Potřebujete zlepšit náladu? Vyzkoušejte jeden z těchto zlepšováků, které vám dodají energii do nového dne:
Jděte ven:
Je zde více faktorů – vitamín D, čerstvý vzduch, sluneční světlo, cvičení – ale podstatné je, že když trávíte více času venku, jste šťastnější. Pouhých 20 minut denně venku přináší řadu výhod; od zlepšení nálady až po zlepšení pracovní paměti. Když se hýbete, cítíte se lépe (je pravděpodobnější, že budeme cvičit venku, a ne sedět u stolu, jak to často děláme, uvnitř), a doplnění denní dávky D je také dobré.
Ale poněkud záhadným faktem zůstává, že bez ohledu na to, jak se různé studie snažily izolovat jedinou věc, díky níž je pobyt venku tak prospěšný, nelze to shrnout pouze do „slunce“ nebo „čerstvého vzduchu“ nebo „pohybu“. Je to všechno, co máte venku, dohromady. Jsme uzpůsobeni k životu v přírodě, bez ohledu na to, co se nám snaží namluvit naše nablýskaná elektronika. Čas strávený venku = šťastnější člověk, tečka.
Zkuste něco nového: Kdo se stále učí novým věcem, je šťastnější než ten, kdo to nedělá. Vědci již dlouho dokazují, jak nové zkušenosti pomáhají zdokonalovat vše od našich motorických schopností až po paměť, ale ukazuje se, že lidé, kteří se pravidelně učí novým věcem, jsou také prostě šťastnější než ti, kteří se jim nevěnují. Možná je to tím, že ti z nás, kteří hledají útěchu a útočiště v tom, co už znají, se potýkají se strachem; možná je to prostě tím, že pokračovat v učení se novým věcem je to, k čemu je náš mozek předurčen. Většina z nás ví, že uplatnění našich talentů – ať už jsou jakékoliv – je skvělým způsobem, jak se cítit kompetentní a šťastnější, ale podobný účinek má i rozvětvování a učení se.
Gandhi slavně řekl: „Žij tak, jako bys měl zítra zemřít. Učte se, jako byste měli žít věčně.“ Decartes možná řekl: „Myslím, tedy jsem,“ ale Gándhí byl pravděpodobně šťastnější a jeho verze by nejspíš zněla: „Učím se, tedy jsem.“
Dole nahoře: Ukazuje se, že sklenička nebo dvě nás opravdu dělají šťastnějšími.
Věřte tomu nebo ne, ale je vědecky prokázáno, že umírnění pijáci jsou šťastnější než abstinenti nebo ti, kteří to s pitím přehánějí. Při vědeckém zkoumání se ukázalo, že lidé, kteří si pravidelně dopřávají jeden nebo dva nápoje, jsou uvolněnější a šťastnější než ti, kteří abstinují. Míra depresí je u těchto umírněných pijáků nejnižší (ve srovnání s jejich kolegy, kteří nepijí nebo pijí hodně). A přestože existuje vyčerpávající množství varovných studií, které mají ukázat, jak nadměrné užívání alkoholu zhoršuje mozkové funkce po celou dobu od paměti až po reakční dobu, věděli jste, že krátkodobá paměť schopnosti řešit problémy prokazatelně posiluje sklenička nebo dvě? Jak se zdá, dobré věci si opravdu můžete dopřát příliš mnoho, takže zůstaňte střídmí… ale užijte si svůj koktejl a jeho blahodárné účinky.
Dělejte méně:
Existuje rozdíl mezi naléhavým a důležitým; v naší kultuře „busy busy busy“ ho však máme tendenci ztrácet ze zřetele. Být příliš zaneprázdněný se v naší společnosti jaksi stalo symbolem statusu. Pokud nejste zaneprázdnění, musíte být líní… ale to vůbec není pravda. Můžete být zaneprázdnění a přitom se naučit, jak si udělat čas na věci, na kterých záleží, zapracovat pravidelné přestávky i do hektického rozvrhu a obecně se snažit zkoumat své časové závazky kritickým pohledem. Je v pořádku nedělat všechno! Ve skutečnosti je méně práce dokonalým způsobem, jak zajistit, abyste věci, které děláte, dělali nejen radostněji, ale i lépe.
Získejte modrou barvu: Je zvláštní, že říkáme, že někdo, kdo je smutný, se „cítí modře“, protože věda dokazuje, že modrá barva nás ve skutečnosti uklidňuje a činí šťastnějšími. Proto si doma vymalujte modrou zeď, oblečte si něco modrého nebo si kupte tu roztomilou modrou kabelku, na kterou jste nepřestali myslet od chvíle, kdy jste ji viděli v obchodě. (Pokud se vám podaří vyrazit na pláž a pozorovat vlny nebo se chvíli dívat na krásnou oblohu bez mráčku, tím lépe!) Modrá barva nás uvolňuje a může dokonce zbystřit naši mysl (což dává smysl, když si uvědomíme, že uvolněný a spokojený mozek může pracovat naplno). Cítit se modře teď zní docela dobře.