Ti z vás, kteří sledují Bloody Disgusting po většinu desetiletí, vědí, že mému seznamu vždy dominují nezávislé/festivalové snímky, což dost vypovídá o úrodě filmů promítaných během roku. Z mého pohledu se nezávislí filmaři vyznačují vášní, intenzitou a tím, že nemají žádné zábrany; (obecně) nemají žádná pravidla a nikdo jim neleze přes rameno a neříká jim, co mají dělat. Výsledek je ohromující ve srovnání s průměrnými, nevýraznými, bezejmennými a bezduchými žánrovými snímky vydávanými studii. (Poznámka: některé z níže uvedených filmů jsou uvedeny jako vydané velkým studiem, ačkoli ve skutečnosti je zmíněné studio získalo na filmovém festivalu pro uvedení v roce 2012.)

A když už mluvíme o velkých studiích, existuje několik, které skutečně prolomily bariéru a vyrazily mi dech; takový je případ Twentieth Century Fox, který se do mého seznamu top 10 dostal snad poprvé, no, vůbec.

Nejvýraznější zvláštností je přesto zařazení jak přímého vydání na disk, tak televizního seriálu, což je také pravděpodobně poprvé po letech, kdy se některý z nich dostal do mého seznamu.

Odbočím… dost žertování, níže najdete žebříček nejlepších hororů roku 2011.

Je trochu škoda, že tahle norská klasika byla během svého vydání tak trochu ignorována. Nízkorozpočtový creature feature měl obrovský rozsah a vyznačoval se brilantním CGI. Příběh byl sice trochu slabší, ale výplata byla obrovská. Tato brzy kultovní klasika měla lehký nádech Jurského parku.

Fanoušci hororu půjdou do kina s očekáváním, že uvidí další krvavou lázeň od francouzského filmařského dua Julien Maury a Alexandre Bustillo, a nakonec jim to zkazí zážitek. Livid je skutečně brilantní film, který je surrealistický a odvážný zároveň. Představte si, že se pokusíte přenést svou nesrozumitelnou noční můru na papír a pak ji převedete na velké plátno. Tihle hoši to zvládli divokým způsobem, který si jistě získá větší uznání, jakmile se gorehoundi smíří s tím, že to není to, co očekávali…

Je pro mě netradiční umístit do své top 10 titul přímo pro domácí video, hlavně proto, že většina z nich prostě není dobrá. Mám tušení, že právě tento výběr vyvolá nejvíce nenávistných reakcí, ale já této produkci Hammer Films plně věřím v nadpozemský creepfest, z něhož mi běhal milionkrát mráz po zádech. Velmi se podobá filmu Pet Sematary s nádechem Wicker Mana. Není to žádný velkofilm, ale je to silný, svěží produkt od klasické hororové produkční společnosti. Zaslouží si více pozornosti, než se mu dostalo.

Ačkoli herecké výkony byly podprůměrné a objevilo se několik sporných kýčovitých momentů, Final Destination 5 je dokonalým zakončením série. Od ohromujícího využití 3D až po vynikající sekvence smrti mělo toto masivní pokračování/prequel vážný dopad, když bylo k vidění na velkém plátně. Konečným výsledkem byla „událostní“ atmosféra. Bude zajímavé sledovat, jestli obstojí i na domácím videu.

Ještě nikdy se mi nestalo, že by mě pokračování svého předchůdce tolik štvalo. Byl jsem fanouškem PA2, dokud mi PA3 nevyrazil dech, opravdu děsivý film napěchovaný až po okraj lekačkami a strachy. Takhle by mělo vypadat pokračování, které desetkrát zvedá laťku a přináší jedinečný náboj, který vylepšuje mytologii. Epická výhra pro Paramount. Dokážou v tom pokračovat?

Mám rád filmy, které mi rezonují hluboko v duši ještě několik dní poté. Takový je i případ španělského thrilleru Pedra Almodóvara Kůže, ve které žiji, skutečně zvráceného a dementního thrilleru o pomstě, který je spíš krásný než nechutný. Ačkoli jeho záměry jsou zlovolné a kruté, ve výsledku jde spíše o poetický horor, který je jedinečný sám o sobě.

Jedná se o hororový produkt, film o nákaze, která vyhubí lidstvo a umožní řádění opic, které ovládnou svět. Dost blízko. Každopádně společnost Fox není známá „kvalitní“ filmovou tvorbou, přesto se jí podařilo vytáhnout letní blockbuster hodný oscarové pozornosti. Nejenže film zabíjí hlavolam CGI „mrtvých očí“, ale také přináší několik neuvěřitelných hereckých výkonů. Opice jsou intenzivně poutavé a zaslouží si být postaveny před onu sbírku Planety opic. Teď jen kdyby vynalezli stroj, který by mi vymazal z paměti restart Tima Burtona…

Když jsem viděl tento britský milostný dopis Amblinu 80. let, nemohl jsem si pomoct, ale cítil jsem se podvedený, protože byl neuvěřitelně přehypovaný – a tím myslím, hodně, hodně, hodně přehypovaný. Ale na druhou stranu je na mém žebříčku nejlepších filmů roku na 3. místě, což mě nutí přemýšlet, jestli si tu otravnou pozornost skutečně zasloužil? Myslím, že odpověď je odvážné „ano“. Sci-fi horor Joea Cornishe je nádherně natočený, rozsah je obrovský a práce se SFX je jako z jiného světa. Děti jsou skvěle obsazené, sympatické a dobře propracované, což dodává nový rozměr tomu, jak skvělý film to je. Navíc je film nabitý úžasnými akčními sekvencemi. ATB je ten nadčasový film, který si s hrdostí strčíte na poličku a podělíte se o něj v podstatě s kýmkoli.

V očividném případě střetu zájmů jsou režisér Adam Wingard a scenárista Simon Barrett moji dobří přátelé, protože jsem se podílel na produkci jejich filmu A Horrible Way to Die a oni s námi pracovali na našem snímku V/H/S ze Sundance. I v zájmu úplného odhalení jsem pevně přesvědčen, že You’re Next může být další velkou věcí, další Saw, další Paranormal Activity. Je to „párty film“, na který to prostě chcete rozjet s partou přátel. Ještě nikdy jsem neviděl, že by se diváci rozjeli tak jako v Torontu.

Pravděpodobně nejtišší a nejjemnější ze všech filmů tohoto rozdělení je Seznam zabijáků Bena Wheatleyho, který přímo šokuje. Film pomalu graduje do výbušného finále, které mě postavilo na nohy a donutilo křičet „OMFG!“.

Po více než katastrofální premiérové sezóně se „American Horror Story“ stanice FX rychle vystupňoval v nejfenomenálnější televizní seriál posledních desetiletí. Seriál se samostatným dějem v jedné sezóně si vypůjčil motivy z Beetlejuice a vytvořil tolik pravidel, že se vám z toho zatočí hlava. Skutečnost, že scénáristé dokázali udržet pravidla na uzdě a vše ukotvit v realitě, je více než ohromující. Použití samostatného sezónního oblouku navíc umožnilo scenáristickému týmu napěchovat každou epizodu dostatkem OMFG momentů, které se obvykle vyskytují v jedné sezóně. Stručně řečeno, každá sezóna je jako celý seriál. Pro jednou je to seriál, který stojí za to vlastnit…

Čestné uznání: Všichni oslavovali Drive Angry 3D Patricka Lussiera a Todda Farmera, jako by to byly nejlepší filmy všech dob. Faktem je, že ve filmu není dost jízdy ani akce (proto není na mém seznamu „best of“). Ale je to docela radikální film nabitý šílenostmi – natolik, že byste ho mohli považovat za kultovní klasiku. Finále Vřískotu 4 zanechalo v lidech nepříjemnou pachuť. Bohužel proto, že do té doby je čtvrtý příspěvek Wese Cravena zábavnou poctou 90. letům. Vymažte idiotský konec a několik scén, které se dotýkají území Scary Movie, a Vřískot 4 je zábavným přírůstkem do sbírky. Dalším nedokonalým žánrovým snímkem, který jsem si zamiloval, byl Super 8, který by se pravděpodobně obešel bez mimozemšťana. Film o skupině dětí, které natáčejí zombie film? Kdo by to nechtěl vidět! Řekli nám, že Guillermo del Toro režíroval velkou část remaku Nebojte se tmy, a je to na něm vidět. Strašidelný creature feature je plný dějových děr, ale to mu nebrání v tom, aby byl brutální a strašidelnou jízdou. Film, který většina z vás neuvidí, dokud nebude vyhozen na video, je Detention, žánrový mash-up napěchovaný tolika podivnostmi, že se vám z něj buď bude chtít zvracet, nebo se vám z něj zatočí hlava.