Koncept malthusiánské pasti navrhl v roce 1798 Thomas Robert Malthus. Malthusiánská past neboli Malthusiánská teorie tvrdí, že přírůstky v produkci potravin vedou k nárůstu počtu obyvatel, což má za následek nedostatek potravin, protože stále rostoucí populace zabírá půdu určenou k větší produkci plodin.
Kdo byl Malthus?
Thomas Robert Malthus byl anglický duchovní, ekonom a historik, který se narodil v roce 1766 v Guildfordu v hrabství Surrey ve Spojeném království. Studoval na Jesus College na Cambridgeské univerzitě a později se stal politickým ekonomem a v roce 1805 profesorem historie na East India Company’s College v Hertfordshire, kde působil až do své smrti. Tím se Malthus stal prvním držitelem takové akademické funkce. V roce 1819 byl zvolen členem Královské společnosti (nezávislé vědecké akademie) a o dva roky později se stal členem Politicko-ekonomického klubu, který v roce 1921 založil James Mill. V roce 1824 byl Malthus zvolen jedním z deseti královských spolupracovníků Královské literární společnosti. V roce 1834, kdy zemřel, spoluzaložil také Londýnskou statistickou společnost. Malthus byl také autorem několika esejů, například „An Inquiry into the Nature and Progress of Rent“ z roku 1815 a „Principles of Political Economy“ z roku 1820. Jeho nejslavnější esej z roku 1798 nese název „An Essay on the Principle of Population“ (Esej o principu populace) a je obecně známá jako Malthusova past nebo teorie.
Malthusiánská past/teorie
Malthusiánská past tvrdí, že s nárůstem počtu obyvatel by svět nebyl schopen udržet rostlinnou výrobu, která by uživila stále rostoucí počet obyvatel. Malthusův argument vycházel z teorie, že populace roste způsobem, který předbíhá rozvoj vhodné půdy pro pěstování plodin. Malthusiánská past také uvádí, že přírůstky příjmů na osobu díky pokrokovým technologiím se ztrácejí v důsledku zvýšeného růstu populace. V důsledku toho se Nadace Malthusiánská past zabývá problémy udržitelnosti, k nimž pravděpodobně dojde s nárůstem populace, a nazývá je past udržitelnosti. V Malthusově pasti Malthus také poznamenal, že nárůst počtu obyvatel je nejprve vyvolán přírůstky v produkci potravin. S růstem populace však dochází k překročení hranice, kdy produkce potravin může uživit celou populaci, což vede k nedostatku potravin. Podle Malthuse poté, co nárůst počtu obyvatel překročí zásoby potravin, nastává krize. Tato krize se označuje jako malthusiánská krize, kdy dochází k hladomoru, nemocem a nízké odolnosti vůči nemocem, které zastavují populační růst.
Odůvodnění
Když Malthus žil v 19. století v Anglii, byl svědkem poklesu životní úrovně, protože mezi chudými rostla porodnost. V důsledku toho prosazoval regulaci porodnosti, aby se chudým rodinám nikdy nerodily děti, které by nemohly uživit. Jako příčinu jejich chudoby uváděl také nezodpovědnost ve společnosti nižších vrstev. Malthus se také zasazoval o to, aby lidé uzavírali manželství v pozdějším věku, kdy jsou schopni své rodiny dostatečně zabezpečit. Podle Americké asociace geografů Malthus tento odklad uváděl jako morální zábranu.
Dědictví a kritika
Ekonomové a sociologové kritizovali Malthuse jako pesimistu, který nikdy neuvažoval o tom, že by se lidé mohli přizpůsobit a překonat nedostatek zdrojů i při růstu populace. Tvrdí, že Malthus nepředpokládal, že by technologický pokrok mohl pomoci zvýšit produkci potravin i na malých kouscích půdy. Slavný americký sociolog William Catton mladší poznamenal, že Malthus možná argumentoval proti růstu populace, protože nemohl předvídat, že technologický pokrok způsobí, že ekonomické systémy překročí své produkční schopnosti.
Ve 20. století ekologové ovlivnění Malthusovou teorií poukazovali na to, že Země nemůže uživit velkou lidskou populaci. To znamená, že je třeba dostat růst populace pod kontrolu. Tento názor dal vzniknout neomalthusiánské teorii, kterou zastávali známí lidé jako Paul Ralph Ehrlich, renomovaný biolog, který je autorem knihy „Populační bomba“, bestselleru varujícího před přelidněním.