Karl F. Leinfelder

Skleněné ionomery představují nejnovější třídu látek, které se používají při restaurování zubů.1 Byly představeny téměř před 30 lety2 a jejich role při restaurování zubů se stále rozšiřuje. Ačkoli se běžně používají jako pomocný prostředek ve spojení s kompozitními pryskyřicemi,3 úspěšně fungují také jako lutingový prostředek.4 Kromě toho se tato třída výplňových materiálů rutinně používá při ošetření abraze,5 zejména u stárnoucích pacientů.

Klinický úspěch skloionomerů lze přičíst řadě faktorů. Prvním z nich je schopnost materiálu vázat se na strukturu zubu.6-8 Obecně se uznává, že hlavním mechanismem adheze je iontová vazba. Cement adheruje k apatitové struktuře pomocí vodíkové vazby. Při tvrdnutí cementu jsou však vodíkové vazby nahrazeny kovovými ionty, čímž vzniká kovový iontový můstek. Cement se může také vázat nebo adherovat k dentinálnímu kolagenu prostřednictvím vodíkové a iontové vazby.9 Dalším faktorem je koeficient tepelné roztažnosti (CTE).10 Snad nejdůležitější charakteristikou tohoto konkrétního faktoru je jeho shoda CTE s přirozenou strukturou zubu, zejména dentinu. V důsledku toho se výrazně snižuje možnost vzniku mikroúniku a rozvoje kazu na preparačním rozhraní. Shodnému CTE se přisuzuje také eliminace nebo podstatné snížení pooperační citlivosti. Mnoho klinických lékařů rutinně umisťuje mezi kompozitní výplň a dno preparace nějakou formu skleněného ionomeru jako primární prostředek prevence citlivosti.11

Hojné uvolňování fluoridových iontů ze skleněných ionomerů navíc účinně ničí mikroorganismy spojené s procesem vzniku zubního kazu.12-14 Další základní výhodou skleněných ionomerů je jejich schopnost přenášet fluoridové ionty do přilehlé struktury zubu.15

Skleněné ionomery mohou konečně uspokojivě sloužit jako náhrada dentinu. Tatozvláštní vlastnost je velmi žádoucí ve spojení se současnými koncepty minimálně invazivní stomatologie. Nahrazení defektního dentinu skleněným ionomerem namísto odstranění celé podminované skloviny může v mnoha případech zvýšit životnost ošetření. Největší důraz se v poslední době klade na použití skleněného ionomeru jako alutingového prostředku, a to z mnoha důvodů. Patří mezi ně snadné použití, uvolňování fluoridů a potenciál vazby s výplňovým materiálem a podkladovou strukturou zubu.

Skleněné ionomery jako lutovací prostředek

Fuji Plus™ (GC America, Inc, Alsip, IL) je nový, pryskyřicí vyztužený skloionomerní lutovací prostředek. Práškovou složkou je hlinitokřemičité sklo, zatímco kapalinou je vodný roztok kyseliny polyakrylové, 2-hydroxyethylmetakrylátu (2-HEMA) a kyseliny vinné. Tento skloionomer vyztužený pryskyřicí je určen k finálnímu cementování různých typů výplňových materiálů, včetně kovových, porcelánem tavených a bezkovových korunek, můstků, inlayí a onlayí. Spojuje se chemicky a mechanicky se strukturou zubu a všemi typy jádrových materiálů. Jeho jednoduchá technika umístění umožňuje dosáhnout výrazně vyšší pevnosti vazby než u konvenčních skloionomerních cementů při zachování příznivých vlastností skloionomerů (tj. uvolňování fluoridů, nízká CTE, biokompatibilita s měkkými i tvrdými tkáněmi).

Skloionomerní systém Fuji Plus se doporučuje také pro cementovatelné vyztužené celokeramické korunky, včetně Procera® (Nobel Biocare™ USA, Inc, Yorba Linda, CA) a InCeram (Vident™, americký distributor Vita Zahnfabrik, Brea, CA). Samozřejmě se doporučuje pro cementovatelné kompozitní pryskyřičné výplně, jako je Gradia® (GC America). Fuji Plus lze také použít pro cementaci ortodontických pásek.

Tento modifikovaný přípravek, dříve známý jako Fuji Duet, se doporučuje nejen pro širší použití, ale je méně složitý na použití. Například již není nutný prelutingový kondicionér; jedná se o volitelný krok, pokud je požadována vyšší pevnost vazby ke sklovině. Použití kondicionéru zvyšuje pevnost spoje z 9,5 MPa na 17 MPa. Novější receptura navíc nevyžaduje utěsnění exponovaných okrajů světlem aktivovanou spojovací pryskyřicí.

Receptura Fuji Plus vykazuje pracovní dobu 2 minuty nebo 2,5 minuty v závislosti na technice míchání. Nejkratší pracovní doba 2 minuty se běžně dosahuje při použití kapslového systému. Doba nastavení pro oba způsoby aktivace je 5 minut.

Kromě již popsaných vlastností se přípravek Fuji Plus poměrně snadno používá. V důsledku jeho tekutých vlastností a tloušťky filmu (10 µm) je lépe zajištěno plné usazení výplně nebo protézy na preparaci. Pracovní doba skleněného ionomeru usnadňuje cementování můstků s velkým rozpětím, můstků s více abutmenty a vícedílných náhrad. Použití zapouzdřeného materiálu ve spojení s mechanickým míchacím zařízením navíc zajišťuje optimální mechanické vlastnosti, zkracuje dobu křesla a eliminuje dobu čištění.

Směr cementace

Aplikace kondicionéru Fuji Plus na povrch preparace je volitelná. Připravuje však povrch spojovacího materiálu, výrazně zvyšuje pevnost spoje a snižuje možnost vzniku citlivosti pulpy. Dvacetivteřinová aplikace kondicionéru Fuji Plus odstraní rozmazanou vrstvu jemným leptadlem kyseliny citronové a utěsní dentinální tubuly svou složkou chloridu železitého. Stejný kondicionér lze použít i k ošetření jádra kompozitní pryskyřice.

Naneste namíchaný kondicionér Fuji Plus na vnitřní stranu výplně. Toho by mělo být dosaženo nanesením tenké vrstvy tmelícího prostředku na vnitřní povrch výplně mikrostěrkou. Pracovní doba pro ručně namíchanou směs je 2,5 minuty; pro kapsle 2 minuty.

Přiložte výplň pod mírným tlakem prstu nebo pomocí vhodného subsoniku a rychle odstraňte přebytečný cement, když je gumovitý (přibližně 30 sekund). Stejně jako v případě téměř všech lutingových systémů by měla být oblast udržována v suchu. Chlazení prodlouží pracovní dobu.

Závěr

Kromě rozšířených lutovacích schopností se rozšířilo použití tohoto typu preparátu; a mezi jeho vlastnosti patří následující:

• Velmi malá tloušťka filmu (10 µm)
• Hladký, krémová konzistence
• Zvýšený potenciál usazení korunky
• Kondicionér je volitelný
• Zvýšená pevnost dentinové a sklovinné vazby
• Nový design kapsle je jednodušší na použití
• Snadnější míchání a zavádění
• Prodloužená doba působení
• Ideální doba tuhnutí
• Vysoký obsah fluoridu. uvolňování
• Shodná CTE se strukturou zubu
• Klinicky nerozpustná po vytvrzení
• Iontová vazba ke struktuře zubu a kovům
• Zachovává okrajové těsnění
• Vynikající biokompatibilita

Vývoj skloionomerního systému Fuji Plus představuje pokrok v oblasti pryskyřic-vyztužených skloionomerních materiálů. (Obrázek 1, Obrázek 2, Obrázek 3, Obrázek 4, Obrázek 5, Obrázek 6)

1. Katsuyama S, Ishikawa T, Fujii B. Glass ionomer dental cement. 1993; Ishiyaku Euro America, Inc, St. Louis, Mo.

2. Wilson AD, Kent BE. Nový průsvitný cement pro zubní lékařství. The glass ionomer cement. Br Dent J. 1972;132(4):133-135.

3. McLean JW, Powis DR, Prosser HJ, et al. The use of glass-ionomer cements in bonding composite resins to dentine. Br Dent J. 1985;158(11):410-414.

4. Horn HR. Současný stav dentálních lutingových cementů. NY State Dent J. 1983;49(8)549-551.

5. Brandau HE, Ziemiecki TL, Charbeneau GT. Restoration of cervicical contours on nonprepared teeth using glass ionomer cement: a 4 1/2-year report. J Am Dent Assoc. 1984; 108(5):782-783.

6. Hotz P, McLean JW, Sced I, et al. The bonding of glass ionomer cements to metal and tooth substrates. Br Dent J. 1977; 142(2):41-47.

7. Coury TL, Willer RD, Miranda FJ, et al. Adhesiveness of glass-ionomer cement to enamel and dentin: a laboratory study. Oper Dent. 1982;7(1):2-6.

8. Vougiouklakis G, Smith DC. Lepení výplňových materiálů na zuby. J Dent Res. 1978;57:340.

9. Phillips RW. In: Zlepšování stavu zubů: Skinner’s Science of Dental Materials. 8th ed. 1982; WB Saunders, Philadelphia, Pa; 472.

10. Bullard H, Leinfelder KF, Russell CW. Effect of coefficient of thermal expansion on microleakage [Vliv koeficientu tepelné roztažnosti na mikroúniky]. J Am Dent Assoc. 1988; 116:871-874.

11. Leinfelder KF. Skleněné ionomery: současný klinický vývoj. J Am Dent Assoc. 1993; 124:62-64.

12. Forsten L. Fluoride release from a glass ionomer cement [Uvolňování fluoridu ze skloionomerního cementu]. Scand J Dent Res. 1977; 85(6):503-504.

13. Onose H. Studie antibakteriálních účinků skloionomerního cementu. Biocompat Dent Mater. 1977;20:130.

14. Onose H. Study on the antibacterial effects of the glass ionomer cement [Studie antibakteriálních účinků skloionomerního cementu]. J Conserv Dent. 1977;20(2):406-409.

15. Koulourides T, Keller SE, Manson-Hing L, et al. Enhancement of fluoride effectiveness by experimental cariogenic priming of human enamel. Caries Res. 1980;14(1):32-39.

O autorovi

Karl F. Leinfelder, DDS, MS
Adjunct Professor, Biomaterials Clinical Research
University of North Carolina
Chapel Hill, North Carolina
Professor Emeritus
University of Alabama School of Dentistry
Birmingham, Alabama

.