„Ve většině studií jsou však testy pozornosti a paměti zadávány matkám velmi brzy po porodu,“ uvedla Valerie Tucker Millerová, doktorandka na katedře antropologie Purdue University. Millerová studuje vliv mateřství na pozornost, paměť a další psychologické procesy.
„S tím je několik problémů,“ dodala. „Když se vám narodí první dítě, dochází ke kaskádě hormonů a nedostatku spánku, které mohou ovlivňovat pozornost a paměťové procesy v mozku.“
V nové studii testující výskyt „mozku maminky“ použila Millerová revidovanou verzi testu sítě pozornosti (ANT), nazvanou ANT-R, k porovnání reakčních časů u 60 matek, z nichž všechny byly nejméně rok po porodu, a 70 nemaminek. Výsledky, zveřejněné online v časopise Current Psychology, ukazují, že matky si vedly stejně dobře nebo lépe ve srovnání se ženami, které nikdy nebyly těhotné ani neměly děti.
„Pro tuto konkrétní studii jsme nabírali maminky, které byly po onom prvním roce po porodu, protože jsme chtěli zjistit dlouhodobé účinky mateřství,“ řekla Millerová. „Celkově se pozornost maminek výrazně nelišila od pozornosti nemaminek, takže jsme nenašli důkazy, které by podporovaly ‚mozek maminky‘, jak ho chápe naše kultura. Je možné, že mateřství souvisí spíše se zlepšenou než sníženou pozorností.“
Spoluautorka Amanda Veileová, odborná asistentka antropologie na Purdue, uvedla, že tato studie se smíšenou metodou je možná první, která zkoumá dlouhodobé účinky biologického mateřství na fungování sítě pozornosti v reálném životě. Spoluautorkou je také Lisa A. VanWormer, absolventka Purdue University a hostující docentka psychologie na St. Norbert College.
Výzkumníci použili sedmibodovou škálu k měření odpovědí účastníků na anketní otázky typu: „Jak ospalý se cítíte?“ a „Jaká je podle vás vaše pozornost?“. Podle Veileové vnímaná funkčnost pozornosti žen silně souvisela s jejich testovanými výsledky pozornosti, a to bez ohledu na stav mateřství.
„To znamená, že ženy mají přesné povědomí o svém kognitivním stavu a že jejich obavy týkající se vnímané funkčnosti pozornosti by měly být brány vážně,“ uvedla. „Domníváme se také, že „mozek maminky“ může být kulturně podmíněný fenomén a že matky se budou cítit nejvíce roztěkané a zapomnětlivé, když se budou cítit vystresované, přetížené a bez podpory. Bohužel se tak cítí mnoho amerických maminek, zejména nyní uprostřed ekonomické a politické nestability a pandemie.“
Při počítačovém testu bliká po dobu 100 milisekund nápovědní pole na jednom ze dvou možných míst, kde se na obrazovce objeví cílový obrázek. Poté na obrazovce po dobu 500 milisekund bliká obrázek pěti šipek, z nichž každá směřuje vlevo nebo vpravo shodným nebo protichůdným směrem. Účastníci jsou poté požádáni, aby stiskli tlačítko, které odpovídá směru pouze prostřední šipky.
Miller uvedl, že test měří dobu odezvy a poskytuje skóre pro tři hlavní sítě pozornosti: Síť upozornění pomáhá mozku připravit se na příchozí podněty, síť orientace zaměřuje pozornost mozku na něco nového a síť výkonné kontroly pomáhá řešit protichůdné informace.
Matky ve studii byly v průměru o 10 let starší než nematky. I po kontrole věku však vědci zjistili, že matky měly ve srovnání s nematkami podobnou pozornost zaměřenou na upozornění a orientaci a lepší pozornost zaměřenou na výkonnou kontrolu.
„Maminky nebyly tolik rozptylovány těmito vnějšími, nekongruentními předměty,“ řekl Miller. „Dává smysl, že maminky, které přivedly na svět děti, mají více podnětů, které je třeba zpracovat, aby udržely při životě sebe i ostatní lidi a pak pokračovaly ve všech dalších úkolech, které byly nutné před dětmi.“
Zvýšená pozornost není vždy dobrá věc. Mohla by se zesílit s pocity stresu a izolace, které zažívá mnoho amerických maminek, což u nich vyvolává úzkost, řekla Veileová.
„Plánujeme provést mezikulturní výzkum, abychom dále prozkoumali, jak narativy o mateřství a sociální podpora souvisejí s testovanou pozorností a pohodou matek po celém světě,“ řekla.
Výzkum byl podpořen College of Liberal Arts na Purdue a College of Liberal Arts and Sciences na University of Florida.