Dánsko tento týden spustilo poplašné zvony oznámením, že vybíjí celé stádo norků – největší na světě – aby zastavilo šíření viru SARS-CoV-2 u tohoto ceněného kožešinového druhu kvůli potenciálně nebezpečným mutacím.

Mezidruhové skoky virů vědce znervózňují – stejně jako náznaky potenciálně významných mutací, které z těchto skoků vyplývají. V tomto případě dánské úřady tvrdí, že zjistily některé genetické změny, které by mohly ohrozit účinnost vakcín proti viru Covid-19, které jsou v současné době ve vývoji.

Je však tento nejnovější zvrat v sáze o viru Covid-19 důvodem k hlubokému znepokojení? Několik odborníků, které STAT oslovil, naznačilo, že odpověď na tuto otázku pravděpodobně není.

reklama

„Zasáhlo to všechna děsivá tlačítka,“ poznamenal Carl Bergstrom, evoluční biolog z Washingtonské univerzity. Bergstrom a další však tvrdili, že ačkoli záliba viru v infikování norků snese srovnání, není pravděpodobné, že by vedla ke vzniku kmene noční můry, který by byl při infikování lidí účinnější než současný lidský virus.

„Nevěřím, že kmen, který se přizpůsobí norkům, představuje vyšší riziko pro lidi,“ řekl Francois Balloux, ředitel Genetického institutu University College London.

reklama

„Nikdy nemůžeme nic vyloučit, ale v zásadě by to tak být nemělo. Rozhodně by to nemělo zvýšit přenos. Nevidím žádný dobrý důvod, proč by to mělo způsobit, že se virus stane závažnějším,“ řekl.“

Podívejme se, co je o dánské situaci známo, proč mezidruhové skoky vědce znervózňují, zda mutace pravděpodobně ovlivní účinnost vakcíny a proč Balloux považuje tuto situaci za „fantasticky zajímavou“.“

Co se děje ve státě Dánsko?

Dánsko je největším producentem norků na světě – podle některých odhadů 40 %.

Naneštěstí jsou norci náchylní k viru SARS-2. Tato skutečnost vyšla najevo v dubnu, kdy Nizozemsko ohlásilo výskyt nákazy na tamních norkových farmách. Nakažení lidé, kteří na farmách pracují, přenášejí virus na norky v zajetí, kteří jsou umístěni v těsných prostorách ideálních pro rychlý přenos z norka na norka.

Norek občas nakazí i člověka – tento jev byl zaznamenán v Nizozemsku i v Dánsku. Dánské ministerstvo životního prostředí a potravinářství ve svém prohlášení uvedlo, že země vybije celé své stádo – podle odhadů asi 17 milionů zvířat – poté, co zjistila mutace virů z norků, které podle ní umožňují těmto virům vyhnout se imunitní ochraně vytvářené vakcínami Covid-19.

Proč si myslí, že by se zmutované viry vyhnuly vakcínám?“

Expertům mimo zemi není jasné, na čem je toto tvrzení založeno. Byly sice zveřejněny některé informace o zaznamenaných mutacích, ale zatím to nestačí na podporu tak odvážného tvrzení, uvedl Marion Koopmans, vedoucí virologie v Erasmus Medical Center v nizozemském Rotterdamu, kde bylo provedeno mnoho analýz virů z nizozemských ohnisek norčí nákazy.

„To je velmi závažné tvrzení,“ řekl Koopmans. „Neočekávala bych, že jediná mutace bude mít tak dramatický vliv.“

Mimořádní odborníci neměli k dispozici data z genetického sekvenování, která by mohli prostudovat, řekla Emma Hodcroftová, molekulární epidemioložka z Institutu sociální a preventivní medicíny ve švýcarském Bernu. Dánsko však ve čtvrtek vložilo 500 genetických sekvencí do databází přístupných vědcům z celého světa a očekává se, že v následujících dnech přidá stovky dalších.

Experti budou v těchto sekvencích pátrat po tom, co viděli Dánové, a pokusí se určit, jaký dopad mohou mít tyto mutace, pokud viry, které je obsahují, nakazí lidi.

Prozatím však Hodcroftová souhlasí s Koopmansem. „Téměř nikdy to není tak jednoduchý příběh, že stačí jedna mutace a všechny vaše vakcíny přestanou fungovat.“

Upřímně řečeno, více než samotná zjištění ji znepokojuje způsob, jakým bylo oznámení zpracováno. „Staví to vědce a veřejnost do opravdu obtížné pozice, když se objevují takováto prohlášení, pro která máme jen velmi málo informací nebo souvislostí,“ řekla Hodcroftová. „Tyto věci nejsou v podstatě nikdy černobílé.“

Co je vlastně na skocích mezi druhy tak zvláštního? Jeden takový případ je koneckonců příčinou pandemie Covid-19.

Viry, které obvykle infikují jeden druh zvířat – jako příklad uveďme netopýry – a které se dostanou do jiného druhu, mohou u nového druhu vyvolat závažné onemocnění, pokud se virus dokáže účinně přenášet. Viry mohou v novém druhu zakořenit – stát se endemickými.

Předpokládá se například, že čtyři koronaviry – bratranci SARS-2 -, které způsobují běžné nachlazení, se někdy v minulosti přenesly z jiných druhů na člověka. K přelévání chřipkových virů – z drůbeže nebo z prasat – čas od času dochází. Pandemie H1N1 v roce 2009 byla spuštěna, když virus chřipky, který koloval u prasat, začal infikovat lidi.

Po letech vyrovnávání se s přeléváním virů, jako jsou epidemie eboly, pandemie chřipky plus dřívější skoky koronavirů, jako byla epidemie SARS v roce 2003, jsou lidé připraveni se těchto událostí obávat, řekl Bergstrom.

Ale toto je jiná situace, řekl. Nejedná se o lidem neznámý virus, který přeskočil z některého živočišného druhu. V tomto případě jde o virus, který se již přizpůsobil šíření mezi lidmi, přeskočil na norky a nyní příležitostně přeskakuje zpět.

Bergstrom si myslí, že je od dánské vlády rozumné stádo norků vybít. Není si však jistý, že změny, které u norků nastaly, pravděpodobně zhorší stav viru u lidí.

„Jsme zvyklí se bát před pandemií, když se něco ze vzdáleného druhu dostane do druhu bližšího. A naše intuice není zcela správná pro to, co se stane uprostřed pandemie, když se něco od nás dostane do vzdáleného druhu a pak se vrátí zpět,“ řekl.

Balloux a další naznačili, že změny pozorované u virů norků mohou být známkou adaptace viru na infikování norků – což by mohlo způsobit, že viry budou časem méně účinné u lidí.

Dá se zachytit přelévání v reálném čase?

Balloux označuje riziko, které přelévání představuje pro lidi, za „opravdu, opravdu malé“.

Řekl však, že je výjimečné skutečně zachytit v reálném čase, co se stane, když dojde k přelévání, a zmapovat genetické změny od samého počátku.

Obvykle, když k takovým událostem dojde, lidé poznají, co se děje, až když se virus přizpůsobí šíření u lidí. Například rané změny, díky nimž byl SARS-2 schopen přenosu z dosud neznámého zvířecího druhu na lidi, nebyly nikdy pozorovány.

„Je to zcela výjimečné,“ řekl Balloux. „Vždycky máme zpoždění.“

Dřívější verze tohoto článku uváděla, že Dánsko produkuje 28 % světových zásob norků. Ve skutečnosti se odhady liší.