Gomphotheriidní proboscideans se do Jižní Ameriky dostali jako pozdně kenozoičtí imigranti ze Severní Ameriky. Neshody ohledně taxonomie alfa, datování stáří a fylogenetických vztahů však přinesly tři konkurenční hypotézy o této imigraci: (1) k jediné imigraci gomphotherů došlo brzy po uzavření panamského průlivu před ~3 miliony let; (2) po uzavření průlivu došlo ke dvěma odděleným imigracím gomphotherů; nebo (3) gomphotheres se do Jižní Ameriky dostali dříve, v pozdním miocénu (před 9 miliony let). Kritické přehodnocení alfa taxonomie, datování stáří a fylogenetických vztahů neotropických gomphotherů identifikuje dva platné rody jihoamerických gomphotherů, Cuvieronius a Notiomastodon (= „Haplomastodon“, = „Stegomastodon“ z Jižní Ameriky) a uznává „Amahuacatherium“ jako neplatný rod pravděpodobně založený na exempláři Notiomastodona. Nejstarší dobře datovanou fosilií jihoamerického gomfothéra je Marplatan, ~2,5 mil. let, z Argentiny. Argumenty pro stáří „Amahuacatherium“ starší než 9 mil. let vyvrací biostratigrafie savců a přehodnocení příslušné magnetostratigrafie. Severoamerické Rhynchotherium pochází z Gomphotherium během pozdního hemfilia (~5-6 mil. let) a dalo vzniknout Cuvieronius v Severní Americe koncem blanické doby (~2 mil. let). Notiomastodon se vyvinul z Cuvieronius v Jižní Americe během pleistocénu. Případ blízkého příbuzenského vztahu mezi neotropickými gomphotheres a Sinomastodon z Číny je zamítnut. Střední Amerika nebyla centrem evoluce endemických gomfothér a fungovala pouze jako cesta pro imigraci gomfothér ze severu na jih: Gomphotherium do Střední Ameriky během miocénu, Cuvieronius do Střední Ameriky v raném pleistocénu a dále do Jižní Ameriky. Po uzavření panamského průlivu se Cuvieronius přistěhoval do Jižní Ameriky, kde dal v době středního pleistocénu vzniknout Notiomastodonu. Jihoamerická historie gomphotheres byla tedy skromnou evoluční diverzifikací z jediné pliopleistocenní imigrace.