1 F ive-Volume Set: 1848 stran
2 Nakladatel: Vydavatel: SAGE Publications (6. června 2012)
3 Jazyk: angličtina:
4 ISBN-10: 0857023349
5 ISBN-13: Tento pětisvazkový komplet je působivou sbírkou 57 přetištěných časopiseckých článkůa kapitol z knih, které utvářely nebo by měly utvářet vývoj vědeckého myšlení o institucionální perspektivě v organizačních studiích: 978-0857023346
6.Vzhledem k bohatství a rozmanitosti konceptuálních a empirických prací, které by se potenciálně mohly vejít do stanu organizačního institucionalismu, není výběr článků pro takovou sbírku snadným úkolem. Některé z nich, jako napříkladseminární práce Meyera a Rowana, DiMaggia a Powella, Lynne Zuckerové aDicka Scotta, nejsou žádnou jasnou volbou. Výběr jiných prací je náročnějšívzhledem k nárůstu vynikajících institucionálních prací z 90. let 20. století spolu s rozostřením stanu, kdy se koncepty z různých proudů organizační vědy roztahovaly, vypůjčovaly a mísily.
7 Editoři odvedli obdivuhodnou práci, aby se s touto výzvou vyrovnali vymezením svého zaměření a kritérií pro zařazení. Sborník se zaměřuje na to, jak institucionální kontext ovlivňuje „chování organizací a jak organizace ovlivňují institucionální vývoj“ (s. xviii). Editoři v úvodu uvádějí, že je zajímá institucionální perspektiva a „záměrně ji nenazývají teorií“ (s. xvii). Kritériem pro zařazení článku byl počet citací, citační trajektorie a reprezentativnost vzorců vývoje organizačního institucionalismu jako oblasti vědeckého zkoumání. Editoři připouštějí použití větší subjektivity u prací publikovaných po roce 2005, které mají kratší citační historii. Nicméně editoři jsou také autory některých z nejvlivnějších prací v oblasti organizačního institucionalismu za poslední dvě desetiletí na základě citací a ocenění za nejlepší práci. Jejich kombinovaná odbornost dodává důvěryhodnost jejich tvrzení, že jejich výběr „poskytuje vzrušující a vznikající „nové směry“ institucionální vědy“ (s. xviii).
8 Obsah sborníku je uspořádán do pěti svazků, které sledují vývoj myšlení o vztazích mezi organizacemi a institucemi a které seskupují vlivné práce do hlavních oblastí koncepčních důrazů. Svazek I zahrnuje počátky a následné rozpracování institucionální perspektivy. Spojuje čtyři zásadní práce – racionální mýty (Meyer & Rowan, 1977), izomorfismus v organizačních polích(DiMaggio & Powell, 1983), kulturní perzistenci (Zucker, 1977) a společenské sektory (Scott & Meyer, 1992) – s osmi články, které následně rozpracovávají prvky organizačního institucionalismu. K těmto rozpracováním patříScottův (1987) článek v Administrative Science Quarterly o dospívání institucionální teorie, DiMaggiův a Powellův (1991) úvod k jejich editované knize New Institutionalism in Organizational Analysis a Oliverův (1991) článek v Academy of Management Review o strategických reakcích na institucionální analýzu.
9 Svazek II sdružuje dvě témata, která jsou již dlouho předmětem zájmu institucionálních vědců: legitimitu (čtyři příspěvky) a otázky izomorfismu a difúze (11 příspěvků). Není překvapením, že oddíl legitimity otevírá klasická práce Suchmana (1995) vymezující strategické a institucionální formy legitimity a zahrnuje koncepční práci Aldricha a Fiola (1994) o vlivu legitimity na podnikatele v nových odvětvích. Sekce izomorfismus a difúze ukazuje rozšíření vědeckého uvažování o tom, jak se struktury, praktiky a myšlenky šíří a putují do nových organizačních prostředí, a to prostřednictvím skvělé směsice příspěvků autorů, jako jsou Pam Tolbertová, Gerry Davis, James Westphal, Frank Dobbin, Lauren Edelmanová a DavidStrang, a skandinávských institucionalistů Barbary Czarniawské a BernwardaJoergese.
10 Svazky III a IV představují rozvíjející se oblasti výzkumu logiky a jazyka (šest příspěvků) a institucionálního podnikání a změny (čtyři příspěvky ve svazku III a devět příspěvků ve svazku IV). Tyto svazky kombinujístěžejní práce, které daly vzniknout novým úvahám o institucionálních logikách hnízdících na různých úrovních společnosti, oboru a organizace (Friedland & Alford, 1991) astrukturace jako spojení mezi jednáním, diskurzem a institucemi (Barley &Tolbert, 1997; Phillips, Lawrence & Hardy, 2004), s bohatou empirickou dokumentací institucionálních změn v tak rozmanitých prostředích, jako je účetnictví, vysokoškolskévydavatelství, propagace AIDS, rozhlasové vysílání, umělecká muzea a francouzskákuzína.
11 Svazek V uzavírají úvahy a komentáře JohnaMeyera, Dicka Scotta a Arta Stinchcomba, po nichž následuje oddíl nazvaný „Nové směry?“, přičemž otazník signalizuje subjektivitu výběru editorů. Osm příspěvků nabízí několik cest, kterými by se nové směry v organizačním institucionalismu mohly ubírat: institucionální práce, praktické perspektivy, mikrozáklady institucionálních procesů, reakce na vícenásobné institucionální požadavky a geografické komunity jako jednotky analýzy. I když by se dalo polemizovat o některých konkrétních vybraných pracích, zdá se, že obecné cesty, které tyto práce nastiňují, jsou rozumným směrem pro budoucí výzkum.
12 Celkově lze říci, že toto pětisvazkové dílo bude cenným doplňkem univerzitních knihoven jako zdroj informací jak pro doktorandy sociologie, tak pro studenty managementu a organizačních studií a pro vědce, kteří chtějí mít na jednom místě přístup ke klíčovým knižním kapitolám a časopiseckým článkům na téma organizačního institucionalismu.Ačkoli cena může institucionálním vědcům zabránit v zakoupení sbírky pro jejich soukromé knihovny, stojí za zmínku, že pětisvazkový soubor nabízí více než jen pohodlnou zásobárnu článků reprodukovaných přesně tak, jak byly poprvé publikovány.Jako celek představuje sbírka vlivné myšlení publikované v různých časových okamžicích vývoje organizačního institucionalismu jako oblasti vědeckého zkoumání. Sbírka tak nabízí důležitý vhled do sociální konstrukce institucionálních přístupů ke studiu organizací.