Při svém odhodlaném vzestupu na hollywoodský vrchol dokázal být Steve McQueen vůči svým hereckým kolegům často rtuťovitý, ostražitý a vyloženě soutěživý. Gary Lockwood se s králem pohody spřátelil na počátku 60. let a svůj příběh poprvé vypráví v exkluzivním rozhovoru.
Lockwoodův obdiv a někdy i bouřlivé přátelství s McQueenem stojí v popředí zájmu. Oba se několikrát málem dostali do křížku, jednou, když McQueen přišel o nominaci na Oscara za film Písečné kamínky. Král pohody nasedl na motorku a na několik dní zmizel. Neile Adamsová, McQueenova první manželka, Lockwoodovi horečně volala a žádala ho, aby jejího manžela našel.
Stejně jako McQueen byl i Lockwood po celou svou bohatou kariéru zatížen pověstí drsňáka. Jedna z jeho prvních prací před filmovou kamerou přišla v roce 1958, kdy se objevil jako dublér syna Johna Waynea Patricka Waynea v prašné krajině filmu Mladá země.
Režisér Joshua Logan rozpoznal Lockwoodův značný talent následujícího roku v basketbalové komedii Tall Story. Lockwood, v němž se objevila Jane Fonda, která ještě neměla za ušima, zastoupil hvězdu snímku Anthonyho Perkinse.
Brzy přišly další role, včetně dvou rolí v raných filmech Elvise Presleyho, Wild in the Country a It Happened at the World’s Fair. V roce 1963 se umělec ocitl v titulní roli seriálu NBC The Lieutenant, dramatu ve vojenském stylu, který vytvořil Gene Roddenberry. Přestože byl seriál po jedné sezóně zrušen, Roddenberryho největší úspěch přišel o několik let později s klasickým Star Trekem. A ano, Lockwood v tomto oblíbeném sci-fi seriálu hostoval.
Ale jeho nejznámější role byla hned za rohem. Téměř tři roky se natáčel futuristický chvalozpěv Stanleyho Kubricka na mimozemský život 2001: Vesmírná odysea, který v dubnu 1968 přistál v kinech.
Jako astronaut Frank Poole vnesl herec do role prakticky bez dialogů potřebnou houževnatost. Lockwood byl na vrcholu svých sil. Brzy se však objevil problém: jak by mohl herec najít další projekt hodný Kubrickova kritikou opěvovaného mistrovského díla, filmu, který se dodnes objevuje na každoročních žebříčcích nejlepších filmů všech dob?“
Lockwood hrál, jak se patří, a neměl takové štěstí. Firecreek, drsná studie kovbojských charakterů se špičkovým hereckým obsazením v čele s Jamesem Stewartem, Henrym Fondou a Inger Stevensovou, si v pokladnách kin vedl méně, než se očekávalo. Další film režiséra francouzské nové vlny, atmosférický, ale často ospalý Model Shop, se potopil jen s malým dopadem.
V průběhu 70. a 80. let našel Lockwood stálé uplatnění v různých televizních pořadech a příležitostně natočil nízkorozpočtový film často pod úroveň svého talentu. Od konce 90. let si hvězda užívá důchodu, zimy tráví v Malibu a léta v Kanadě.
Navštěvuje sjezdy science fiction a klasických filmů, když zrovna neprodává neurčité memoáry s názvem Gary Lockwood: Lockwood se rád setkává se svými fanoušky a vypráví jim vtipné, někdy až šokující anekdoty o svém životě a kariéře. Vášnivý antihrdina They Came to Rob Las Vegas si nebere servítky a nešetří slovy. Posuďte sami.
Jaké bylo vaše seznámení se Stevem McQueenem?
Steve jednoho dne přijel na mou příjezdovou cestu a představil se. Možná věděl, že rád jezdím na motorce. Upřímně řečeno nevím. Byl to velmi zvláštní kocour.
Měl jsem kamarádku Elizabeth Ashleyovou, která ho znala.
Jednou se mě zeptala: „Jak jste se se Stevem spřátelili?“ „Ano,“ odpověděl jsem. „Přijel ke mně na příjezdovou cestu a představil se mi.“ Odpověděla: „Páni, to je výlet.“ „Proč myslíš, že to udělal?“
Elizabeth se na chvíli zamyslela a řekla: „Vzpomínám si, že jsem věděla o tvé pověsti. Spousta mužů se tě bála, spousta žen tě milovala, byl jsi ženatý s krásnou ženou a v branži jsi stoupal. Steve si možná prohlížel konkurenci.“
… Je tu jeden herec. Tady je další herec. Ženy mě milovaly, víš, co tím chci říct? Tak nějak si myslím, že jsem měl velký talent. Byl jsem docela dobrý. Nechci být moc troufalý – nebyl jsem Laurence Olivier, ale uměl jsem zahrát spoustu postav.“
Elizabeth dodala: „Nebo možná Steve slyšel o tom, jak jsi v jedné restauraci zmlátil slavného karatistu Jima Bakera. To, že jsi byl chlapák, byl nejspíš důvod, proč se s tebou Steve chtěl setkat.“
Nesnažím se být macho nebo tak něco, ale v té době jsem byl opravdový drsňák. Byl jsem kovboj – zlá matka *****r. Všem jsem ****dělal ženu a dceru. Mlátil jsem chlapy v barech. Herci se mě báli. Ale nechápejte mě špatně, spousta herců můj zadek milovala.
Kdyby žil Jack Elam a zeptali byste se ho na Lockwooda, řekl by: „Bože, já ho miluju.“ .
To samé by řekl zesnulý George Kennedy. Skutečná pravda je taková – nikdy se nedozvím, proč se se mnou Steve spřátelil, ale jsem rád, že to udělal.
V roce 1966 byl McQueen za film The Sand Pebbles nominován na Oscara, ale prohrál s Paulem Scofieldem ve filmu A Man for All Seasons. Jak se s porážkou vyrovnal?“
Když Steve Oscara nezískal, byl velmi naštvaný. Několik dní ho nikdo neviděl. Neile mi zavolala a řekla: „Nemůžu Steva najít a ty jsi jediný člověk, který s ním chodil do těch divných strašidel. Můžeš ho najít?“
Než budu pokračovat, Neile je krásná a nesmírně chytrá žena. Byla to síla, která za ním stála. Byla výjimečná zpěvačka a tanečnice, když se v polovině padesátých let seznámili v New Yorku.
Nasedl jsem na motorku a objel všechna ta místa, kde jsem si myslel, že by mohl být – pivní podniky, Santa Paula, Fillmore… Nevěděl jsem, kde sakra je. Nakonec jsem zajel do motocyklového obchodu Buda Ekinse, který byl vlastně blíž mému domu než ostatní místa.
Ptal jsem se Buda: „Neviděl jsi Steva?“ „Ne,“ odpověděl jsem. A on řekl: „Jo, je pěkně vy****dřený. Je venku na ulici a opírá se o zeď“. Tak jsem tam vyšel a přistoupil k němu. Vyhrkl jsem: „Hej, co se děje? Přišel jsem tě najít, protože tvoje stará má o tebe strach.“
Jsi nejslavnější matka f****r v branži, ale jsi zlý člověk. A já jsem zlý člověk. Jsme kovbojové. Lidi nemají rádi chlapy, jako jsi ty a já, copak to nevíš? Proč si myslíš, že tě lidé z Akademie budou volit? Nejsme členové ‚Sladké skupiny z Beverly Hills‘. Navíc máš skvělou ženu, Ferrari, Spidery a deset akrů v Brentwoodu na vrcholu kopce.“
Steve se na mě sotva podíval. Snažím se s ním domluvit a on mi na to říká jen: „Nech mě na pokoji.“ Vždycky jsem se na něj podíval. Položil jsem mu ruku doprostřed čela , a řekl jsem mu: „Tak si trhni nohou. Jsi boh***né děcko.“ A tak jsem se na něj podíval. A začal jsem odcházet. Steva to opravdu naštvalo, protože za mnou přišel. Slyšel jsem, jak se blíží, a otočil jsem se.
Vyhrkl jsem: „Chceš teď hrát první ligu, je to tak? Vím, že ses učil karate. Ale jestli si se mnou budeš zahrávat, utrhnu ti ruce a strčím ti je do prdele. Přišel jsem sem, protože tě mám rád a stýskalo se mi po tobě a cítil jsem se špatně a myslel jsem, že ti můžu pomoct. Ale ty jsi prostě moc velký ignorant na to, abych se s tebou vypořádal.“ A odešel jsem.
To, co se stalo, bylo… že jsem mu pošramotil ego. Tím, že jsem to udělal, si myslel, že je to f*****g s ním a že jsem překročil hranici. Ten incident mezi námi způsobil roztržku, která trvala roky.
Kdy jste se s McQueenem setkal příště?
Koncem 70. let jsem jel na Broadway hrát v jedné divadelní hře. Vypadalo to, že jsou tam všichni zfetovaní. Nesnášel jsem tu situaci, tak jsem se na to vykašlal a vrátil se domů do Malibu. Tato komunita je mekkou herců. Můžete být slavní a jít do restaurace, a nikoho to nezajímá. Anthony Hopkins si může dát kafe a nikdo ho nebude obtěžovat, kromě neděle, kdy přijdou turisté .
Jedno odpoledne si povídám s nějakou hezkou kočkou v malém lahůdkářství The Bagel, které se krčí podél Pacific Coast Highway. Ohlédnu se a vidím Steva. Nepoznal jsem ho – byl ve svém tlustém období. Znáte to, necvičil, měl velké vousy, na hlavě čepici, vypadal opravdu zanedbaně.
Steve se zvedne a začne odcházet. Najednou se zastaví a začne na mě zírat. Pak ho samozřejmě poznám . „Steve?“ podívám se na něj. Místo toho, aby na mě promluvil, udělá chladný pohyb. Myslel jsem si, že je to póza – „Jo, to je f *****g Steve.“. To je fuk, mohl něco říct.
Přejde ulici a nasedne do primerového pick-upu s velkým motorem V-8 – klasický McQueen. A odjíždí. „To byl Steve McQueen?“ ptá se se mnou jedna holka. Odpověděl jsem: „Jo, to byl.“
Překvapivě se Steve asi za deset minut vrátil. Má něco v zadní kapse. Nevím, jestli je to pistole nebo obušek. Steve přechází ulici a přichází ke mně se slovy: „Chci tě vidět vzadu“. Pomyslel jsem si: ‚Dobře, chce se prát. Nechtěl jsem se s ním prát, stárnul jsem .
Jistě byl tvrdý, ale nebyl schopen mě zmlátit. Nic osobního, ale svého času jsem zmlátil zlé b***** syny – fotbalisty, kaskadéry. Tenhle filmový herec by mě nedokázal porazit.“
Neříkám, že se nemohl trefit a mít štěstí, ale kdyby měl zbraň, to by byl jiný příběh. Trochu mě to vyděsilo, protože jsem to nevěděl. Kdybych ten boj prohrával, možná by vytáhl zbraň a zastřelil mě. Steve byl zvláštní chlapík.
V každém případě jsem vstal a šel za ním dozadu. Celou dobu přemýšlím o tom, jak ho zezadu udeřit, kdyby náhodou měl zbraň. Když jsme se dostali dozadu, otočil se a vyprskl: „Ty jsi f****n‘ tyran.“
Zmateně jsem vystřelil zpátky: „Já jsem tyran?! Můžeš mi jmenovat jediného člověka, kterého jsem kdy udeřil jako prvního, nebo kohokoli v branži, kdo se mnou neblbnul jako první, že jsem mu nenakopal pr**l? Co je to s tebou? Celý ten incident, když jsme byli mladší, jsem se ti snažil pomoct. Teď se se mnou chceš prát a budeme řešit – řešit co? Nikdy jsem ti nic zlého neudělal.“
Steve vypadal, že ho to trochu zaskočilo. „Tak dobře, takže jsem to pochopil špatně?“ „Jo, pochopil jsi to špatně,“ řekl jsem. Pochopil jsi to špatně.“ Prošel kolem mě, ale pak se zastavil asi osm nebo deset metrů ode mě. Otočil se a povídá: „Za půl roku budeš vědět, proč se chovám divně.“ A pak se otočil. Hned jsem věděl, že má rakovinu. Nebo jsem to alespoň tušil.“
Viděli jste ho po diagnóze rakoviny?
Tady je, co se stalo. Steve odjel na léčbu rakoviny do Mexika. Dávali mu rozemleté meruňkové pecky a v podstatě ho připravili o peníze. Říkal jsem si: „On umře a já se s ním musím rozloučit.“
A tak jsem šel na Plaza Santa Maria. Tak trochu jsem ty lidi podplatil, když jsem řekl: ‚Podívejte, já jsem filmová hvězda, Gary Lockwood. Musím se setkat se svým kamarádem.“ Říkali: „Možná ho můžeme vyléčit.“ Tak jsem jim to řekl. Ale to byly kecy.“
Myslím, že když jsem Steva tenkrát viděl, vážil jen 140 kilo. Od našeho posledního setkání zhubl 40 nebo 50 kilo. Tak nějak mě uznával, ale sotva komunikoval. Věděl jsem, že jsem mu nepříjemný, tak jsem mu jen pokynul a odešel. Bylo to velmi smutné.
Když se ohlédnete zpět, jak vzpomínáte na své přátelství s McQueenem?
Budu k vám upřímný, bez ohledu na to, jaké jsem s ním měl problémy, jsem toho chlapa miloval. Steve, stejně jako mnoho dalších, se kterými jsem běhal, včetně Jima Morrisona, zemřel příliš mladý. Tak nějak jsem všechny přežil. Je mi osmdesát a pořád si říkám: „Sakra, kdy už přijde můj čas?“ Člověk prostě neví.
Se Stevem jsme spolu prožili spoustu skvělých chvil a byl to jeden z mých nejlepších přátel. Jezdil jsem s ním na motorce. Kristepane, on uměl na motorce mluvit. Kromě Buda Ekinse to byl nejskvělejší motocyklový jezdec, jakého jsem kdy viděl. A byl to skvělý závodník.
Byl to ten nejcharismatičtější herec, jaký kdy na plátně žil. Byl skutečný. Věřte mi, Steve měl svět za zadkem.
*******************Ještě nikam nechoďte!*******************
Exkluzivní rozhovor: „Je velmi zvláštní, když se lidé zmiňují: ‚Aha, vy jste byla vdaná za Steva McQueena?“ svěřuje se Barbara Minty McQueenová ve svém dosud nejobsáhlejším rozhovoru. „Byl to tak normální chlap a na rozdíl od většiny hollywoodských hvězd, že často říkám: ‚Stejně dobře jsem mohla být vdaná za instalatéra nebo elektrikáře‘.“ Vymažte všechny předsudky – Minty není typická sebestředná bývalá supermodelka. Než se provdala za typickou ikonu akčních filmů, byla Minty hrdou dcerou tvrdého farmáře. V knize „The Definitive Account of Barbara Minty’s Love Affair with Bad Boy Steve McQueen“ se laskavě dělí o svou nečekanou cestu od farmářské dívky z Oregonu k princezně z Malibu.
Exkluzivní rozhovor č. 2: Steve McQueen měl šest desetiletí nepotvrzenou nevlastní sestru. Psí badatel Marshall Terrill, autor pěti kritikou oceňovaných svazků zkoumajících intenzivní život a kariéru krále cool, odhalil totožnost Teri McQueenové světu ve své biografii Steve McQueen: The Life and Legend of a Hollywood Icon z roku 2010. V knize Vzdálenost v lásce nedělá rozdíly Teri pečlivě vzpomíná na své nešťastné dětství, které ještě zhoršovali rodiče alkoholici, často uražení, kteří ji převáželi sem a tam do různých dočasných domovů, když už spolu nemohli žít. Těžké začátky Teri, která byla v patnácti letech těhotná a po lhaní o svém věku pracovala v obchodě Woolworth’s five and dime, ironicky odrážely velkou část vzpurného dospívání jejího bratra. Jak jasně říká osvědčené úsloví, Teriiny zážitky rozhodně stojí za pozornost.
Exkluzivní rozhovor č. 3: Herečka Lee Purcellová byla v 70. a 80. letech známou tváří filmových nadšenců, protože se objevila v takových populárních filmech, jako byl akční snímek Charlese Bronsona Pan Majestyk, kultovní surfařské drama Velká středa, středoškolská dramedie Téměř léto nebo průlomový film Nicolase Cage Valley Girl. Mimochodem, jejím prvním filmem byl Adam v 6 hodin ráno, teprve druhá hlavní role pro fenomenálního Michaela Douglase. Film Adam at 6 A.M., který produkovala společnost Solar Productions Steva McQueena, proklouzl v roce 1970 bez většího povšimnutí. V obsáhlém komentáři k výročí McQueenova úmrtí Purcellová na svého mentora vzpomíná s ohnivým zaujetím, včetně doby, kdy ji vzal na stokilometrovou projížďku ve svém Porsche rušnými ulicemi Los Angeles.
Exkluzivní rozhovor č. 1: McQueenův životopis. 4: V článku „Steve McQueen si vzal velkou část svého života – krok za krokem s vášnivým slovesem Andrewa Antoniadese“, britského autora, který se poprvé provinil mamutí knihou na stole s názvem Steve McQueen: Herec a jeho filmy, se nedrží zpátky a splétá fascinující anekdoty o tom, jak vyrůstal se svým otcem a byl unešen sledováním Papillonu, zda McQueen točil filmy jen pro peníze – vzpomeňme na The Towering Inferno -, proč dal druhou šanci strnulému Le Mans, z jakého důvodu McQueen na vrcholu své slávy v roce 1967 dočasně skončil s natáčením filmů a zda McQueen udělal chybu, když odmítl Přelet nad kukaččím hnízdem.
Exkluzivní rozhovor č. 5: Hvězda akčních filmů Tucet špinavců Lee Marvin přiměl nejednoho kovbojského hrdinu třást se v zaprášených botách, včetně pijáckého kamaráda Johna Wayna ve filmech Komančové a Muž, který zastřelil Liberty Valance. V knize „Bojové jizvy a násilná intermezza: Dwayne Epstein se zaměřuje na Marvinovy zážitky z druhé světové války a odhaluje, proč podle něj Marvin trpěl nediagnostikovanou posttraumatickou stresovou poruchou. Přibližuje také překvapivé spojení ctihodného drsňáka s filmem Francise Forda Coppoly Apocalypse Now, proč je jeden z jeho oblíbených projektů, Peklo v Pacifiku, odvážným experimentálním neúspěchem a mrazivý příběh držitele Stříbrné hvězdy a budoucího Marvinova spoluhráče, který nakrátko skončil v kalifornské psychiatrické léčebně.
Exkluzivní rozhovor č. 6: Impozantní, inteligentní, bojem zjizvený chlapík Richard Boone se proslavil jako hvězda kultovního westernového seriálu stanice CBS Have Gun – Will Travel. Boone byl všestrannou osobností, která během druhé světové války zažila děsivé útoky kamikaze a boj zblízka. Tento drsný kovboj se dokázal jeden večer bavit a druhý večer navštěvovat operní představení nebo vernisáže v uměleckých galeriích. Životopisec David Rothel si vzal za úkol osvětlit divadelníkův pestrý život a kariéru. Naštěstí se vám podařilo Rothela přesvědčit, aby s Boonem udělal svůj první rozhovor „Rytíř bez zbroje v divoké zemi:
