„Viděli jste ve svém okolí delfíny?“

„Myslíte bhulan machi ,“ odpověděl dvaadvacetiletý Bagha, lodník, který převáží lidi na březích řeky Beas ve vesnici Karmuwala v paňdžábském okrese Taran Taran, 250 km od Čandígarhu.

Bagha se rychle podělil o nedávné video, které natočil na mobilní telefon a na kterém je vidět šedá postava rozrážející hladinu řeky, asi 15 km proti proudu od známého mokřadu Harike. Uvedl, že zde žije i hnědě zbarvená bhulánka se svým mládětem. „Někdy pronásledují můj člun,“ usmál se.

Ne každý má ale takové štěstí jako vodák, aby tohoto vzácného savce spatřil. Tito delfíni, kteří se vyskytují v řece Beas, jsou vzácným druhem delfína indického, ukazuje výzkum ekologa Gilliana T. Braulika a další terénní studie.

Delfín indický (Platanista gangetica minor), místně známý jako bhulan, patří mezi osm sladkovodních druhů delfínů, které v současnosti existují na světě. Tito delfíni se vyskytují ve sladkovodních zdrojích, jako jsou řeky, a nemohou přežít ve slané vodě jako jejich mořští kolegové. Tito delfíni jsou slepí a jsou závislí na echolokaci.

Příbuzní delfínů indických se vyskytují také v Pákistánu, kde se v posledních letech začali obnovovat. V Indii jsou však vzácností, jejich počet se postupem času snížil na jednociferné číslo.

Podle výzkumné práce Gillian Braulik z roku 2012 se delfíni indičtí dříve volně vyskytovali v celém 3500 km dlouhém říčním systému Indu, od delty v Sindhu až po úpatí Himálaje na Indu a jeho pěti přítocích – řekách Jhelum, Chenab, Beas, Sutlej a Ravi. To bylo před rozdělením Indie a Pákistánu v roce 1947.

Řeky v době před rozdělením byly bezproblémové a neznečištěné. Neexistovaly zavlažovací přehrady a hráze, které, když vznikly ve velkém množství, zhoršily životní prostředí delfínů na řece Indus, což vedlo k poklesu populace, ukázaly terénní studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Sladkovodního savce ohrožují i další faktory, jako je úhyn v žabích sítích a znečištění vody v důsledku vypouštění průmyslových odpadních vod a zemědělských splachů.

Delfín indický je spolu s populárnějším delfínem říčním Gangy poddruhem jihoasijského říčního delfína. Podle studií WWF přibývá důkazů, že jsou geneticky odlišní a mohou být v blízké budoucnosti rozděleni na dva druhy.

Také si přečtěte:

Stav delfínů za hranicemi

V Pákistánu však nejsou delfíni indičtí tak vzácným jevem jako v Indii. Zpráva pákistánské divize WWF z prosince 2017 napočítala přibližně 1 816 delfínů indických, což je o 50 % více než v roce 2001. Jejich současný odhad je 1 987 jedinců, potvrdila Uzma Khan, ředitelka WWF Pákistán pro biodiverzitu.

Khan řekla Mongabay-Indie, že všichni delfíni jsou omezeni na hlavní tok řeky Indus, ale největší hustota je mezi zátokami Guddu a Sukkur (provincie Sindh a Balúčistán) s 1 200 delfíny. Tato oblast je také chráněna podle zákona o ochraně přírody v provincii Sindh jako rezervace delfínů na řece Indus.

V Indii je přitom populace delfínů výrazně nižší. Průzkum WWF-Indie z roku 2007 zjistil v indických řekách pouhých pět delfínů indických. Průzkum WWF-Indie v roce 2018 stanovil jejich populaci na 5 až 11 jedinců, což se od dřívějších průzkumů příliš neliší.

„Tyto průzkumy probíhaly na všech hlavních přítocích řeky Indus – Beas, Sutlej a Raavi – ale delfíny našly pouze v omezeném úseku řeky Beas. V dalším přítoku Indu, řece Jhelum, nebyly zaznamenány žádné zprávy o pozorování delfínů,“ uvedl Suresh Babu, ředitel pro řeky, mokřady & vodní politiku WWF-Indie.

Nízká populace delfína indického v indických řekách je podle terénních výzkumníků WWF a vládních ochránců přírody příznakem znepokojení.

„Před dvěma lety delfíni v Beasu unikli jen o vlásek, když únik chemické kapaliny z cukrovaru umístěného na břehu řeky zabil nespočet ryb a dalších vodních živočichů,“ řekla Gitanjali Kanwar, vedoucí pracovnice projektu WWF Indie, která spolupracuje s paňdžábským oddělením lesů a ochrany přírody na jejich konverzačních aktivitách.

Delfíni podle ní tehdy nějak přežili, ale to neznamená, že je po strachu. „Jejich počet je příliš malý a jakákoli náhlá katastrofa je může úplně vyhladit,“ řekla.

Beas se rozkládá na 500 km od Manali v Himáčalpradéši a spojuje se s řekou Sutlej v mokřadech Harike v Paňdžábu. Je to však 100 km dlouhý úsek mezi okresy Amritsar, Taran Taran, Ferozpur a Kapurthala, kde tito delfíni většinou žijí.

Kanwar uvedla, že ze všech oblastí je Taran Taran skutečným horkým místem z hlediska koncentrace populace, protože pět vesnic – Karmuwala, Gadka, Mundapind, Dhunda a Govindwal – jsou spolu s vesnicí Desal v okrese Kapurthala hlavními potenciálními oblastmi pro výskyt těchto delfínů, uvedla.

„Je to proto, že tento konkrétní úsek má dostatečnou dostupnost potravy, přiměřený průtok vody a hloubku potřebnou pro jejich přežití, což je něco, co ve zbývající části řeky a dalších přítocích erodovalo v důsledku výstavby zavlažovacích zábran kromě silného znečištění vodní hladiny,“ uvedla.

Podle údajů Punjab Pollution Control Board je úroveň znečištění v řece Beas stále mírná, zatímco řeka Sutlej, kde kdysi žili delfíni indičtí, je řekou kategorie E, což je status udělovaný těm vodním útvarům, které mají extrémně vysokou úroveň znečištění.

Krunesh Garg, člen sekretariátu PPCB, uvedl, že řeku Beas zařadili do kategorie B (mírné znečištění) poté, co v loňském roce začaly fungovat čistírny odpadních vod na několika místech speciálně v této oblasti, zejména v místě vypouštění u Mukerianu až po Harike, které bylo dříve zařazeno do kategorie C. Co se týče řeky Sutlej, ta se pohybuje v kategorii C až E a na úrovni hlavního tajemníka Paňdžábu a výboru pro omlazení řeky je sledováno úsilí o snížení úrovně jejího znečištění. Máme výbory na úrovni okresů a akční plán na zlepšení kvality našich vodních útvarů, řekl.

„Přežití říčních delfínů je životně důležité, protože jejich pouhá přítomnost je ukazatelem toho, že naše říční útvary jsou v pořádku,“ řekl Kanwar.

Přečtěte si také:

:

Oficiální objev v Indii v roce 2007

„Oficiální“ objev několika zbývajících indických říčních delfínů je spojen s epizodou z roku 2007, kdy je při prohlídce mokřadu Harike na motorovém člunu v prosinci 2007 spatřil důstojník Indické lesní služby (IFS) Basanta Rajkumar vyslaný do Paňdžábu.

Později nález potvrdilo i křídlo pro správu ohrožených druhů Indického institutu pro divokou přírodu v Dehradunu.

Lidé žijící podél řeky Beas však s těmito delfíny vždy žili. Šedesátiletý Dilbag Mohammad z vesnice Karmuwala v okrese Taran Taran řekl Mongabay-India, že vládní úředníci vyjádřili překvapení nad tím, že vidí tyto delfíny, ale on je pozoruje od svého dětství. „I moji starší lidé často mluvili o přítomnosti Bhulan Machi hluboko v řece,“ řekl.

Přítomnost delfínů v řece Beas je navíc dobře zdokumentována i ve starých věstnících paňdžábského Gurdaspuru za roky 1914, 1930 a 1936.

Ale agentury zodpovědné za ochranu divoké přírody předpokládaly, že populace delfínů indických byla vyhubena, než byli v roce 2007 znovu objeveni.

Punjabský hlavní ochránce lesů Kuldeep Kumar řekl, že nemůže komentovat, proč nebyli delfíni spatřeni před tímto pozorováním. Je možné, že mezi místními obyvateli a lidmi z divočiny chybí komunikace, ale někdy se malá populace, jako je ta zde přítomná, chrání tím, že se dlouho skrývá, řekl.

V Pákistánu probíhají ochranářské práce zaměřené kolem tohoto druhu v Pákistánu již několik desetiletí. Podle WWF Pákistán se zvyšuje povědomí o těchto druzích od ochrany jejich biotopů až po translokaci odchycených delfínů ze zavlažovacích kanálů. Od roku 1992 vede WWF spolu s oddělením divoké přírody Sindhu program záchrany delfínů uvízlých v zavlažovacích kanálech a vypouští je zpět do hlavní řeky.

„Historicky byl delfín indický loven a olej se používal jako změkčovadlo pro lodě a jako návnada. Žádný takový případ nebyl v Pákistánu dlouho zaznamenán,“ řekla Uzma Khanová.

Také čtěte: Změna klimatu ohrožuje biotopy delfínů v Ganze

Nadnárodní spolupráce

Arati Kumar Rao, nezávislý spisovatel a fotograf zabývající se životním prostředím, napsal ve svém blogu z roku 2018, že několik zbývajících indických delfínů na řece Indus má šanci na přežití pouze tehdy, pokud zajistíme zdravou řeku.

Úsek, kde delfíni žijí, je již vyhlášen chráněnou oblastí, uvedl Kuldeep Kumar, hlavní hlavní ochránce přírody v Paňdžábu. Od nehody v cukrovaru v roce 2018 byla jejich kořist chráněna zákazem komerčního rybolovu a díky účasti úředníků a komunity se zlepšilo monitorování celkového stavu řeky.

Podle něj je přítomnost mláděte s dospělými delfíny dobrým znamením, že se rozmnožují. Problémem však je, že jejich populace je velmi omezená a bylo třeba ji obnovit translokací.

„V roce 2018 jsme se pokusili o translokaci prostřednictvím pákistánského WWF – pokud by měli nějakou přebytečnou populaci delfínů indických, kterou by sem mohli přivézt. Ale mezitím naše vztahy s Pákistánem nebyly tak dobré a nemohli jsme na tom později moc pracovat,“ řekl.“

Myslí si však, že v budoucnu může být možnost tento návrh oživit, až se vztahy mezi Indií a Pákistánem zlepší a ochrana divoké přírody dostane větší význam v nadnárodních hranicích.

Uzma Khan, šéfka WWF Pákistán pro biodiverzitu, je však k této myšlence opatrná a říká, že populace delfínů indických není v Pákistánu příliš velká.

„Přemístění těchto zvířat na dlouhé vzdálenosti může být velmi riskantní. Je třeba pečlivě a vědecky zhodnotit, zda přemístění některých jedinců z Pákistánu do Indie může skutečně pomoci zajistit budoucnost této velmi malé populace,“ řekla.

Sureš Babu z indické pobočky WWF také uvedl, že komplexní studie, kterou provede skupina více zainteresovaných stran zahrnující vládní úřady, odborníky, instituce atd. musí být provedena, aby se pochopila rizika a přínosy spojené s takovým přemístěním.

Tento článek byl původně publikován na Mongabay India a zde byl znovu zveřejněn pod licencí Creative Commons.