Když v roce 79 n. l. vybuchl Vesuv, škody v okolních městech byly katastrofální. Nyní se ukazuje, že žár byl tak obrovský, že proměnil mozek jedné z obětí ve sklo – což je zřejmě poprvé, co bylo něco takového pozorováno.

Experti tvrdí, že zjistili, že stříkance lesklého, pevného černého materiálu nalezené uvnitř lebky oběti v Herculaneu jsou zřejmě zbytky lidské mozkové tkáně přeměněné žárem.

Tento nález je podle nich pozoruhodný, protože mozková tkáň se kvůli rozkladu zachovává jen zřídka a tam, kde se najde, se obvykle promění v mýdlo.

„Dosud nikdy nebyly nalezeny vitrifikované zbytky mozku,“ řekl Dr. Pier Paolo Petrone, forenzní antropolog z Neapolské univerzity Federico II a spoluautor studie.

V časopise New England Journal of Medicine Petrone a jeho kolegové odhalili, že sklovité fragmenty mozku patřily asi pětadvacetiletému muži, který byl nalezen v šedesátých letech 20. století, jak leží obličejem dolů na dřevěné posteli pod hromadou sopečného popela – tato poloha naznačuje, že v době katastrofy ve městě spal.

Lůžko se nacházelo v malé místnosti, která byla součástí Collegium Augustalium, budovy související s císařským kultem, který uctíval bývalého císaře Augusta. Podle Petroneho se předpokládá, že obětí byl správce.

Petrone uvedl, že právě když se nedávno zaměřil na výzkum lidských ostatků nalezených v koleji, všiml si černých úlomků v lebce správce.

„Všiml jsem si, že uvnitř hlavy něco září ,“ řekl deníku Guardian. „Tento materiál se zachoval výhradně v lebce oběti, muselo se tedy jednat o zeskelnatělé zbytky mozku. Bylo však třeba to prokázat nade vší pochybnost.“

Nyní Petrone a jeho kolegové odhalili ve sklovitém materiálu řadu látek, včetně proteinů, které se obvykle vyskytují v mozkové tkáni. Zásadní je, že tyto látky nebyly nalezeny v přilehlém popelu ani jinde v místě nálezu.

„Detekce sklovitého materiálu z hlavy oběti, proteinů exprimovaných v lidském mozku a mastných kyselin vyskytujících se v lidských vlasech svědčí o tepelně vyvolané konzervaci vitrifikované lidské mozkové tkáně,“ píše tým.

Výzkumníci tvrdí, že některé z látek se sice mohou nacházet i ve zvířecí nebo rostlinné hmotě, ale žádné takové pozůstatky nebyly při vykopávkách zaznamenány. A analýza zuhelnatělého dřeva na místě ukazuje, že v něm během katastrofy panovaly teploty až 520C (968F).

„To naznačuje, že extrémní sálavé teplo dokázalo zapálit tělesný tuk a odpařit měkké tkáně; následoval rychlý pokles teploty,“ uvádí tým.

Petrone uvedl, že správce byl okamžitě zabit, když se městem prohnaly smrtící proudy přehřátých plynů, popela a úlomků hornin, známé jako pyroklastické proudy.

Děsivý osud potvrzují i další důkazy: správcova lebka a další kosti explodovaly a zuhelnatěly, přičemž některé kosti – stejně jako úlomek zuhelnatělého dřeva – vykazovaly i známky sklovitosti.

Tým také našel kolem hrudních kostí pevnou houbovitou hmotu, která pravděpodobně vznikla z plic a dalších orgánů, uvedl Petrone.

Tým tvrdí, že to odráží výpovědi obětí bombardování Drážďan za druhé světové války, které hovořily o tom, že těla se po vystavení intenzivnímu žáru změnila na směs kostí a rosolovité hmoty.

Nové objevy jsou posledním odhalením v dlouhé řadě otřesných nálezů z katastrofy. Předchozí práce Petroneho a jeho kolegů na lidských ostatcích z Herculanea naznačily, že intenzivní žár pyroklastického proudu odpařil tělesné tekutiny těch, kteří se ukrývali v nábřežních komorách města, a explodoval jejich lebky. Mezi těmito oběťmi však nebyly nalezeny žádné sklovité tkáně lidského mozku, což naznačuje poněkud odlišné podmínky, než jaké panovaly v Collegium Augustalium.

Mimochodem, sádrové odlitky obětí v nedalekých Pompejích zachytily v nehybnosti poslední okamžiky obyvatel města – přikrčených, zapřených nebo schoulených při pádu popela a pemzy.

Petrone říká, že nálezy zdůrazňují, že jediným způsobem, jak přežít erupci, jako byla ta z roku 79 n. l., je útěk. „I v případě úkrytu v budovách lidé zemřou v důsledku vysoké teploty přívalů popela, jak dokazují oběti z Herculanea, Pompejí a dokonce i ze vzdálenějších osad, až 20 km od sopky,“ uvedl. „Tiché varování pro 3 miliony obyvatel neapolské metropole.“

{{#ticker}}

{{horaVlevo}}

{{{doleva}}

{{horaVpravo}}

{{{dolevaVpravo}}

.

{{#goalExceededMarkerPercentage}}

{{/goalExceededMarkerPercentage}}

{{/ticker}}

{{heading}}

{{#paragraphs}}

{{.}}

{{/paragraphs}}{{highlightedText}}

{{#cta}}{{text}}{{{/cta}}

Připomeňte mi to v květnu

Budeme vás kontaktovat, abychom vám připomněli, že máte přispět. Zprávu ve své e-mailové schránce očekávejte v květnu 2021. Pokud máte jakékoli dotazy ohledně přispívání, kontaktujte nás.

• Sdílet na Facebooku

.

• Sdílet na Twitteru
• Sdílet e-mailem
• Sdílet na LinkedIn
• Sdílet na Pinterest
• Sdílet na WhatsApp
• Sdílet na Messenger

.