Hésiodos
Řecký básník Hésiodos (činný asi 700 př. n. l.) byl prvním didaktickým básníkem v Evropě a prvním autorem pevninského Řecka, jehož díla se dochovala. Jeho vliv na pozdější literaturu byl zásadní a dalekosáhlý.
Fakta o Hésiodovi jsou zahalena mýtem a nejasností času; to, co o něm můžeme s jistotou říci, pochází z jeho vlastních spisů. Jeho otec, kupec „prchající před bídnou chudobou“, se přistěhoval z Kýmy v Malé Asii a stal se zemědělcem poblíž města Askra v Boeotii, kde Hésiodos prožil většinu nebo celý svůj život. Hésiodos nepochybně strávil svá raná léta obděláváním otcovy půdy. Říká, že se mu zjevily múzy, když pásl ovce na svazích hory Helikón, a přikázaly mu, aby skládal básně, a je pravděpodobné, že spojil povolání zemědělce a básníka.
Po otcově smrti se Hésiodos dostal do ostrého sporu se svým bratrem Persem o rozdělení majetku. Pozdější legenda vypráví, že se Hésiodos odstěhoval z Askry a že byl zavražděn v Oenoe v Locris za to, že svedl dívku; jejich dítětem prý byl lyrický básník Stesichór. Básník vypráví, že přes moře cestoval jen proto, aby se zúčastnil básnické soutěže na Amfidamových pohřebních hrách v Chalkidě (na Euboii).
Data Hésiodova života jsou velmi sporná; někteří starověcí kronikáři z něj činí Homérova současníka; většina moderních kritiků datuje jeho činnost nedlouho po Homérových eposech, ale pravděpodobně před rok 700 př.Kr. Pod Hésiodovým jménem se k nám dostaly názvy řady básní; dochovala se dvě kompletní díla, která jsou obecně považována za pravá.
Hlavní díla
Theogonie (Theogonia neboli Genealogie bohů) je dlouhý (přes 1 000 řádků) vyprávěcí popis vzniku vesmíru a bohů. Počínaje prapůvodním Chaosem (Prázdnotou) a Gaiou (Zemí) popisuje Hésiodos stvoření přírodního světa a pokolení bohů. Jeho vyprávění se soustřeďuje na boje mezi generacemi božských sil o vládu nad světem. Urana (Nebe), původní sílu, vystřídá jeho syn Kronos, který na popud své matky Gaii Urana vykastruje. Kronos je zase sesazen po krutém boji, který svedou olympští bohové (synové a dcery Krona a Rhey) pod vedením Dia a Titáni (děti Urana a Gaii) pod vedením Krona. V průběhu vyprávění jsou podrobně popsána zrození bohů, větších i menších, vývoj světa přírody a vznik personifikovaných abstrakcí, jako jsou Smrt, Práce a Boj.
Ačkoli mnohé z mýtů, které Hésiodos začlenil, jsou nesmírně primitivní a pravděpodobně východního původu, je Theogonie úspěšným pokusem podat racionální a ucelený výklad vzniku a vlády vesmíru od jeho prvopočátků až po konečné ovládnutí kosmu Diem, „otcem lidí a bohů“. Zvláště zajímavý je v Theogonii živý popis boje mezi bohy a Titány a příběh Titána Prométhea, který se vzepřel Diovi tím, že ukradl oheň pro člověka, a za trest byl odsouzen k věčnému přikování ke skále s kůlem uprostřed.
Díla a dny (Erga Kai Hemerai), další dlouhá báseň (přes 800 řádků), má mnohem osobnější tón. Je adresována Hésiodovu bratru Persovi, který si vzal větší část jejich dědictví pomocí úplatků místním „králům“ a pak ji promrhal. Kolem tohoto tématu napomenutí bratra Hésiodos složil didaktickou báseň, která se skládá z praktických rad zemědělcům a mořeplavcům, aforismů (opět převážně praktických), jak se chovat v každodenních záležitostech s bližními, morálních a etických pouček a varování místním „králům“, aby dodržovali spravedlnost při rozdělování spravedlnosti. Dlouhý oddíl na konci tvoří seznam primitivních tabu, po němž následuje katalog šťastných a nešťastných dnů. O pravosti těchto řádků se pochybuje, ale jsou příznačné pro neokázalý rolnický pohled.
Dvěma hlavními tématy, která u Hésioda znovu a znovu zaznívají, jsou nutnost, aby všichni lidé byli spravedliví a čestní, protože spravedlnost pochází od Dia, který potrestá provinilce, a formule, že úspěch závisí na neustálé tvrdé práci. Pokud toužíš po bohatství, říká, pak „pracuj prací za prací“. Svět, který Hésiodos popisuje v díle Práce a dny, není hrdinskou arénou trojské války, ale těžkým životem drobného rolníka. Hésiodův pohled je v podstatě pesimistický; Askra, jeho domov, je „v zimě zlá, v létě drsná, v žádnou dobu dobrá“; a v jedné slavné pasáži podrobně popisuje pět „věků člověka“. Od Zlatého věku za vlády Krona přes Stříbrný, Bronzový a Mosazný věk hrdinů lidstvo degenerovalo; Hésiodos se ocitá ve Věku železném, kde je jen samé trápení a smutek, práce a boj. Do Děl a dnů je zařazen také příběh Pandory, první ženy. Mýtus uvádí, že byla stvořena na Diův příkaz jako trest pro muže.
Další díla
Podle názvu nebo z fragmentárních pozůstatků je známa řada dalších básní, které byly ve starověku připisovány Hésiodovi a které jsou dnes obecně připisovány „boeovské“ nebo „hésiodovské“ škole. Nejvýznamnějším z těchto „menších děl“, jejichž autorem je pravděpodobně sám Hésiodos, je Katalog žen, který zřejmě popisuje lásky bohů a jejich potomků. Dochovala se řada fragmentárních úryvků. Delší fragment nazvaný Héraklův štít, jehož autorem pravděpodobně není Hésiodos, vypráví o bitvě mezi Héraklem a loupežníkem Kyknosem. Velká část tohoto rozsáhlého (480 řádků) zlomku je věnována popisu Héraklova štítu – horší napodobenině slavného popisu Achilleova štítu v Iliadě.
Stejně jako Homér psal Hésiodos v iónském dialektu a používal daktylský hexametr, metrum epických básníků; vzletnou eleganci homérských básní však nahradil jednodušší, zemitější styl. Některé části Hésiodových básní jsou pouhými „katalogy“ jmen a událostí, ale jeho slova často zní výmluvně a přesvědčivě, což prozrazuje skutečného literárního génia. Hésiodos byl prvním evropským básníkem, který promlouval v osobním duchu a zdůrazňoval sociální a morální etiku. Theogonie si okamžitě získala uznání jako autentická zpráva o řecké kosmogonii a dodnes platí za jeden z důležitých základních dokumentů pro studium řecké mytologie. Hésiodovým proklamovaným záměrem bylo poučovat a informovat, nikoliv bavit; stojí tak v čele dlouhé řady učitelů-básníků západního světa.
Další četba
Vynikající kritické rozbory Hésiodových spisů jsou v knize Werner Wilhelm Jaeger, Paideia: The Ideals of Greek Culture, vol. 1 (trans. 1939; 2. vyd. 1945), a Friedrich Solmsen, Hesiod and Aeschylus (1949). Pro obecné historické souvislosti a kulturní interpretaci básní je užitečná kniha Andrew Robert Burn, The World of Hesiod (1936; 2. vyd. 1967). Viz také Alfred Eckhard Zimmern, The Greek Commonwealth: Politics and Economics in Fifth-century Athens (1911; 5. přepracované vydání 1931) a Chester G. Starr, The Origins of Greek Civilization (1961). □