Když na předávání cen Mezinárodní bluegrassové hudební asociace (IBMA) v roce 2004 zaznělo jméno Larryho Sparkse jako mužského zpěváka roku, překvapený výraz v jeho tváři byl jako živý. Vždyť Sparks se v té době pohyboval v hudební branži už téměř 40 let, a přesto nezískal téměř žádné ocenění. Ale bouřlivé ovace, které mu dav věnoval, když se ten večer blížil k pódiu, mu daly najevo, že jeho hudební odkaz nebyl přehlédnut.

„Všiml jsem si potlesku rukou a hned jsem věděl, že mám na IBMA spoustu fanoušků, protože kdyby mohly spadnout trámy, spadly by,“ říká Sparks. „Ti lidé byli mými fanoušky a vážili si toho, co jsem pro tuhle hudbu udělal, těch let, které jsem do ní vložil, a oni si toho všimli a já si vážím toho, že tam byli se mnou.“ O rok později pak Sparks spolupracoval s hvězdným obsazením hostujících hudebníků na albu Rebel Records 40, kterým oslavil svou čtyřicetiletou kariéru. Tento projekt mu vynesl druhé ocenění IBMA Male Vocalist of the Year v řadě, stejně jako ocenění Album roku 2005 a Nahraná událost roku. V říjnu 2015 byla Sparksova legendární kariéra navždy zvěčněna, když byl uveden do Mezinárodní bluegrassové síně slávy.

Larry Sparks vyrůstal jako jedno z devíti dětí v rodině, která se stěhovala z rodného Kentucky do jižního Ohia za prací. V době, kdy byl teenagerem, hrál s legendárními Stanley Brothers. Když pak Carter Stanley v roce 1966 zemřel, Sparks se ocitl před nezáviděníhodným úkolem následovat legendu. Věděl, že Carterovy boty nemůže naplnit, a to doslova.

„Nosil jsem Carterovy boty,“ říká Sparks. „Nosil jsem jeho boty i po jeho smrti. On nosil velikost deset a já devět a půl, takže říkám, že jsem jeho boty úplně nenaplnil. Když se podíváte na album Stanley Brothers Folk Concert, podle mě jedno z nejlepších alb, které kdy natočili, uvidíte, že tam byly hnědé boty s černými špičkami. To byly ty, které měl, když zemřel. Ralph je měl pod předním sedadlem auta a nechal mě je nosit a hrát na jeho kytaru asi rok.“

Jak Sparksova kariéra postupovala, rychle si vytvořil vlastní styl. V roce 1969 založil vlastní kapelu Lonesome Ramblers. Od té doby nahrával a koncertoval více než padesát let a vydal 60 alb. Mnohá z těchto alb vyšla na značce Rebel Records, od oceňovaného 40 po The Coldest Part Of Winter, od celoinstrumentálního Lonesome Guitar po gospelový komplet Let Him Lead You. Sparksovým nejtrvalejším a nejlegendárnějším dílem pro Rebel Records je však možná John Deere Tractor. Toto album, a zejména titulní skladba, se stalo jednou z bluegrassových klasik všech dob. Je to směs příběhu o country chlapci, který se dostal do města, a Sparksovy kytarové práce a zpěvu, které nenechávají nikoho na pochybách o jeho postavení v žánru.

Alison Kraussová shrnuje Larryho Sparkse, když říká: „Larry Sparks je bluegrassový Ray Charles; nikdo se ho nemůže dotknout. Je to naprostý originál.“