Jev elektroluminiscence lze považovat za jev elektrické i optické povahy. Dochází k ní v důsledku zářivé rekombinace děr a elektronů příslušného materiálu. Z excitovaných elektronů se uvolňují fotony, jejichž výsledkem je světlo. Na rozdíl od inkandescence (vznik světla v důsledku tepla), chemiluminiscence (vznik světla v důsledku chemické reakce), mechanoluminiscence (vznik světla v důsledku mechanického působení) a sonoluminiscence (vznik světla v důsledku zvuku) je elektroluminiscence jedním ze vzácných případů, kdy dochází k přímé přeměně elektrické energie na světlo bez vzniku tepla. Elektroluminiscence v krystalech lze dosáhnout především dvěma způsoby: vlastním způsobem a injekcí náboje. Obě techniky se liší dvěma způsoby, přičemž v prvním případě elektroluminiscenčním materiálem neprochází žádný čistý proud a ve druhém případě trvá luminiscence pouze do průchodu elektrického proudu.

Elektroluminiscenční zařízení se podobá laseru v tom, že při změně základního stavu do stavu excitovaného vznikají v materiálu fotony. Rozdíl mezi elektroluminiscenčním zařízením a laserem spočívá v tom, že k provozu elektroluminiscenčního zařízení je zapotřebí méně energie a také neposkytuje koherentní světlo.