„Childhood“ je životopisná zmínka o Jacksonových těžkých letech v mládí, například o vztahu s otcem Josephem a o tlaku, který na něj jako na zpěváka skupiny The Jackson 5 vyvíjela světová sláva od tak útlého věku. Jackson a jeho sourozenci byli údajně od mládí otcem fyzicky a psychicky týráni neustálým zkoušením, bičováním a urážlivými nadávkami. Zneužívání, kterého se Jackson v dětství dopouštěl, ho poznamenalo na celý jeho další život. Při jedné hádce – na kterou později vzpomínal Marlon Jackson – držel Joseph Michaela Jacksona za jednu nohu vzhůru nohama a „stále dokola ho mlátil rukou a bil ho do zad a hýždí“. Joseph údajně často podrážel nohy nebo strkal své syny do zdi. Jednou v noci, když Jackson spal, Joseph vlezl oknem do jeho pokoje. V masce z leknutí vešel do pokoje a křičel a řval. Joseph prý chtěl své děti naučit, aby nenechávaly otevřené okno, když jdou spát. Ještě několik let poté trpěl Jackson nočními můrami o tom, že byl unesen ze své ložnice.

Ačkoli se již několik let uvádělo, že Jackson prožil v dětství týrání, poprvé o tom otevřeně promluvil v rozhovoru s Oprah Winfreyovou v roce 1993. Když mluvil o zneužívání v dětství ze strany svého otce, zachmuřil se; prohlásil, že přišel o velkou část svého dětství, a přiznal, že často plakal ze samoty. Ve stejném rozhovoru, když mluvil o svém otci, Jackson řekl: „Byly chvíle, kdy za mnou přišel, bylo mi špatně… Začal jsem odříhávat. Je mi to líto… Prosím, nezlobte se na mě… Ale já ho mám rád“. V dalším Jacksonově významném rozhovoru Living with Michael Jackson (2003) si při vyprávění o zneužívání v dětství zakryl obličej rukou a rozplakal se. Jackson vzpomínal, že Joseph seděl na židli, když skupina zkoušela, a řekl: „Měl v ruce takový pásek. Když jste to neudělali správně, roztrhal vás, pořádně vás dostal. Bylo to zlé. Opravdu zlý.“ Když Jackson v roce 1993 na předávání cen Grammy přebíral cenu Living Legend – předala mu ji Janet Jacksonová -, řekl: „Nečetl jsem všechny věci, které se o mně psaly, nevěděl jsem, že mě svět považuje za tak divného a bizarního. Ale když od pěti let vyrůstáte jako já před zraky 100 milionů lidí, jste automaticky jiný… Moje dětství mi bylo úplně odebráno. Nebyly žádné Vánoce, žádné narozeniny. Nebylo to normální dětství, žádné normální dětské radosti. Ty byly vyměněny za tvrdou práci, boj a bolest a případný materiální a profesní úspěch.“

Oba Jacksonovi rodiče dlouhodobá obvinění ze zneužívání popírají a Katherine přiznává, že ačkoli současné generace považují bičování za týrání dětí, tehdy byly takové kázeňské metody normální. Jackie, Tito, Jermaine a Marlon v rozhovoru rovněž popřeli, že by jejich otec byl týraný, a podle Jermaina je hned po Michaelovi jedním z nejvíce nepochopených lidí.