Metformin pomohl udržet dlouhodobý úbytek hmotnosti u osob s rizikem diabetu 2. typu, zjistila post-hoc analýza studie DPP (Diabetes Prevention Program).

U účastníků, kteří po roce trvání studie zhubli o 5 % své tělesné hmotnosti, byl průměrný úbytek hmotnosti od 6 do 15 let 6 %.2 % méně ve skupině s metforminem oproti 2,8 % ve skupině s placebem a 3,7 % ve skupině, která dostávala program diety a cvičení, uvedl doktor Kishore M. Gadde z Pennington Biomedical Research Center na Louisiana State University v Baton Rouge a jeho kolegové.

Celkově však 62,6 % pacientů, kteří podstoupili intenzivní intervenci životního stylu (ILS), ztratilo po jednom roce alespoň 5 % své tělesné hmotnosti ve srovnání s 13,4 % pacientů užívajících placebo a 28,5 % pacientů užívajících metformin, napsali v časopise Annals of Internal Medicine.

Ačkoli je znám přínos metforminu na hladinu glukózy v krvi a citlivost na inzulin, přínos metforminu na snížení hmotnosti není tak dobře znám, vysvětlila Gaddeho skupina.

„Není známo, že by metformin významně měnil energetický výdej,“ napsali a dodali, že některé studie prokázaly snížení chuti k jídlu a příjmu potravy při užívání metforminu. „Je dobře známo, že lidské tělo se na úbytek hmotnosti adaptuje kompenzačními neuronálními, hormonálními a metabolickými změnami, které podporují opětovné získání hmotnosti. Je třeba dále zkoumat, zda metformin působí proti některým z těchto kompenzačních změn.“

Některé faktory se ukázaly být nezávislými prediktory dlouhodobého udržení poklesu hmotnosti u pacientů užívajících metformin po 5 letech, 10 letech, 15 letech, resp. celkově (P<0,001 pro všechny):

• Vyšší věk na počátku léčby: OR 1,74, OR 2,25, OR 2,37, OR 1,74
• Větší úbytek hmotnosti po 1 roce (na 5 % úbytku): OR 2,08, OR 1,97, OR 1,14, OR 1,70
• Aktivní užívání metforminu (užívání vs neužívání): OR 4,83, OR 4,02, OR 2,17, OR 1,91

Původní desetileté výsledky studie DPP ukázaly, že u jedinců randomizovaných k léčbě metforminem nebo ILS se významně snížil výskyt zjevného diabetu 2. typu ve srovnání s placebem.

Přestože si více pacientů, kteří byli původně ve skupině s metforminem, udrželo dlouhodobý pokles hmotnosti, neměly by být výhody ILS přehlíženy, tvrdí autoři doprovodného editorialu Leslie Katzel, MD, PhD, z Baltimore VA Medical Center Geriatric Research Education, a John Sorkin, MD, PhD, z University of Maryland School of Medicine v Baltimore.

„Mohlo by mít smysl začít s ILS, protože ta vedla k největšímu úbytku hmotnosti a měla největší vliv na prevenci progrese diabetu,“ doporučili. „Prozatím by se mělo na základě klinického úsudku rozhodnout, zda by měl být přidán metformin, pokud ILS neuspěje nebo pokud pacient následně znovu získá hmotnost, kterou ztratil.“

Katzel a Sorkin také upozornili na některá omezení této studie, včetně množství metforminu zkříženého mezi skupinami s původní ILS a placebem.

„Počet účastníků ve skupinách ILS a placeba, kteří dostávali metformin, se v průběhu času zvyšoval; v 15. roce bylo 37 % účastníků ve skupině s placebem léčeno metforminem,“ vysvětlili s tím, že pouze 72 % účastníků ve skupině s metforminem bylo v 10 letech skutečně adherentních (definováno jako užívajících ≥ 80 % přidělené dávky), což se v 15leté analýze snížilo na přibližně 49 %.

Studie DPP zahrnovala 3 234 účastníků se zvýšenou hladinou glukózy, kteří měli buď nadváhu, nebo obezitu. Ti, kterým byl náhodně přidělen ILS, absolvovali 16 sezení programu modifikace chování v průběhu 6 až 8 měsíců – s cílem dosáhnout 7% poklesu hmotnosti prostřednictvím změn ve stravování a 150 minut mírné fyzické aktivity týdně – s následným posílením intervence každé 2 měsíce.

Těm, kterým byl náhodně přidělen metformin, bylo podáváno 850 mg dvakrát denně. Maskovaní pacienti s metforminem i placebem dostávali studijní lék, dokud se jejich hladina glukózy v plazmě nezvýšila na 140 mg/dl (7,8 mmol/l), načež jim byl lék nebo placebo vysazen a byli předáni svému poskytovateli primární péče k léčbě diabetu.

Nepřekvapuje, že u jedinců v každé skupině, kteří v 1 roce zhubli o 5 % nebo více své hmotnosti, byla menší pravděpodobnost vzniku diabetu 2. typu během 15letého období sledování ve srovnání s těmi, kteří zhubli o méně než 5 % své hmotnosti: metformin (41 % vs 54 %, v tomto pořadí), ILS (39 % vs 61 %), placebo (48 % vs 57 %).