Gish Gallop je technika pojmenovaná po kreacionistovi Duanu Gishovi, který ji používal, při níž někdo argumentuje tak, že do velmi krátkého časového úseku nasype co nejvíce různých polopravd a nepravd, takže jeho oponent nemůže doufat, že se s každým bodem popere v reálném čase. To ponechává některé body bez odpovědi a umožňuje původnímu řečníkovi pokusit se tvrdit, že jeho oponent nemá protiargumenty.
Původně sice tento termín vymyslela Eugenie Scottová, aby popsala argumentační techniky kreacionistů, ale v podstatě stejnou taktiku používají i odpůrci výzkumu na zvířatech. Mnozí aktivisté za práva zvířat, kteří nejsou přesvědčeni o vhodnosti několika dobře rozvinutých myšlenkových linií, raději volí přístup kulometu a doufají, že právě nějaká zbloudilá kulka bude tou, která přesvědčí jejich odpůrce.
Po našem nedávném oznámení o Science Action Network se aktivista za práva zvířat s přezdívkou „Northern animalrights“ rozhodl přijít na naši stránku na Facebooku a vyložit „fakta“ o výzkumu na zvířatech.
Rational Wiki mají stránku věnovanou vysvětlení Gish Gallopu. Chtěl jsem se podívat, jak dobře to popisuje výše uvedený diatribe.
Seznamy bodů
V písemné podobě lze Gish Gallop nejčastěji pozorovat jako dlouhý seznam údajných faktů nebo důvodů, … Jednotlivé body musí být také poměrně stručné; často do té míry, že jednotlivě je každý bod snadno vyvratitelný, protože prostě nic nedokazuje.
Nejen jednou, ale hned dvakrát náš zmatený aktivista zveřejní seznam 24 fakticky nesouvislých hlášek. Většina z nich již byla vyvrácena v sekci „Špatná věda“ na našich webových stránkách.
Falešné argumenty z autority
Galop se často používá jako nepřímý argument z autority, protože se zdá, že vykresluje „galopníka“ jako odborníka na široké spektrum témat
Často se úspěšně kombinuje s „tisíckrát vyvráceným bodem“ (PRATT). Galop se musí skládat z co největšího počtu bodů a i staré a opotřebované argumenty jsou užitečné, aby ohromily respondenta a zmátly publikum. Tato technika také využívá klamu jednoho jediného důkazu, protože pokud se respondentovi podaří vyvrátit pouze 99 ze 100 bodů, stále existuje jeden bod, který dokazuje, že galapřednášející má pravdu.
Falešné tvrzení, že morfium má na kočky opačný účinek, bylo vědci vyvráceno nesčetněkrát, stejně jako většina ostatních bodů. Protože však nemám čas odpovědět na každý z jeho bodů postupně, jsem otevřen „jednomu jedinému důkazu“ (one single proof fallacy).
Vidíme tedy, že tento argument ze severu animalrights je rozhodně příkladem Gish Gallopu. Bohužel stejně jako většina ostatních argumentů, které lze nalézt na internetu (zejména v naší facebookové skupině).
Ne že by Gish Gallop nebyl jediným problémem jeho argumentačního stylu. Northern animalrights se pravidelně dovolává pochybných vědců, kteří argumentují proti výzkumu, a naznačuje, že mají větší autoritu než zbytek vědecké komunity. Má také laxní postoj ke slovu „důkaz“, čímž naznačuje jednak to, že jeho Gish Gallop představuje důkaz, a jednak to, že se mu dokonce podařilo „nade vší pochybnost“ dokázat, že výzkum na zvířatech nefunguje (naštěstí tam vidím spoustu pochybovačů).
Smutné je, že i když na nás jeho argumenty neudělají dojem, často poslouží k posílení víry jak řečníka, tak těch, kteří jeho přesvědčení následují.
Gish Gallop se snaží vytvořit iluzi autority a neuvěřitelné váhy důkazů pouhou kvantitou, aniž by ji podpořil nějakou kvalitou. Příznivcům tato iluze funguje, ale ti, kteří s Gallopovými body nesouhlasí, často považují množství opakujících se tvrzení a nevysvětlujících nabídek za únavné.
Cheers
Tom