr. ii. 21.) Předtím, než byli takto poctěni, byli staří, ale na Dionýsovu žádost je Médeia znovu omladila. (Hygin. Fab. 182; Ov. Met. vii. 295.) Jako nymfy z Dodony prý podle některých tradic vychovaly Dia. (Schol. ad Hom. Il. xviii. 486.) Příběh, který z nich udělal Atlasovy dcery, vypráví, že jejich počet byl dvanáct nebo patnáct. a že nejprve bylo pět z nich umístěno mezi hvězdy jako Hyády a sedm (nebo deset) dalších později pod jménem Plejády, aby je odměnil za sesterskou lásku, kterou projevily po smrti jejich bratra Hyase, kterého v Libyi zabila divoká šelma. (Hygin. Fab. 192; Ov. Fast. v. 181 ; Eustath. ad Hom. s. 1155.) Jejich jméno Hyády odvozovali starověcí od jejich otce Hyase nebo od Hyese, mystického příjmení Dionýsa, a podle jiných od jejich postavení na nebi, kde tvořily obrazec připomínající řecké písmeno U. Římané, kteří je odvozovali od hus, prase, překládali jméno Suculae (Cic. de Nat. Deor. ii. 43.); nejpřirozenější je však odvození od Wein, pršet, neboť souhvězdí Hyád, když vycházelo současně se Sluncem, ohlašovalo deštivé a bouřlivé počasí. (Cic. lc.; Ov. Fast. v. 165; Horat. Carm. i. 3. 14; Virg. Aen. iii. 516; Gell. xii.)

Zdroj:

CITÁTY Z KLASICKÉ LITERATURY

HYÁDY NYNÍ

Hesiodos, Astronomie Fragment 2 (ze Scholiasta o Aratovi 254) (přel. Evelyn-White) (řecký epos C8. nebo 7. př. n. l.) :
„Ale Zeus z nich udělal hvězdy, které se nazývají Hyády. Hésiodos nám ve své Knize o hvězdách říká jejich jména : ‚Nymfy (Nymfy) jako Kharité (Charité, Grácie), Faisyle a bohatýrská Kleeia a krásná Phaio a dlouhovlasá Eudora, které lidské kmeny na zemi nazývají Hyády.'“

Pseudo-Hyginus, Fabulae 192 (přel. Grant) (římský mythograf C2. n. l.) :
„Atlas měl od Pleione nebo Oceánidy dvanáct dcer a syna Hyase. Syn byl zabit divokým kancem nebo lvem a sestry, truchlící pro něj, tímto žalem zemřely. Pět z nich, které byly poprvé zařazeny mezi hvězdy, mají své místo mezi rohy býka – Faesyla, Ambrosia, Coronis, Eudora, Polyxo – a nazývají se podle jména svého bratra Hyády. Latinsky se nazývají Suculae.
Někteří říkají, že protože jsou uspořádány do tvaru písmene Upsilon, nazývají se Hyády; někteří, že se jim tak říká proto, že přinášejí déšť, když vycházejí, neboť pršet je řecky hyein.
Jsou i tací, kteří si myslí, že jsou mezi hvězdami proto, že byly kojnými otce Libera.“

Pseudo-Hyginus, Astronomica 2. 21 :
„Je obrácena k východu a hvězdy, které obkreslují její tvář, se nazývají Hyády.
Ty, jak říká Athéňan Férekés, jsou ošetřovatelky Libéra , kterých je sedm a které dříve byly Nymfami (Nymfami) zvanými Dodonidy. Jejich jména jsou následující : Ambrosia, Eudora, Pedile, Coronis, Polyxo, Phyto a Thyone.
Ty prý byly zahnány na útěk Lykúrgem a všechny kromě Ambrosie se uchýlily k Thetis, jak říká Asklépiadés.
Podle Férektida však přivedly Libéra do Théb a odevzdaly ho Ino, a proto jim Jupiter vyjádřil svůj dík tím, že je zařadil mezi souhvězdí.“

Pseudo-Hyginus, Astronomica 2. 21 :
„Plejády (Mnohé) se podle Musaia jmenovaly tak proto, že se Atlasovi a Aetře, dceři Oceánově, narodilo patnáct dcer. Pět z nich se jmenuje Hyády, ukazuje, protože jejich bratrem byl Hyas, mladík vroucně milovaný svými sestrami. Když byl zabit při lovu na lva, pět z nich, o nichž jsme se zmínili, oddaných neustálému nářku, prý zahynulo. Protože nad jeho smrtí nesmírně truchlily, nazývají se Hyády. zbývajících deset truchlilo nad smrtí svých sester a přivolalo na sebe smrt; protože tak mohly prožívat stejný zármutek, nazývají se Plejády. Alexandr říká, že se nazývaly Hyády, protože byly dcerami Hia a Boeotia, Plejády, protože se zrodily z Pleia, dcery Oceánovy, a Atlase.“

Ovidius, Fasti 5. 164 a násl. (přel. Boyle) (římská poezie C1. př. n. l. až C1. n. l.) :
„Když temný soumrak přivolá noc, odhalí se celé hejno Hyád. Tvář Býka září sedmi ohnivými paprsky, jimž řečtí námořníci říkají Hyády od slova déšť. Pro jedny to byly Bakchovy sestry , pro jiné vnučky Tethys a starého Oceána. Atlas ještě neunesl břímě Olympu, když se zrodily půvabné, oku lahodící Hyády. Oceánova dcera Aetra porodila jeho i Nymfy (Nymfy) včas, ale Hyas se narodil první. Dokud měl čerstvý plnovous, jeleni se před ním třásli hrůzou a zajíc byl vítanou kořistí. Když však léta dozrála k jeho mužnosti, bravurně se uzavřel s košatou lvicí a kancem. Vyhledal doupě a líheň rozverné lvice a stal se krvavou kořistí libyjské šelmy. Jeho matka vzlykala pro Hyase, jeho smutné sestry vzlykaly a Atlas, jehož šíje by táhla světem. Sestry předčily oba rodiče ve zbožné lásce a získaly nebe. Jejich jméno je od Hyas.“

Nonnus, Dionýsika 14. 143 a násl (přel. Rouse) (řecký epos C5. po Kr.) :
„Vodní Neiady (Naiady) . . které lidé nazývají Hyády, potomci řeky Lamos. Hrály si na ošetřovatelky nemluvněte, které Zeus tak šťastně přivedl na svět, Bakchose (Bakcha).“

KONSTELACE HYÁD

Hesiodos, Práce a dny 609 a násl. (přel. Evelyn-White) (řecký epos C8. nebo 7. stol. př. n. l.) :
„Když však Plejády a Hyády a silný Orion začnou zapadat , pak nezapomeňte orat v sezóně.“

Pseudo-Hyginus, Fabulae 192 (přel. Grant) (římský mythograf 2. stol. n. l.) :
„Někteří říkají, že se jim tak říká proto, že přinášejí déšť, když vycházejí, neboť pršet je řecky hyein.“

Ovidius, Fasti 5. 164 a násl. (přel. Boyle) (římský básník C1. př. n. l. až C1. n. l.) :
„Když stmívající se soumrak přivolá noc, ukáže se celé hejno Hyád. Tvář Býka září sedmi ohnivými paprsky, které řečtí mořeplavci nazývají Hyády podle jejich dešťového slova.“

Cicero, De Natura Deorum 2. 43. 111 (přel. Rackham) (římský rétor C1. př. n. l.) :
„Jeho hlava je poseta množstvím hvězd : ‚Řekové jim říkali Hyády‘ od toho, že přinášejí déšť, jehož řecký výraz je hyein, zatímco náš národ je hloupě nazývá Suculae (Sysel), jako by jméno Hyády bylo odvozeno od slova ‚prase‘, nikoli od slova ‚déšť‘.“

Seneca, Médeia 311 a násl. (přel. Miller) (římská tragédie C1. stol. n. l.) :
“ Ještě nikdo neuměl číst na obloze a používat hvězdy, jimiž je nebe poseto; ještě se lodě nemohly vyhnout deštivým Hyádám; ještě se nevyhýbaly ohňům olénské kozy.“

Seneca, Médeia 767 a násl. :
“ Na rozkaz mého hlasu se Phoebus zastavil uprostřed nebe a Hyády, pohnuté mým zaříkáváním, se chvějí k pádu.“

Valerius Flaccus, Argonautica 5. 408 ff (přel. Mozley) (Římský epos C1st po Kr.) :
“ Tam stojí železný Atlas v Oceanosu, vlna se vzdouvá a láme mu kolena; ale sám bůh na výšinách žene své zářivé oře přes tělo starce… za ním s menším kolem následuje jeho sestra a přeplněné Plejády a ohně, jejichž trsy jsou mokré od kapajícího deště.“

Statius, Silvae 1. 6. 21 (přel. Mozley) (římská poezie C1. stol. n. l.) :
„S takovými přívaly bouřlivé Hyády o’erwhelmují zemi Plejád rozpuštěných v dešti.“
„S takovými přívaly bouřlivé Hyády o’erwhelmují zemi Plejád rozpuštěných v dešti“.

NÁZVY HYÁD

SOURCES

ŘECKÝ

• Hésiodos, Díla a dny – řecký epos C8. – 7. př. n. l.Kr.
• Hésiodos, Astronomické zlomky – řecká epika C8. – 7. př. n. l.

ŘÍMSKÝ

• Hyginus, Fabulae – latinská mytografie C2. n. l.
• Hyginus, Astronomica – latinská mytografie C2. n. l.
• Ovidius, Fasti – latinská poezie C1. před Kr.Kr. – C1. po Kr.
• Cicero, De Natura Deorum – latinská rétorika C1. po Kr.
• Seneka, Médeia – latinská tragédie C1. po Kr.
• Valerius Flaccus, Argonautika – latinská epika C1. po Kr.
• Statius, Thebaid – latinská epika C1. po Kr.