Po smrti Jurije Andropova o čtyři dny dříve se Konstantin Černěnko ujímá funkce generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu, tedy vládnoucí funkce v Sovětském svazu. Černěnko byl posledním z ruských komunistických „zastánců tvrdé linie“ před nástupem reformního Michaila Gorbačova k moci v roce 1985.

Předtím, než se stal generálním tajemníkem, byl Černěnko mimo Sovětský svaz málo známý. Narodil se v roce 1911 a v komunistických organizacích v Rusku začal působit koncem dvacátých let. V roce 1931 formálně vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Stal se jakýmsi odborníkem v oblasti propagandy a ve čtyřicátých letech zastával několik nižších funkcí ve vládě. Jeho osud se dramaticky změnil poté, co se v 50. letech seznámil s Leonidem Brežněvem. Brežněv vzal Černěnka pod svá křídla, a jak Brežněv v padesátých a šedesátých letech stoupal ve stranické hierarchii, Černěnko stoupal do vyšších pater sovětské byrokracie. V roce 1964 se Brežněv stal generálním tajemníkem a tuto funkci vykonával až do své smrti v roce 1982. Černěnko se zdál být přirozenou volbou pro nástupce svého bývalého mentora, ale reformisté v sovětské vládě se místo toho obrátili na Andropova. Když Andropov onemocněl a o pouhých 15 měsíců později zemřel, Černěnkovi příznivci reformisty přehlasovali a on převzal funkci generálního tajemníka.

Černěnkova krátká vláda se vyznačovala návratem k tvrdé politice Brežněva. Ustoupil od podpory několika ekonomických a politických reforem zavedených Andropovem. Ruská zahraniční politika nabyla tvrdšího tónu a Sověti se odvděčili za americký bojkot olympijských her konaných v Moskvě v roce 1980 tím, že se odmítli zúčastnit letních her v Los Angeles v roce 1984. Zhoršující se zdravotní stav v posledních měsících jeho vlády však nedovolil Černěnkovi udělat větší dojem ani na domácí, ani na mezinárodní scéně. Když 10. března 1985 zemřel, ujal se moci Michail Gorbačov, který zahájil svůj program dramatických ekonomických reforem a snahu o zlepšení vztahů se Spojenými státy, což nakonec vedlo k rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

VÍCE ČTĚTE ZDE: Rozpad Sovětského svazu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.